ČNB v červnu intervenovala v objemu 7,1 mld. EUR, po květnových 3,5 mld. EUR. Rozsah spotových operací tak překonal náš odhad na základě bilance ČNB (5,1 mld. EUR). Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci července, který dosáhl 144,7 mld. EUR a od konce června se snížil o 4,2 mld. EUR. To by sice mohlo indikovat o něco menší objem červencových intervencí, než jsme dosud odhadovali (cca 8 mld. EUR), stav devizových rezerv však ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky jako jsou akcie nebo dluhopisy, proto tomu tak nutně nemusí být. Koneckonců v květnu i červnu byly oproti našim odhadům na základě bilance ČNB skutečné intervence nakonec vždy vyšší.

ČNB v červnu intervenovala v objemu 7,1 mld. EUR, po květnových 3,5 mld. EUR. Rozsah spotových operací tak překonal náš odhad na základě bilance ČNB (5,1 mld. EUR). Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci července, který dosáhl 144,7 mld. EUR a od konce června se snížil o 4,2 mld. EUR. To by sice mohlo indikovat o něco menší objem červencových intervencí, než jsme dosud odhadovali (cca 8 mld. EUR), stav devizových rezerv však ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky jako jsou akcie nebo dluhopisy, proto tomu tak nutně nemusí být. Koneckonců v květnu i červnu byly oproti našim odhadům na základě bilance ČNB skutečné intervence nakonec vždy vyšší. Tlak na oslabení koruny by měl být podle nás udržován pokračujícím deficitem zahraničního obchodu, respektive celého běžného účtu platební bilance. Kromě pravděpodobně již brzy vrcholícího úrokového diferenciálu a reálného posilování kurzu v návaznosti na vyšší tuzemskou inflaci ve srovnání se zahraničím, koruně navíc stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především dolar. Do konce roku tak očekáváme oslabení koruny, které bude vycházet z fundamentů a které nebude ČNB plně neutralizovat svými intervencemi. Více v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEOQ322CZ.

Zprávy o zastavení přísunu ropy z Ruska jižní trasou ropovodu Družba vytváří další tlak na oslabení maďarského forintu i české koruny. Důvodem omezení dodávek má být podle agentury Bloomberg neuhrazení tranzitního poplatku z ruské strany Ukrajině. Zmíněná trasa je přitom klíčová pro Maďarsko, Slovensko i ČR. Maďarský forint patrně zejména v návaznosti na tyto zprávy krátce k euru ztrácel zhruba 1 %, když oslabil na 398,1 HUF/EUR. Koruna optikou spotového kurzu zasažena nebyla, musíme ale stále mít na paměti, že v našich podmínkách depreciační tlaky tlumí ČNB svými intervencemi.

ČEZ reportoval dnes výsledky za druhý kvartál tohoto roku. Podstatně vzrostly v meziročním srovnání. Zisk EBITDA vzrostl o 34 % na 15,6 mld. CZK a čistý zisk o 137 % na 6,9 mld. CZK. ČEZ letos již podruhé zvýšil celoroční cíle pro zisk EBITDA a čistý zisk.

ČEZ reportoval dnes výsledky za druhý kvartál tohoto roku. Podstatně vzrostly v meziročním srovnání. Zisk EBITDA vzrostl o 34 % na 15,6 mld. CZK a čistý zisk o 137 % na 6,9 mld. CZK. ČEZ letos již podruhé zvýšil celoroční cíle pro zisk EBITDA a čistý zisk.

Za meziročním růstem jsou vysoké ceny elektřiny. Největším dílem přispěl k meziročnímu segment výroba (jaderné a uhelné elektrárny). Realizovaná cena elektřiny by měla dosáhnout 103-107 EUR/MWh (květnový odhad 95-98 EUR), což je dvojnásobek proti cenám, za které se prodávalo vloni. V meziročním srovnání mírně vzrostla (3 %) výroba v jaderných elektrárnách. Uhelné elektrárny vyrobily o 10 % více, zatímco výroba
z obnovitelných zdrojů klesla. Bez překvapení poklesla také výroba z jediné plynové elektrárny v portfoliu ČEZu. To je hlavní důvod, proč je celkový objem vygenerované elektřiny zhruba stejný jako vloni. Celkové tržby dosáhly 54,5 mld. CZK a v meziročním srovnání to znamená růst o 11 %. Zisk EBITDA vzrostl o 34 % na 15,6 mld. CZK. Pozitivně se také projevil zisk z tradingu (2 mld. CZK), zatímco loni zaznamenal ČEZ ztrátu. Čistý zisk dosáhl za druhé čtvrtletí 6,9 mld. CZK, což odpovídá meziročnímu růstu o 137 %.

Cena prodané elektřiny vzrostla k 30. červnu na 90,5 EUR/MWh (předchozí 70,9 EUR) pro rok 2023 a 88,7 EUR/MWh (69,2 EUR) pro 2024 a 101,7 EUR/MWh (76,3 EUR) pro 2025.

Zadlužení 0,9x (čistý dluh / EBITDA) je stejné jako minulý kvartál, ale ve srovnání s koncem minulého roku se jedná o pokles z 1,8x.

Letos již podruhé přistoupilo vedení ČEZu ke zvýšení svých celoročních cílů. Důvodem ke zvýšení je výroba, respektive vyšší ceny elektřiny v klasických zejména jaderných elektrárnách. Podle nové projekce by EBITDA měl dosáhnout 110-115 mld. CZK a čistý zisk 60-65 mld. CZK (předchozí projekce z 10. května byla 95-99 mld. CZK a 45-49 mld. CZK). Realizovaná cena elektřiny by měla dosáhnout 103-107 EUR/MWh, což je dvojnásobek proti cenám, za které se prodávalo vloni. Připomínáme, že čistý zisk slouží jako základna pro výpočet dividendy. Nová projekce tak naznačuje dividendu ve výši téměř 100 CZK na jednu akcii na horní hranici dividendového výplatního poměru (60-80 %) nebo hrubý výnos asi 9,5 %. Pro srovnání letos ČEZ vyplatí 48 CZK.