Přes výrazný pokles ekonomiky si trh práce zatím vede dobře
30.11.2020 7:19:54Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný
odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S
oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném
vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás
setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují
zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na
sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu.
Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat
statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v
USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří
budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského
stabilizačního mechanismu (ESM).
Po silném oživení ekonomika na konci roku opět klesne
Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ
mezičtvrtletně o 6,2 %. Meziroční pokles ekonomiky se tak
zmírnil z předchozích -10,9 % na -5,8 %. Zpřesněný odhad, který bude
zveřejněn zítra, podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak
bude platit, že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během
třetího čtvrtletí silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť
domácností spotřebovávat a také vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry
zřejmě došlo i k mírnému zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané
hodnoty zaznamenal pravděpodobně průmysl a odvětví obchodu. Absence
zahraničních turistů a pokračující důraz na omezení společenských kontaktů
naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti služeb. Vlivem druhé vlny
koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku ve znamení ekonomických
ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší prognózy opět prohloubí
zpět k -10 %.
Zhoršující se tendence ekonomického vývoje v závěru roku již
postupně potvrzují jednotlivé předstihové indikátory.
Mírný pokles zřejmě vykáže i listopadový PMI z českého zpracovatelského průmyslu.
Jak však minulý týden ukázaly předběžné údaje za Německo a celou eurozónu, důvěra
ve zpracovatelském průmyslu zatím zůstává na vysoké úrovni a také tuzemský PMI
by tak měl setrvat nad hranicí 50 bodů.
Týden bohatý na data z tuzemské ekonomiky v pátek uzavře
zveřejnění vývoje průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí.
Její meziroční růst v nominálním vyjádření pravděpodobně zrychlil z 0,5 % ve
druhém čtvrtletí na 2,1 %. Vliv na to mělo již zmíněné výrazné oživení
ekonomické aktivity a návrat ekonomiky k normálu. Pomáhá také stále relativně
nízká míra nezaměstnanosti, jejímuž výraznějšímu nárůstu brání expanzivní
fiskální politika. Tuzemská inflace však zůstává poblíž 3 % a v reálném
vyjádření tak bude průměrná mzda i nadále meziročně klesat. Tento pokles by se
však měl podle naší prognózy zmírnit z -2,5 % na -1,2 %. Opětovný pokles
ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí nicméně zřejmě přinese zhoršení i na trh práce.
Statistiky z trhu práce tento týden zveřejní také v ostatních
státech. Listopadová míra nezaměstnanosti v Německu by podle nás měla
zůstat na říjnových 6,2 %. I zde totiž působí podpůrné vládní programy. Za
celou eurozónu uvidíme údaj nezaměstnanosti teprve za říjen, který by měl
indikovat jen mírný nárůst na 8,4 %. Připomeňme však, že druhá vlna koronaviru
se ve většině evropských zemí projevila nejsilněji až v listopadu. Její nástup
ovlivnil také americký trh práce, kde zbrzdil probíhající oživení. Tamní míra
nezaměstnanosti podle našeho odhadu v listopadu klesla z 6,9 % na 6,3 %.
Finanční trhy stále hledí přes růžové brýle
Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání
snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1
b. na 87,6 b. a skončil mírně nad tržním odhadem, který počítal s výraznějším
poklesem na 86,0 b. Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí
s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve
většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést
restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak
překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru.
Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 b. na -17,3 b., tedy
dokonce více než se čekalo. Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů
v oblasti služeb dostal až pod -40 b., se však stále nacházíme na výrazně
vyšších úrovních.
Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen
nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku.
Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají
a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat. Obdobný
obrázek jako páteční indikátory Evropské komise nabídly minulý týden i indexy
PMI. Zveřejněn byl také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který
však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 b. na listopadových -17,6
b.
Zatímco začátek minulého týdne přinesl na finanční trhy další vlnu
optimismu související s vakcínou proti covid-19, jeho druhá část se již nesla
ve spíše poklidném módu, a to především v důsledku oslav amerického Dne
díkůvzdání. Jako pozitivní si trhy vyložily pondělní zprávu firmy AstraZeneca
o výsledcích testů její vakcíny. Ta sice hovořila o průměrné úspěšnosti pouze
ve výši 70 %, při určitých způsobech dávkování však úspěšnost očkovací látky
může vzrůst až na 90 %, tedy na srovnatelnou výši, jaké dosahují konkurenční
vakcíny společností Pfizer a Moderna. Pozitivně na trhy působilo také to, že
v USA započal proces předávání moci novému prezidentovi. Joe Biden již
vybírá členy své vlády a kandidátkou na post ministra financí zřejmě bude
bývalá šéfka Fedu Janet Yellenová, jejíž jméno trhy uvítaly. Slibují si totiž
od ní větší míru kooperace mezi americkou měnovou a fiskální politikou.
Pokračující pokles rizikové averze se tak projevil v dalším
posílení eura vůči dolaru, které v minulém týdnu získalo
zhruba 0,5 %. Silnější euro se promítlo také ve vývoji české koruny, která
posílila k 26,10 za euro. Pomohl tomu i nárůst korunových sazeb, když investoři
již v nejbližším období neočekávají další snížení úrokových sazeb ze strany ČNB,
a naopak stále více sázejí na jejich zvýšení v příštím roce. Rostly nadále i
akciové trhy. Americký index S&P 500 se vrátil zpět nad rekordních 3600
b. a v průběhu minulého týdne získal zhruba 2 %. Obdobně rostl také
evropský akciový index Euro Stoxx 50.