Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady

Česká inflace klesla v meziročním vyjádření z květnových 2,1 % na 1,5 % v červnu a byla tak nižší, než se čekalo. Náš odhad červnové inflace činil 1,7 %, zatímco tržní konsensus byl ještě o desetinu vyšší. Ještě větší je pak odchylka vůči květnové prognóze ČNB, která pro červen očekávala stagnaci na 2,1 %.

Za červnovým poklesem inflace stály hlavně nižší ceny pohonných hmot. Ty v meziměsíčním vyjádření pravděpodobně klesly o 8 %, když odrážely výrazné zlevnění surové ropy na světových trzích v návaznosti na uklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. V meziročním vyjádření tudíž růst cen pohonných hmot podle našeho odhadu zpomalil z 29,6 % na 17,6 % a k poklesu celkové meziroční inflace přispěl z 0,3-0,4 pb. Vývoj cen pohonných hmot však zhruba odpovídal našim očekáváním.

Ceny potravin výrazně klesly a jsou hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zlevnily o 1,3 %, což jenom částečně kompenzovalo zdražení alkoholických nápojů a tabákových výrobků o 0,4 %. Ve výsledku nejspíše došlo k tomu, že meziroční pokles cen potravin jako celku (včetně všech nápojů a tabákových výrobků) se prohloubil z květnových 0,4 % na zhruba 1 % v červnu.

Jádrová inflace se mohla mírně snížit. Původně jsme odhadovali, že meziroční jádrová inflace zůstane čtvrtý měsíc v řadě na 2,9 %. Na základě omezené znalosti struktury inflace, kterou nabízí její předběžný odhad, ovšem nelze vyloučit zvolnění růstu jádrové složky na 2,8 %. Na to by mohlo ukazovat i zpomalení meziročního růstu cen služeb z 4,7 % v květnu na 4,5 % v červnu.

Prognózy inflace zřejmě budou postupně revidovány směrem dolů. Nahrává tomu výrazný obrat na energetických trzích, když se cena ropy v podstatě vrátila na úrovně před konfliktem na Blízkém východě. Tento vliv bude ale zčásti nejspíše kompenzovat skutečnost, že pokles cen rafinovaných ropných produktů dosud tak silný nebyl, když poničená energetická infrastruktura na Blízkém východě se bude obnovovat pouze postupně. Ve směru nižší inflace hraje i dosud příznivý vývoj cen potravin napříč evropským kontinentem. Přesto si ale myslíme, že inflace ve druhé polovině roku může zrychlit ke 3 %, když se v jejím vývoji mohou se zpožděním promítnout sekundární vlivy dražších energií a dalších výrobních vstupů (včetně zemědělských hnojiv). Odhad inflace pro letošní rok jsme ale i tak snížili z původních 2,4 % na 2,2 %, pro příští rok pak z 2,8 % na 2,7 %. S ohledem na současný vývoj přitom nelze vyloučit další revizi směrem dolů. Námi očekávané zrychlení inflace pro příští rok přitom nesouvisí pouze se zpožděnými vlivy dražších výrobních vstupů, ale také s domácí faktory jako je odolná ekonomika, rychle rostoucí mzdy, strukturální nerovnováha na trhu s bydlením a v neposlední řadě i expanzivní fiskální politika.

Autor: Martin Gürtler