Německo se investičně „odbrzdí“

Německé volby nedopadly z hlediska možnosti prosadit nezbytné strukturální reformy a získat dostatek peněz na vojenské výdaje nejlépe. Vítězná CDU/CSU v nich společně s SPD a Zelenými nezískala potřebnou dvoutřetinovou většinu nezbytnou pro schvalování mimorozpočtových fondů či změn týkajících se dluhové brzdy. Stávající vládní strany se to tedy rozhodly vyřešit šalamounsky, když potřebné ústavní změny předloží parlamentu ještě před koncem jeho mandátu, tedy do 24. března. CDU/CSU společně s SPD připravují nyní návrh zákona, který by měl změnit ústavu tak, aby výdaje na obranu nad 1 % HDP byly vyloučeny z pravidla dluhové brzdy, čímž by se uvolnila neomezená částka na další vojenské výdaje. Na ty v loňském roce Německo vydalo něco přes 2 % HDP. Navrhovaná změna by umožnila jejich navýšení na 3 % HDP, což by do budoucna mohl být nový cíl NATO.

Dále strany navrhují zavedení nového mimorozpočtového fondu ve výši 500 miliard eur (na 10 let, tj. 50 miliard eur, respektive 1,1 % HDP ročně). Ten by měl být méně zaměřen na klimatickou změnu, než tomu bylo v případě Fondu pro klima a tranzici, který v roce 2023 zrušil Ústavní soud  kvůli využívání peněz určených na pandemickou krizi. Nový fond by měl směřovat více na budování infrastruktury a podporu podniků. Zároveň předpokládáme, že by jeho zřízení přineslo i rozsáhlé soukromé investice. Dále strany plánují předložit požadavek, aby rozpočty šestnácti německých spolkových zemí mohly dosahovat deficitu -0,35 % HDP a nemusely být již vyrovnané. To by poskytlo tolik potřebné finanční prostředky pro místní samosprávy, které trpí nedostatkem peněž. V nadcházejících týdnech vládní strany plánují řešit i návrh rozpočtu na rok 2025, opatření na podporu ekonomiky či zpřísnění kroků proti nelegální migraci.

Otázkou nyní je, zda tyto návrhy podpoří i Zelení a FDP, neboť k získání dvoutřetinové většiny jsou jejich hlasy nezbytné. Vzhledem k aktuálnímu stavu německé ekonomiky i bezpečnostní situaci se domníváme, že ano. To by Německu umožnilo dodatečné výdaje ve výši více než 2 % HDP ročně. I kdyby to bylo pouze 1,5 %, veřejný dluh by do konce roku 2029 vzrostl na  téměř 70 % ze stávajících 63 %, což bude zřejmě vyvolávat tlak na růst německých výnosů. V každém případě schválení výdajových prostředků na desetileté období představuje výrazný stimul, který by měl nakopnout důvěru v německou ekonomiku i její ekonomický růst.

Autor: Jana Steckerová