Mzdy rostly v Q2 svižně, kvůli revizi ale působí méně proinflačně

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 % po růstu o 6,1 % v předcházejícím kvartále, který byl revidován z původních 8,1 %. Z odvětvového hlediska dosáhl vyššího růstu výdělků v posledním roce veřejný sektor, kde platy vzrostly o 6,9 %, zatímco v tom soukromém si mzdy polepšily o 6,1 %. Po očištění o inflaci koupěschopnost průměrné mzdy vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,3 %.

Výrazná sestupná revize dat za první čtvrtletí snižuje tlak na ČNB. Mzdový růst za první letošní čtvrtletí byl výrazným proinflačním překvapením. Po zveřejněné sestupné revizi meziroční dynamiky výdělků na začátku roku o 2 procentní body, která podle ČSÚ souvisí se zaváděním nového datového zdroje, je ale celkové proinflační působení trhu práce v letošním roce výrazně menší, než se dosud zdálo. Statistiky za druhé čtvrtletí proto primárně z důvodu zmíněné úpravy historických dat zaostaly v meziroční dynamice za odhady, když tržní konsenzus i naše prognóza očekávaly nominální růst průměrné mzdy o 7,2 % meziročně, zatímco centrální banka předpokládala růst o 7,3 %. Mzdové „momentum“, vyjádřené sezónně očištěným mezičtvrtletním růstem průměrné nominální mzdy, však na druhou stranu zůstává zvýšené, když podle našeho odhadu mezičtvrtletní dynamika zrychlila z 1,5 % v prvním čtvrtletní na rovná 2 % v tom druhém. Nelze ovšem vyloučit, že datová nejistota bude u mezd přetrvávat i ve zbytku roku. Tyto statistiky by proto mohly být centrální bankou interpretovány s obezřetností a větší důraz by při nastavování měnové politiky mohl připadnout na údaje z národních účtů nebo na vývoj spotřebitelských cen.

Reálné hrubé mzdy překonaly předpandemickou úroveň z Q4 19, absolutního vrcholu však zatím nedosáhly. Mezičtvrtletně po sezónním očištění roste reálná hrubá mzda nepřetržitě již více tři roky, a odmazala tak svůj propad z let 2021-2023. Hrubé mzdy ale na druhou stranu mohly pokles kupní síly nadhodnocovat. Inflační vlnu totiž na úrovni čistých mezd částečně tlumilo snížení zdanění práce (zrušením superhrubé mzdy) v roce 2021. Nárůst koupěschopnosti zaměstnanců se odráží i na spotřebě domácností, která je i letos (spolu s fixními investicemi) z výdajového pohledu jedním ze dvou hlavních tahounů meziročního růstu tuzemské ekonomiky.

Mzdový růst bude podle nás postupně slábnout. K jeho zpomalování by mělo přispívat sbližování trendů produktivity práce a reálných mezd, zmírňování napětí na trhu práce (patrné v postupném nárůstu nezaměstnanosti) a přísné měnové podmínky. Celkově očekáváme, že nominální mzdový růst (pokud nedojde k další výrazné revizi dat) za celý letošní rok v průměru zůstane nad 6 %, zatímco v příštím roce by se mohl dostat pod tuto úroveň.

Pokračuje strukturální nárůst podílu služeb na zaměstnanosti na úkor průmyslu. Celkový počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky ve druhém čtvrtletí po sezónním očištění mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 % (meziročně o 0,7 %). V rámci jednotlivých odvětví pokračoval trendový nárůst počtu zaměstnanců ve službách, zatímco v průmyslu se obnovil mezičtvrtletní pokles zaměstnanosti, který s výjimkou letošního prvního čtvrtletí trvá již čtyři roky.

Autor: Jaromír Gec