Český průmysl zůstává relativně optimistický, dílčí problémy ale přetrvávají

Předstihový ukazatel ekonomické aktivity PMI z českého zpracovatelského průmyslu za červenec zklamal, když došlo k jeho poklesu z 53,9 b. na 52,2 b. Tržní konsensus přitom očekával jen mírný pokles na 53,4 b. Navzdory tomu ale ukazatel nadále zůstává bezpečně v pásmu expanze, tedy nad 50 body.

Růst produkce i nových zakázek sice podle průzkumu mezi průmyslníky pokračoval, jeho tempo ovšem zpomalilo. Je možné, že předchozí měsíce pozitivně ovlivnil efekt předzásobení spojený s obavami z dopadů blízkovýchodního konfliktu na ceny a dostupnost zboží včetně výrobních vstupů. V předešlých průzkumech PMI byla snaha o zvyšování skladových zásob firmami často zdůrazňována. Podle červencového průzkumu ale tyto tendence zeslábly. Kromě zmíněné snahy o snižování nákladů, která zahrnovala také nákupy vstupů, mohly tímto směrem působit i dočasné uklidnění konfliktu na Blízkém východě a s tím spojený pokles velkoobchodních cen energií, ke kterému došlo na přelomu června a července.

Přestože inflace nákladů podle průzkumu PMI v červenci zvolnila, průmyslové podniky si stěžovaly na zhoršování finanční pozice. V souladu s tím národohospodářská data sektorových účtů v posledních třech letech ukazují na trend zhoršující se ziskovosti nefinančních podniků. Úroveň průměrné provozní marže podle těchto dat dokonce v prvním letošním čtvrtletí klesla na historické minimum. Stejně nízká byla pouze na začátku roku 2020, tedy během první vlny koronavirové pandemie. Důvodem klesajících marží mohou být na jedné straně vyšší náklady, zahrnující kromě výrobních materiálů i rychle rostoucí mzdy, a na straně druhé sílící konkurence ze strany zahraničních producentů, především pak těch asijských.

Důraz byl v průmyslovém sektoru nadále kladen na snižování nákladů. Kromě zpomalení dynamiky nákupů výrobních vstupů se to podle průzkumu dotýkalo i pokračujícího snižování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Ta setrvale klesá od roku 2022. Kromě vyšších cen výrobních vstupů se blízkovýchodní konflikt nadále odrážel i v problémech v zásobování. To vedlo k nárůstu rozpracovanosti výroby a hromadění nedodělků. Napětí v dodavatelských řetězcích se ale podle průzkumu PMI v červenci o něco zmírnilo, k čemuž mohlo opět přispět zmírnění napětí na Blízkém východě a dočasné otevření Hormuzského průlivu na přelomu června a července.

Pro letošní rok odhadujeme nárůst české průmyslové produkce o 1,9 %, tedy v obdobném rozsahu jako v loňském roce. Brzdou růstu nejspíše zůstane přetrvávající celková slabost evropského průmyslu, na kterou doplácí hlavně dodavatelská část českého výrobního sektoru, včetně dodavatelů automobilových dílů. Výrobní sektor navíc nadále čelí strukturálním problémům, které zesiluje i obnovený růst cen energií. Naproti tomu ale k odolnosti české ekonomiky i průmyslu přispívají nově vznikající odvětví, kterým současné geopolitické prostředí naopak hraje do karet, jako je obranný průmysl nebo výroba energeticky úsporných technologií.

Autor: Martin Gürtler