Data z USA snižování sazeb příliš nenahrávají

Mezičtvrtletní růst ekonomiky ve Spojených státech se v loňském závěrečném čtvrtletí podle nás sice výrazně snížil, to však bylo dáno hlavně dočasným uzavřením federálních úřadů (shutdownem). Celkově tamní statistiky ukazují nadále dobrou kondici americké ekonomiky na pozadí stabilizujícího se trhu práce. Odolné jsou v zámoří i inflační tlaky. Odhadujeme, že meziměsíční dynamika jádrového deflátoru soukromé spotřeby (PCE) loni v prosinci dosáhla dokonce nejvyšší hodnoty od února. To vše z pohledu amerického Fedu zmírňuje naléhavost dalšího uvolňování měnové politiky, na které tlačí Trumpova administrativa. Detailnější vhled do názorů uvnitř Fedu nabídne ve středu zápis z poslední zasedání. Datový kalendář v Evropě bude tento týden relativně skromný. Průmyslu v eurozóně se v prosinci nedařilo. Ani sentiment indikátory z tohoto odvětví na začátku letošního roku stále nehýří optimismem a únorový PMI by v tomto ohledu neměl být výjimkou. Nepatrné zlepšení kompozitního PMI by tak mělo být dáno hlavně sektorem služeb. 

Shutdown dočasně snížil růst v USA, inflační tlaky znovu sílí

Ve Spojených státech bude zveřejněn prosincový deflátor soukromé spotřeby (PCE) a předběžný odhad HDP za Q4 25. Cenové tlaky podle Fedem preferovaného ukazatele cenových tlaků, kterým je právě deflátor PCE, pravděpodobně v prosinci nabraly na síle. Očekáváme, že meziměsíčně přidal celkový i jádrový deflátor 0,3 %. To by znamenalo nejvyšší dynamiku jádrového deflátoru od loňského února a zároveň i zvýšení jeho meziročního růstu na 2,9 %. Mezičtvrtletní anualizovaná dynamika amerického HDP podle našeho odhadu zpomalila z 4,4 % v Q3 25 na 1,9 %. Snížení růstu by však mělo být pouze dočasné, když k němu přispělo primárně uzavření federálních úřadů. S ohledem na dobrá data z trhu práce na začátku roku a pozitivní fiskální impulz zlepšujeme náš výhled růstu HDP pro letošní rok na 2,5 %. I v důsledku toho nyní počítáme s pouze jedním snížení sazeb Fedu v tomto roce, a to na červnovém zasedání. Rizikem je ovšem, že by k němu mohlo dojít ještě později. Pohled zevnitř Fedu ve středu poskytne písemný záznam z posledního zasedání FOMC, které proběhlo na konci ledna a na kterém Fed ponechal sazby beze změny.

V eurozóně tento týden nabídne prosincovou průmyslovou produkci a únorové sentiment indikátory. Produkce evropského průmyslu podle našeho odhadu v prosinci poklesla o 1,3 %, což by současně znamenalo snížení meziročního růstu z listopadových 2,5 % na 0,9 %. Německo v prosinci zaznamenalo meziměsíční pokles průmyslové výroby 2,9 %, čímž se částečně zmírnil jinak relativně solidní čtvrtletní růst (0,9 % mezikvartálně). Tradiční pilíře německého průmyslu, zejména automobilky, nadále čelí zvýšené zahraniční konkurenci, přičemž Čína představuje stále významnější strukturální výzvu. Průmyslová produkce ve Francii v prosinci také poklesla, i když mírněji (o 0,7 % m/m). Francouzští dodavatelé se potýkají s podobnými vnějšími tlaky a v poslední době rovněž s nejistým domácím politickým prostředím vyplývajícím z patové situace ve vyjednáváních o rozpočtu. Indikátory důvěry podnikatelů naznačují, že sentiment mezi výrobci zůstává utlumený. PMI byly v průběhu Q4 25 slabé. Zásadní zlepšení neočekáváme ani v únoru. Celkový výhled průmyslu zůstává nejistý. Geopolitická rizika se prozatím zmírnila, i nadále ale představují hlavní riziko pro dodavatelské řetězce a vnější poptávku. Na druhou stranu se pro vývozce z EU mohou otevírat nové příležitosti vlivem obchodních dohod s Mercosurem a Indií. Případné pozitivní dopady však budou odvislé i od rychlosti a rozsahu ratifikace v jednotlivých členských státech.

Tuzemská inflace potvrzena na 1,6 % y/y

Česká lednová inflace v lednu klesla na 1,6 % y/y. Oproti bleskovému odhadu ČSÚ z předchozího týdne tedy již nedošlo k revizi. Za poklesem inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky stály hlavně levnější energie. Převedení plateb na obnovitelné zdroje energie, jež jsou součástí ceny elektřiny, z domácností na stát přispělo podle našeho odhadu ke snížení meziroční inflace v lednu o zhruba 0,3 pb. Inflaci snižovalo také zvolnění dynamiky cen pohonných hmot a cen potravin. Růst cen služeb a jádrová inflace ovšem zůstávají vysoko.  Inflace ve službách zůstala oproti prosinci beze změny, když v lednu dosáhla 4,7 % y/y. Jádrová inflace oproti prosinci zpomalila o desetinu na 2,7 % y/y. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jan26_CZ.

Dočasné snížení tuzemské inflace pod cíl centrální banku příliš neznervózňuje. S týdenním odstupem zveřejněný písemný záznam z posledního zasedání ukázal, že mezi radními panuje shoda na tom, že na primární dopady snížení cen energií v důsledku převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát měnová politika reagovat nemá. Uvolnění měnové politiky přitom z pohledu členů bankovní rady brání hlavně jádrová inflace, zejména pak zvýšený růst cen služeb a nemovitostí. My v základním scénáři nadále snížení úrokových sazeb v letošním roce neočekáváme, avšak vzhledem k nedávnému změkčení komunikace ČNB je riziko tímto směrem vychýleno. Více zde: https://bit.ly/CNBminsFeb26. S vyzněním zápisu koresponduje i rozhovor guvernéra ČNB A. Michla na půdě University of Chicago, ve kterém uvedl, že pokud uvidí pokles momenta jádrové inflace, může to z jeho pohledu otevírat určitý prostor pro snížení sazeb. Zároveň však varoval před výrazným nárůstem veřejného dluhu, který je podle něj v evropském kontextu hlavním rizikem návratu vysoké inflace.

Růst ekonomiky eurozóny v Q4 25 podle zpřesněného odhadu dosáhl 0,3 % mezičtvrtletně. Meziročně tedy ekonomika přidala 1,3 %, což na celoroční bázi znamená růst o 1,5 %. Struktura růstu zatím nebyla zveřejněna, podle našeho odhadu k němu ve čtvrtém čtvrtletí přispělo zlepšení důvěry ve výrobním sektoru, zvýšené vládní výdaje (zejména v Německu) a také oživení spotřeby domácností. Kromě toho se objevují první náznaky zvýšených investic do umělé inteligence, především ve Francii a Španělsku.

Ve Spojených státech minulý týden převážila negativní překvapení. V úterý zklamaly prosincové maloobchodní tržby, které meziměsíčně pouze stagnovaly (oček. +0,4 %). To ve středu kompenzoval počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru, který dosáhl 130 tis., zatímco tržní očekávání bylo nastaveno na 65 tis. V pátek však za odhady zaostala spotřebitelská inflace, když meziroční růst CPI poklesl z prosincových 2,7 % y/y na 2,4 % y/y při očekávaných 2,5 % y/y. Celkově tak dolarové tržní úrokové sazby s kratší splatností poklesly mezitýdenně o zhruba 10 bb, což se podepsalo i na americkém dolaru, který oslabil o 0,5 % na 1,187 USD/EUR.

Devizové trhy ve středoevropském regionu v závěru týdne ovlivnila lednová inflace. Zatímco v Maďarsku poklesla na 2,1 % y/y, a byla tak o 0,3 pb pod konsenzem, v Polsku naopak překvapila směrem nahoru, když zpomalila na 2,2 % y/y, namísto očekávaných 1,9 % y/y. Maďarský forint tak skončil týden proti euru slabší o 0,4 % na 379,1 HUF/EUR, zatímco polský zlotý mezitýdenně nepatrně posílil (o 0,2 % na 4,21 PLN/EUR). Česká inflace ve finálním čtení již nepřekvapila, a tak koruna i v závěru týdne setrvala lehce pod 24,30 CZK/EUR poté, co se po většinu týdne obchodovala v pásmu 24,20-24,30 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec