Průmyslu pomohla kolejová vozidla, stavebnictví pokračuje v sestupu

Průmyslová produkce v srpnu meziměsíčně vzrostla, a to i přes odstávky v automobilovém průmyslu a výraznému poklesu výroby motorových vozidel. Situaci zachránilo dokončení velké zakázky na výrobu kolejových vozidel, díky níž průmysl nakonec rostl. To dokázalo vyvážit i značný pokles výroby energií. Celkově náš výhled na další vývoj českého průmyslu zůstává opatrně pozitivní. V nadcházejících měsících však jeho výstup mohou brzdit problémy v dodavatelských řetězcích či vyšší ceny energií. Stavební výrobě se v srpnu nedařilo.  Její výstup s výjimkou červencového nárůstu setrvale klesá již od dubna.  Sestupný trend souvisí především s inženýrským stavitelstvím. Zde se může jednat o důsledky spojené se střídáním vlády či vyčerpáním některých zdrojů z fondů EU. Dražší ropa a odstávky v automobilovém průmyslu se pak odrazily v srpnovém deficitu zahraničního obchodu, který byl ve srovnání s loňským rokem o více než pět miliard korun hlubší.

Průmyslová produkce byla v srpnu meziměsíčně vyšší o 0,3 %, a to navzdory celozávodním dovoleným v automobilovém průmyslu. V meziročním vyjádření produkce tuzemského průmyslu přidala 2,7 % (po očištění o kalendářní efekty růst činil 2,6 %) a byla tak téměř v souladu s tržním konsensem ve výši 2,8 % y/y. Odhady byly ale tentokráte nezvykle široce rozprostřené. Náš odhad přitom předpokládal výrazný pokles oproti červenci s ohledem na odstávky v automobilovém průmyslu, v důsledku kterých výroba motorových vozidel v srpnu meziměsíčně klesla o 7,2 %. To ale více než kompenzoval skokový nárůst o více než 80 % v sektoru ostatních dopravních zařízení, který souvisel s dokončením dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel.

Samotný zpracovatelský průmysl zaznamenal meziměsíční nárůst o 1,1 %. Výkon jednotlivých odvětví ale byl smíšený. Kromě automobilového průmyslu došlo k významnému meziměsíčnímu poklesu také u výroby farmaceutických výrobků, základních kovů, pryžových a plastových výrobků nebo elektrických zařízení. Na druhou stranu to ale kompenzovala také vyšší výroba strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků či počítačů a elektronických zařízení. Srpnový meziměsíční nárůst zpracovatelské výroby ale nestačil plně vykompenzovat červencový pokles. Průmyslové statistiky navíc nadále potvrzují vysokou volatilitu z měsíce na měsíc. Zpracovatelskému průmyslu se i přes delší celozávodní odstávky v automobilovém sektoru během letních prázdnin dařilo navýšit výrobu, meziročně byla vyšší o 2,7 %. Náběh výroby po jejich skončení v září ale údajně mohly komplikovat problémy v dodavatelských řetězcích tuzemských automobilek, což může omezit obnovení růstu v závěru třetího čtvrtletí.

Růst celkové průmyslové výroby v srpnu tlumil meziměsíční pokles v energetice o téměř 6 %. Ten pravděpodobně souvisel s nižším využitím jaderných zdrojů. Pokles by tak měl být dočasný a v září by podle nás mělo dojít ke zvýšení výroby.

Hodnota nových zakázek v srpnu meziměsíčně poklesla o 6,8 %. Vliv na to měl pokles zakázek v automobilovém průmyslu. Meziročně ale byla celková hodnota stále vyšší o 5,9 %. Pokles nových zakázek částečně předznamenávalo již konjunkturální šetření ČSÚ, které navíc indikuje zhoršení poptávky i pro září. Letní měsíce do statistik ale často přinášejí zvýšenou volatilitu, předchozí měsíce spíše indikovaly vyšší poptávku po průmyslovém zboží, což by mělo podpořit výrobu v nejbližších měsících.

Výkon průmyslu byl v srpnu smíšený a významně ovlivněn skokovým nárůstem výroby kolejových vozidel. Potenciální problémy v dodavatelských řetězcích tuzemských automobilek mohou komplikovat nájezd výroby v září. Zhoršení hodnocení poptávky a pokles zakázek během července a srpna také představují další nejistotu. K rizikům lze přiřadit také obnovený růst cen energií a omezenou splavnost evropských řek komplikující dopravu. Navzdory těmto faktorům by ale oživení domácího průmyslu mělo podle nás pokračovat, v nejbližších měsících ale mohou převažovat negativní zprávy z průmyslu.

Zahraniční obchod zůstal v srpnu v deficitu

Bilance zahraničního obchodu v srpnu vykázala deficit, a to ve výši 5,3 mld. CZK, což byl meziročně o 5,6 mld. CZK horší výsledek. Negativně se na něm odrazil konflikt na Blízkém východě. Ten vedl k prohloubení deficitu s ropou a zemním plynem o 8,6 mld. CZK a deficitu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 2,3 mld. CZK. Zároveň došlo ke zmírnění přebytku u motorových vozidel (o 3,7 mld. CZK), kde se pravděpodobně nepříznivě promítly celozávodní dovolené v automobilovém průmyslu. Pozitivní vliv mělo naopak zvýšení přebytku obchodu s ostatními dopravními prostředky a zařízeními (o 2,8 mld. CZK), kovodělnými výrobky (o 2,1 mld. CZK) a stroji a zařízeními (o 2,0 mld. CZK).

Vývoz meziročně vzrostl o 8,5 % a dovoz o 10,2 %. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 3,3 %, dovoz o 2,7 %.

Zatímco v loňském roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200 mld. CZK, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin ale i oživení domácí investiční aktivity, která je dovozně náročná.

Stavebnictví opět ztrácí na síle

Česká stavební produkce v srpnu meziměsíčně klesla o 1,1 %. To následovalo po jejím červencovém meziměsíčním zvýšení o 2,0 %, které ovšem podle všeho představovalo pouze dočasné přesušení sestupného trendu. S výjimkou červencového nárůstu totiž stavební produkce od dubna setrvale klesá. Tento vývoj se promítl i ve výrazném zhoršení meziroční dynamiky. Zatímco v červenci byla stavební produkce po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní ještě o 1,8 % vyšší, v srpnu již o 1,4 % klesala.

Sestupný trend souvisí především s inženýrským stavitelstvím. Jeho produkce byla v srpnu meziměsíčně nižší o 3,5 % a meziročně klesla o 12,3 %. Z části se na hlubokém meziročním poklesu podílela vysoká srovnávací základna loňského srpna. Inženýrské stavitelství je tradičně úzce spjato s vývojem veřejných investic. Ty mohou být stále do určité míry ovlivněny důsledky spojenými se střídáním vlády či koncem vybraných EU fondů.

Pozemnímu stavitelství se naopak v poslední době daří. V tomto sektoru v srpnu došlo ke zvýšení produkce o 0,2 %, přičemž se jednalo o třetí meziměsíční nárůst v řadě. Meziroční růst produkce zde zrychlil z 4,9 % na 5,9 %. Také v tomto případě ale částečně pomohla srovnávací základna, i když v opačném směru než u inženýrského stavitelství.

Obnovená nemovitostní výstavba představuje pro pozemní stavitelství vzpruhu. Celkový počet vydaných stavebních povolení v srpnu dosáhl 5 684 a byl tak meziročně vyšší o 1,4 %. Z meziročního úhlu pohledu nejde o závratné číslo, a to i s ohledem na to, že v loňském roce bylo povolování staveb ochromeno problémy s digitalizací. Lépe však vypadají statistiky podlahové plochy nově povolených budov, která meziročně vzrostla o 20,2 %, stejně tak i počtu nově zahájených bytů, jenž byl meziročně vyšší o výrazných 42,3 %. V souhrnu statistiky týkající se povolování staveb již nějakou dobu naznačují možnou změnu ve struktuře bytového fondu, když z hlediska výstavby jsou podle těchto dat upřednostňovány bytové domy s vyšší podlahovou plochou oproti klasickým rodinným domům. Tento trend je zřejmě ovlivněn relativně vyšší pořizovací cenou rodinných domů, a to i v souvislosti s drahými pozemky, které jsou již nyní pro řadu domácností nedostupné. Počet dokončených bytů byl naopak v srpnu meziročně nižší o 3 %.

Do budoucna může zvýšená rezidenční výstavba zmírnit tlak na další růst cen nemovitostí, k čemuž přispěje i obnovený růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Dalším brzdícím faktorem mohou být nedávno schválené přísnější podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů pro investiční nemovitosti ze strany ČNB nebo i jejich možné výraznější zdanění v budoucnu, které je nyní předmětem politické diskuze. Trend postupného zmírňování rychlého růstu cen nemovitostí by tak měl pokračovat.

Autor: Jana Steckerová