Ekonomika eurozóny slábne, trh práce v USA odolává

Květnový NFP report by dnes podle našeho odhadu mohl přinést určitou podporu zeleným bankovkám, když očekáváme mírné zvýšení růstu zaměstnanosti. Neznámou zůstává další vývoj jednání mezi USA a Íránem, kde v tomto týdnu k výraznějším posunům nedošlo, a tak cena ropy Brent zůstává usazena v pásmu 90-100 USD/barel. Data ze starého kontinentu dnes patrně ukážou na slábnoucí ekonomiku eurozóny i tuzemskou spotřebitelskou poptávku. Zbývá také týden do mediální karantény před červnovým jednáním ČNB, a tak v nejbližších dnech patrně přijdou vyjádření členů bankovní rady. Korunový peněžní trh přitom v předstihu v první polovině tohoto týdne razantně navýšil sázky na utažení měnové politiky právě na nejbližším zasedání 18. června.

Tuzemská spotřebitelská poptávka ochlazuje

České maloobchodní tržby by mohly naznačit určité ochlazení spotřebitelské dynamiky po předchozím silném období. Po březnovém nárůstu očekáváme v dubnu meziměsíční pokles o 0,6 % m/m tržeb bez aut, zatímco meziročně by měly zůstat v mírném růstu kolem 2,4 % y/y. Za tímto vývojem stojí kombinace faktorů – na jedné straně pokračující růst reálných mezd (podrobněji dále) a solidní úvěrová dynamika, na straně druhé ale čelíme rostoucím cenám pohonných hmot a zhoršujícímu se spotřebitelskému sentimentu. Ten sice zůstává nad dlouhodobým průměrem, ale indikátory z maloobchodu již naznačují zhoršující se hodnocení prodejů a postupné zpomalování spotřeby, což ostatně potvrdila i struktura růstu HDP za Q1 26.

Ekonomická aktivita v eurozóně v Q1 26 pravděpodobně mírně poklesla. Oproti předchozímu odhadu, který ukazoval na růst ve výši 0,1 % očekáváme sestupnou revizi na  0,2 % q/q. Naznačují to hlavně data z Irska, kde byl mezičtvrtletní pokles tamního HDP prohlouben z původních 2 % na 12,1 %. To odráží prudký propad vývozu (-7 % q/q) způsobený především nižšími dodávkami farmaceutických výrobků do USA v kombinaci s výrazným nárůstem dovozu (+4,2 % q/q). Celkově tak roste riziko, že ekonomika eurozóny si letos projde technickou recesí.

Nejočekávanější statistikou tohoto týdne jsou pro globální trhy měsíční údaje z amerického trhu práce. Očekáváme, že růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru se v květnu mírně zvýšil a dosáhl zhruba 125 tis., zatímco míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní na 4,3 %. Celkový obrázek tak nadále naznačuje robustní trh práce, který zatím nevykazuje známky výraznějšího ochlazení. V rámci duálního mandátu Fedu tak zůstává větším problémem inflace, jak ukázaly nedávné cenové statistiky z USA.

Vyšší mzdy, nižší inflace a levnější ropa nechaly korunu v klidu

Tuzemský mzdový růst v prvním čtvrtletí výrazně překonal odhady, i s přispěním revize. Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o silných 8,1 %, zatímco ČNB i tržní konsenzus předpokládaly 7 %. Na zvýšení mzdové dynamiky se však podepsala i sestupná revize mzdové úrovně v letech 2024 a 2025. Přestože tedy vysoký mzdový růst, který překonává dynamiku produktivity, ukazuje na proinflační působení trhu práce na začátku roku, vzhledem k rozsahu historických úprav je k interpretaci nutno přistupovat obezřetně. Inflační tlaky z trhu práce by do budoucna mohlo posilovat také případné zvýšení platů ve veřejném sektoru, jejichž růst po delší dobu za tím v soukromé sféře zaostával. Celkově ovšem uzavření mezery mezi trendovým vývojem reálných mezd a produktivity práce naznačuje, že podobně vysoká mzdová dynamika jako na začátku letošního roku není dlouhodobě udržitelná. Více zde: https://bit.ly/Wages_1Q26.

Návrat inflace k cíli snižuje bezprostřední tlak na ČNB. Česká inflace v květnu podle předběžného odhadu ČSÚ překvapivě výrazně klesla z 2,5 % na 2,1 % y/y a skončila tak pod tržním konsensem ve výši 2,3 %. Dostupná data o struktuře podle nás naznačují, že by jádrová inflace mohla v meziročním vyjádření klesnout z dubnových 2,9 % na 2,7-2,8 % v květnu. Inflační statistiky za květen tak podle nás mohou o něco snížit tlak na zvýšení sazeb ze strany ČNB hned na nejbližším červnovém zasedání, na což v první polovině tohoto týdne začaly intenzivně sázet finanční trhy. Utažení domácí měnové politiky ve zbytku roku však s ohledem na rostoucí rizika sekundárních dopadů dražších pohonných hmot, zvýšený mzdový růst a další rozvolnění fiskální politiky rozhodně nelze vyloučit. Více zde: https://bit.ly/CPI_May26_flash.

Cena ropy poprvé v tomto týdnu klesla. Dílčí naději na pokrok v mírových vyjednáváních mezi USA a Íránem přineslo investorům podmíněné příměří mezi Izraelem a Libanonem. Cena ropy Brent tak včera klesla na 95 USD/barel. Známky deeskalace na Blízkém východě spolu s o něco slabšími daty z USA přispěly k oslabení amerického dolaru proti společné evropské měně k 1,163 USD/EUR. Mírnou ztrátu se ovšem nakonec dolaru podařilo odmazat a dnes ráno se obchoduje znovu lehce pod 1,162 USD/EUR.

Z příznivého sentimentu včera většinově těžily i měny středoevropského regionu. Maďarský forint k euru zpevnil o 0,7 %, polský zlotý o 0,2 %. Česká koruna si opět žila vlastním životem, když zhruba stagnovala poblíž 24,20 CZK/EUR. Na tom se pravděpodobně podílela zejména nižší než očekávaná květnová inflace, která lehce nahlodává přesvědčení peněžního trhu z posledních dní o tom, že ČNB zvýší úrokové sazby již na svém nejbližším zasedání, které je na programu 18. června.

Autor: Jaromír Gec