Ekonomika v Q3 26 mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %

Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak více než činil náš odhad, který očekával mezičtvrtletní nárůst HDP o 0,3 %. Meziroční růst ekonomiky potom podle předběžného odhadu HDP zpomalil z 1,8 % ve druhém čtvrtletí na 1,6 % ve čtvrtletí třetím. Předběžný odhad nabízí jen velmi omezené informace o struktuře ekonomického růstu.

Podle komentáře ČSÚ mezičtvrtletní růst HDP táhla spotřeba domácností a zahraniční obchod. Zatímco s pokračujícím růstem spotřebitelských výdajů jsme v letošním třetím čtvrtletí počítali, příspěvek čistého vývozu jsme naopak očekávali záporný. Jeho kladné působení je překvapující hlavně s ohledem na statistickým úřadem udávaný mezičtvrtletní pokles hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Ten jsme přitom očekávali, když výrobní sektor během letních měsíců vykazoval oslabení napříč Evropou a v tuzemsku se k tomu nejspíše přidal i vliv odstávek v automobilovém průmyslu. Zahraniční poptávka jako celek ale na druhou stranu zůstala poměrně odolná, když mezičtvrtletní růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí dosáhl 0,2 % a předčil tak očekávání vzestupu o 0,1 %. Oproti prvnímu letošnímu pololetí jde ovšem stále o mírné zpomalení, neboť tamní ekonomika během prvních dvou letošních kvartálů rostla o 0,3-0,4 %.

Na mezičtvrtletní růst tuzemské hrubé přidané hodnoty údajně působila zejména odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. To šlo zřejmě ruku v ruce s pokračujícím růstem spotřeby domácností. To, že sektor obchodu a služeb zůstane tahounem růstu, jsme předpokládali. Růst přidané hodnoty v oblasti ICT ale mohl zároveň přispět k nárůstu vývozu služeb a tím pozitivně působit na vývoj čistého vývozu. Vývoz služeb je přitom těžko predikovatelnou položkou.

V rámci mezičtvrtletní dynamiky HDP pak ČSÚ vyzdvihuje negativní působení tvorby hrubého kapitálu. Důvodem mohlo být oslabení investiční aktivity. V případě veřejných investic to naznačoval dosavadní vývoj inženýrského stavitelství, jehož produkce v posledních měsících klesala. Vliv však mohla mít i vysoká srovnávací základna, když investiční aktivita byla v předchozích čtvrtletích neobvykle silná, na což mohlo působit i dočerpávání vybraných fondů EU. Na investicích firem se pak mohla negativně odrazit zvýšená nejistota způsobená konfliktem na Blízkém východě či zhoršující se finanční situace v sektoru nefinančních podniků. Vyloučit ale nelze také negativní působení změny stavu zásob. Ty působily velmi negativně již ve druhém čtvrtletí, v čemž se mohly promítnout problémy v dodavatelských řetězcích či racionalizace skladových zásob z důvodu již zmíněné zhoršující se ziskovosti podniků. V souladu s tím mohly firmy uspokojovat vývozy ze skladových zásob.

Podle naší nové prognózy ekonomika letos vzroste o 1,7 % a příští rok zrychlí na 2,3 %. O něco lepší výkon ve třetím čtvrtletí, než s jakým jsme počítali, přitom představuje riziko ve směru mírně silnějšího růstu ekonomiky v letošním roce. Z hlediska struktury by ale mělo nadále platit, že tento růst zůstane podporován hlavně domácí poptávkou, která by měla nadále české ekonomice poskytovat zvýšenou odolnost vůči vnějším šokům. S ohledem na pokračující konflikt na Blízkém východě a s tím spojené vysoké ceny energií, které mohou negativně dopadnout především na průmysl, jsou však rizika na horizontu prognózy vychýlena ve směru možného horšího vývoje ekonomiky. Podrobněji naši novou prognózu popisujeme v tento týden zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler