Cenové tlaky v domácí výrobní sféře dále rostou

Meziroční růst cen domácích průmyslových výrobců podle nás v září zrychlil na 3,6 %. Finální odhad inflace v eurozóně za září by dnes měl potvrdit její zvýšení na 3,8 % y/y, zatímco jádrová inflace dosáhla 2,5 % y/y. Vliv sekundárních dopadů dražších energií je však zatím omezený. Data z USA by pak podle tržního konsensu měla ukázat na meziměsíční růst průmyslové výroby o 0,4 % po srpnové stagnaci.

Růst cen domácích průmyslových výrobců v září zrychlil

Finální zářijová inflace v eurozóně zřejmě potvrdí její zrychlení na 3,8 % y/y, což představuje nejvyšší úroveň od začátku blízkovýchodního konfliktu. Jádrová inflace podle předběžného odhadu o desetinu zrychlila na 2,5 % y/y. Zveřejněná struktura inflace ukáže, nakolik se do spotřebitelských cen již promítají vyšší ceny energií. Existuje mírné riziko revize celkové inflace směrem dolů na 3,7 % y/y. Současná relativní stabilizace cen ropy a plynu, byť na zvýšených úrovních, implikuje omezený prostor pro další nárůst dynamiky cen energií. Přeliv dražších energií do ostatních cenových okruhů byl zatím omezený, v dalších měsících by se však již mohl začít projevovat. To by pak podle nás podpořilo další zvýšení sazeb ECB, které očekáváme v prosinci.

Růst tuzemských cen průmyslových výrobců podle našeho odhadu v září dále zrychlil. Meziročně byly ceny vyšší o 3,6 % a meziměsíčně o 1,1 %. Vyšší ceny energií se postupně promítají do výrobních nákladů, což by se s odstupem času mohlo začít odrážet i ve spotřebitelské inflaci, zejména v její jádrové složce, která již v září v meziročním vyjádření překročila hranici 3 % (více zde: https://bit.ly/CPI_Sep26_CZ).

Silnější americká data neposkytla dolaru další impuls

Americké výrobní ceny a maloobchodní tržby v září překvapily silnějším růstem. Výrobní ceny byly vyšší o 6,3 % meziročně a 1,3 % meziměsíčně, zatímco tržní konsensus očekával meziroční růst o 5,4 % a meziměsíční nárůst o 0,6 %. Zrychlila také dynamika jádrového PPI na 5,0 % y/y a 0,7 % m/m. Na meziměsíčním zrychlení se významně podílel sektor obchodu (+1,3 % m/m), který reflektuje marže velkoobchodníků a maloobchodníků, a sektor dopravy, v němž ceny služeb vzrostly o 2,7 % m/m. Zvýšená dynamika přetrvávala také u počítačového softwaru a některých zdravotnických služeb, které naznačují zvýšenou dynamiku superjádrové inflace PCE (služby bez bydlení), byť pravděpodobně pod srpnovou hodnotou 0,4 % m/m.

Maloobchodní tržby nominálně vzrostly v září o 0,8 % m/m. Bez prodejů aut a pohonných hmot však byl nárůst mírnější (+0,2 %). Zatímco celkový růst tržeb předčil očekávání, tržby v kontrolní skupině, která je důležitým vstupem pro výpočet spotřeby domácností v HDP, rostly jen nepatrně o 0,1 %, zatímco trh očekával růst o 0,3 %. Po očištění o růst cen jádrového zboží v rámci CPI tak kontrolní skupina v reálném vyjádření prakticky stagnovala po silném srpnovém růstu. Z pohledu spotřebitelské poptávky po zboží tak bylo září pravděpodobně slabší.

Silnější data z USA ale zásadní reakci na finančních trzích nepřinesla. Americký dolar pravděpodobně čelil vyčerpávajícímu se prostoru pro další posilování a z lepších dat tak již netěžil. Vůči euru na začátku seance oslabil o 0,5 % a poté se kurz pohyboval kolem 1,12 USD/EUR. Dolarové tržní sazby dokonce klesly až o 12 bb dle splatnosti. Pokles odrážel zvýšenou averzi k riziku v souvislosti s obnovenými obavami z vyhlídek sektoru umělé inteligence a částečně také levnější ropu. Pokles sazeb se koncentroval v delších splatnostech, investoři tak zásadně nezměnili očekávání ohledně zvýšení sazeb Fedu o téměř 30 bb do konce roku a téměř 75 bb v horizontu jednoho roku. Vývoj amerických sazeb se promítl také do eurových a korunových tržních sazeb. Slabší dolar pomohl středoevropským měnám k mírným ziskům, česká koruna tak zamířila k 24,35 CZK/EUR.

Autor: Kevin Tran Nguyen