Dolar nejsilnější od loňského května

02.10.2026 15:44:35

Z kraje týdne si zisky připisovalo euro. Pomohla mu vyšší než očekávaná zářijová inflace, která v Německu podle předběžných dat zrychlila v meziročním srovnání na 3,3 % ze srpnových 2,9 %; výrazně pozitivně překvapila i předběžná inflační data ve Francii a Itálii. Pak se ale trend otočil a kormidla se ujal dolar. Pozitivní překvapení přinesl ADP report, kde počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru za září skončil výrazně nad konsensem (90 tisíc versus očekávaných 75 tisíc). Na straně druhé srpnový cenový index PCE překvapil nižší dynamikou, a to kvůli jeho jádrové složce. I tak ale dolar dále pokračoval v posilujícím trendu, což patrně souviselo s mírně se rozšiřujícím úrokovým diferenciálem ve prospěch amerických aktiv a návratem ceny ropy Brent nad 100 USD/barel. Výnosy amerických dluhopisů pokračovaly v růstu, přičemž desetiletý se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2022 (5,34 %). K oslabení eura přispěla i rozpočtová krize ve Francii a obavy z nadcházejících parlamentních voleb. Výnosy desetiletých francouzských vládních dluhopisů (OAT) prudce vyskočily a spread vůči německému Bundu se roztáhl na 150 bb, což je nejvyšší úroveň od roku 2021. Dolar se tak dostal na nejsilnější úroveň od loňského května (1,122 USD/EUR). Na zveřejnění inflace za eurozónu jako celek, která o desetinu předčila tržní očekávání a dostala se na nejvyšší úroveň od závěru roku 2023 (3,8 % y/y), kurz nijak nereagoval. Klíčová statistika z amerického trhu práce v podobě Nonfarm Payrolls přinesla zklamání, když počet nově vytvořených pracovních pozic dosáhl pouze 29 tisíc. Slabší byly i hodinové výdělky. Reakce kurzu však byly minimální a i nadále se pohyboval kolem úrovně 1,125 USD/EUR.

Z domácích dat tento týden směřovala pozornost na sektorové národní účty, index PMI a výsledky hospodaření státního rozpočtu za září. Čtvrtletní sektorové účty ukázaly, že míra úspor domácností zůstává na vysokých úrovních, a dokonce ještě vzrostla (na 19,9 %). Vyšší náklady ve srovnání s předchozím čtvrtletí zredukovaly ziskové marže nefinančních podniků. Jejich míra zisku po sezónním očištění tak v druhém čtvrtletí dosáhla 42,4 % a byla tak shodně s prvním čtvrtletím roku 2020 nejnižší v historii měření od roku 2005. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/HDP_2Q26_3rd. Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, ke kterému docházelo již sedmý měsíc v řadě. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/PMI_10_26

Měny středoevropského regionu, včetně české koruny, se v průběhu týdne v prostředí averze k rizikovým aktivům ocitly pod depreciačním tlakem. Kurz koruny oproti společné evropské měně oslabil až na 24,47 CZK/EUR, což byla jeho nejslabší úroveň za téměř půl roku. Maďarský forint se pohyboval kolem hladiny 369 HUF/EUR, kde se naposledy nacházel v dubnu letošního roku. Relativně stabilní byl polský zlotý, který se obchodoval za 4,38 PLN/EUR.

 

Autor: Jana Steckerová