Růst ekonomiky postupně zpomaluje

Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %. Došlo tak k vzestupné revizi, když předběžný odhad ukazoval na zvýšení HDP o 0,2 % q/q. Mezičtvrtletní růst přesto zpomalil, když v prvním čtvrtletí dosáhl 0,7 %. Meziroční dynamika se naopak zvýšila z 2,4 % v Q1 na 2,6 % v Q2. Tento vývoj byl zhruba v souladu s naší prognózou, která očekávala růst ekonomiky o 0,4 % mezičtvrtletně a 2,6 % meziročně. Stejně tak se naplnila i prognóza centrální banky.

Mezičtvrtletní růst HDP táhla domácí poptávka. Spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,0 % q/q a její tempo se tedy zvýšilo z +0,4 % dosažených v prvním čtvrtletí. Za předpandemickou úrovní ale stále zaostávala o 1,3 %. Výrazným mezičtvrtletním tempem rostla i spotřeba vlády, a to o 1,2 %. K vyšší domácí poptávce přispěl rovněž růst fixních investic o 0,5 % q/q. Jejich struktura ovšem indikuje, že hlavním důvodem byla pravděpodobně vyšší investiční aktivita vlády. Zvýšily se totiž především investice v kategorii ostatních budov a staveb, která tradičně zahrnuje infrastrukturní investice financované z veřejných zdrojů. Firemní investice zůstaly zřejmě slabé, když se mezičtvrtletně zvýšily pouze ty vynaložené na dopravní prostředky. Relativně silný příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP pak vykázala tvorba zásob (+0,3 pb).

Exportní výkon ekonomiky naopak výrazně oslabil. Zatímco v prvním letošním čtvrtletí příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu HDP činil +0,5 pb, ve čtvrtletí druhém propadl na -0,8 pb. Část tohoto vývoje mohla jít na vrub odeznívajícího efektu amerického předzásobení, který ale podle řady ukazatelů do určité míry stále ještě působil. Produkce ve zpracovatelském průmyslu ve druhém čtvrtletí přitom pokračovala v rychlém růstu o 0,9 % q/q, tedy stejně jako ve čtvrtletí prvním.

Tuzemská ekonomika podle naší prognózy letos vzroste o 1,9 % a příští rok zpomalí na 1,1 %. Důvodem tohoto zpomalení by mělo být oslabení jejího výkonu ve druhém letošním pololetí vlivem odeznívajícího efektu předzásobení a negativního působení amerických cel. Měsíční data ukazují, že rychlý růst ekonomiky se týkal hlavně přelomu prvního a druhého čtvrtletí. V průběhu května a června již růstové momentum významně oslabilo, a to jak na straně produkce, tak i tržeb. V průmyslu pak během těchto měsíců došlo k výraznému poklesu nových zakázek. Data za další měsíce tak budou zásadní, a to jak z hlediska predikce dalšího vývoje ekonomiky, tak i měnové politiky.

Autor: Martin Gürtler