Centrální banky ve vyčkávacím módu

Ceny tuzemským průmyslových výrobců (PPI) v květnu dále poklesly, rostoucí ceny ropy ale mohou tento trend brzy zlomit. PPI se v květnu meziměsíčně snížily o 0,6 % m/m a navázaly tak na předchozí tříměsíční sérii meziměsíčních poklesů. Oproti loňskému květnu byly nižší o 0,8 %, zatímco tržní konsensus očekával mírnější pokles o 0,6 %. Výrazně se na tom opět podílely ceny energií, respektive ropy, které meziměsíčně zlevnily o 2,5 %. Bez energií ceny průmyslových výrobců v květnu jinak nepatrně rostly o 0,2 % a v meziročním vyjádření byly vyšší o 1,4 %. Vzhledem k eskalaci konfliktu na Blízkém východě a ohrožení ropné produkce v regionu cena ropy Brent výrazně vzrostla a nachází se na nejvyšších úrovní od ledna (poblíž 77 USD/barel). Energie tudíž pravděpodobně již nenabídnou takový dezinflační impuls jako v předchozích měsících, naopak inflační tlaky mohou zesílit. Podrobněji ke květnovým statistikám z primárních okruhů zde https://bit.ly/4jTNPRc.

Datový kalendář z Evropy byl v tomto týdnu poměrně chudý. Květnová inflace v eurozóně byla ve středečním finálním čtení potvrzena na 1,9 % y/y, jádrová inflace pak vlivem setrvačnosti dynamiky cen služeb na 2,3 % y/y. ZEW index měřící sentiment na finančních trzích v červnu výrazně pozitivně překvapil ve složce očekávání v Německu i eurozóně jako celku. Do pozadí patrně ustoupily obavy z dopadů celních válek, pozitivní roli naopak mohla sehrát vidina fiskálního stimulu v Německu. Vzhledem k tomu, že ale již začátkem července vyprší tříměsíční moratorium prezidenta Trumpa vztahující se na „reciproční“ cla, je pravděpodobné, že celní bariéry ve světovém obchodě začnou mezi investory opět brzy rezonovat.

Fed ve středu podle očekávání ponechal úrokové sazby počtvrté v řadě beze změny. Koridor pro klíčovou sazbu tak zůstal na 4,25-4,50 %. Aktualizované prognózy Fedu byly přehodnoceny ve stagflačním směru, tedy ve směru vyšší inflace, nižšího růstu americké ekonomiky a vyšší nezaměstnanosti. Zároveň ukazují pozvolnější uvolňování měnových podmínek v letech 2026 a 2027. Zatímco medián stále ukazuje na letošní dvojí snížení sazeb, nový „dot plot“ indikuje rozpolcenost mezi americkými centrálními bankéři, kdy téměř stejný počet účastníků neočekává pro letošek žádné snížení sazeb na straně jedné versus těch, kteří očekávají dvě snížení na straně druhé. Vyčkávací taktiku tento týden na svém zasedání zvolila také Bank of England, od které očekáváme letos ještě dvojí snížení klíčové úrokové sazby. Změn měnověpolitické sazby jsme se nedočkali ani od Bank of Japan. Jedinou významnější centrální bankou, která tedy v uplynulém týdnu upravila svou měnovou politiku, tak byla švýcarská centrální banka, která svou klíčovou sazbu podle očekávání snížila o 25 bb na 0 %. Reaguje tak primárně na deflační tlaky v ekonomice a silný švýcarský frank.

Finanční trhy do tohoto týdne vstoupily s rizikovou averzí, obchodování ale bylo celkově i vlivem čtvrtečního svátku v USA klidné. Do středečního rozhodnutí Fedu vyvolával na trzích obavy zejména konflikt mezi Izraelem a Íránem. Po jestřábím vyznění zasedání americké centrální banky sice dolar testoval hladinu 1,146 USD/EUR, tento zisk ale v závěru týdne - se znovuotevřením finančních trhů v USA po čtvrtečním svátku - částečně kompenzoval. V pátek byly zelené bankovky proti euru mezitýdenně silnější o 0,4 %, když se obchodovaly poblíž 1,151 USD/EUR. Česká koruna se v páru s eurem po celý týden držela poblíž 24,80 CZK/EUR. Bez viditelné odezvy se obešly zmíněné cenové statistiky i poslední vyjádření z ČNB před mediální karanténou, které poskytl člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček pro Bloomberg. V rozhovoru uvedl, že další snižování úrokových sazeb podle něj není za současných podmínek žádoucí a že centrální banka již dosáhla úrovně neutrální sazby. ČNB rozhodne o sazbách příští středu. My stejně jako tržní instrumenty očekáváme ponechání klíčové repo sazby na současných 3,5 %.

Autor: Jaromír Gec