Blízkovýchodní konflikt vedl k výprodejům a dražším energiím

Nálada v evropském průmyslu se postupně zlepšuje. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu v únoru vzrostl z 49,8 b. na 50,0 b., přesto ale mírně zaostal za očekáváními ve výši 50,5 b. V pásmu expanze byl pak finálními únorovými odhady potvrzen průmyslový PMI z Německa (mírná revize z 50,7 b. na 50,9 b.) i eurozóny (beze změny na 50,8 b.). Z českého průzkumu PMI vyplývá pokračující růst výroby, který ovšem z části souvisel s realizací zakázek z předchozích měsíců. Na vývoj nových zakázek podle dotazovaných firem nepříznivě působí nadále utlumená poptávka a silná zahraniční konkurence, zejména pak ze strany cenově výhodnějších asijských producentů. Čeští výrobci se ovšem zároveň zaměřovali na optimalizaci nákladů, a to jak prostřednictvím pozastaveného náboru nových pracovních sil či omezeného nákupu výrobních vstupů. V případě výrobních vstupů si výrobci stěžovali i na růst jejich cen, což se údajně týkalo především kovů a dřeva. Navzdory trvajícím problémům byli tuzemští průmyslníci v únoru optimističtí ohledně vývoje produkce v dalších měsících. K jejímu růstu by podle nich měly pomoci i investice do nových technologií a rovněž získání nových klientů.

Dění na finančních trzích bylo dnes poznamenáno pokračujícím ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. K eskalaci napětí došlo po víkendových útocích Spojených států a Izraele na Írán. Ten je významným producentem ropy a její cena tak výrazně vzrostla až k hranici 80 USD/barel. Nyní je tak o zhruba třetinu vyšší než na začátku roku, kdy se pohybovala poblíž 60 USD/barel. K tomuto zdražování přispívá i skutečnost, že provoz v Hormuzském průlivu, jež je dopravní tepnou pro převoz ropy po moři, se v důsledku konfliktu zastavil. Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn, jehož spotová cena se vyšplhala k 45 EUR/MWh, zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu (LNG) v Kataru. Výrazně vyšší ceny energií přispěly k nárůstu obav ze zvýšení inflace a investoři ve výsledku redukovali sázky na snižování úrokových sazeb centrálních bank. Nárůst globální nejistoty a s tím spojené rizikové averze na trzích vedl k výprodeji rizikovějších aktiv jako jsou akcie či instrumenty rozvíjejících se trhů. Dluhopisové výnosy naopak vesměs rostly a dařilo se i americkému dolaru, který vůči euru dnes zpevnil o zhruba procento. Přestože kvůli kontroverzním politikám prezidenta Trumpa pozice dolaru jako měny bezpečného přístavu postupně slábne, pro investory americká měna stále představuje jistou ochranu před rizikem.

Výprodej rizikovějších aktiv se nevyhnul ani středoevropskému regionu. Česká koruna oslabila oproti euru o 0,2 % a dostala se na dosah 24,30 CZK/EUR. Kromě PMI ze zpracovatelského průmyslu byl dnes v tuzemsku zveřejněn ještě únorový výsledek hospodaření státního rozpočtu, který jsme komentovali zde: https://bit.ly/Budget_Feb26. S ohledem na dynamický globální vývoj však neměla tuzemská data kurz české koruny šanci ovlivnit. Koruna z dnešního středoevropského obchodování ale vyšla jako vítěz, když polský zlotý a maďarský forint vůči společné evropské měně ztratily ještě více (0,4 % a 0,9 %). Tyto měny bývají tradičně více náchylné na nárůst nepříznivých globálních geopolitických rizik.

Autor: Martin Gürtler