Devizovým trhům vládne geopolitika

Americký dolar se v posledních týdnech ocitl v poněkud nezvyklé pozici. Přestože tamní reálná ekonomika zůstává ve velmi dobré kondici – s nízkou nezaměstnaností a solidním růstem – zelené bankovky byly převážně pod tlakem a vůči ostatním světovým měnám se obchodovaly v relativně úzkém pásmu. Hlavním důvodem ale nejsou ekonomická data, nýbrž geopolitika.

Nejen devizové ale i finanční trhy obecně jsou aktuálně dominantně ovlivňovány konfliktem mezi USA a Íránem a jeho dopady na ceny energií. Investoři stále ve velké míře sázejí na scénář postupné deeskalace, otevření Hormuzského průlivu a poklesu cen ropy. Tento optimismus drží dolar pod tlakem a naopak podporuje rizikovější aktiva. Současně dolaru příliš nepomáhá ani měnová politika. Americká centrální banka navzdory vyšším cenám energií a potravin dává najevo neochotu utahovat měnové podmínky, zatímco v eurozóně, Británii či Austrálii trh stále počítá spíše s růstem měnověpolitických sazeb. Oproti minulosti apetit k držení dolaru patrně snižuje také nepředvídatelnost a obava o udržitelnost, respektive kredibilitu fiskální a měnové politiky. Ostatně americká administrativa se nijak netají tím, že preferuje nižší úrokové sazby a slabší dolar v podstatě bez ohledu na stav reálné ekonomiky. Krátkodobě tak podle nás v případě rychlého vyřešení konfliktu nelze vyloučit ani dočasné oslabení dolaru v páru s eurem k hladině 1,20 USD/EUR.

Tento stav se však nezdá jako dlouhodobě udržitelný. Fundamenty americké ekonomiky zůstávají silnější než u většiny vyspělých zemí a geopolitická rizika rozhodně nemizí. Pokud by se konflikt na Blízkém východě znovu vyostřil nebo se ukázalo, že optimismus na trzích byl přehnaný, dolar by mohl rychle znovu získat půdu pod nohama. Z dlouhodobějšího pohledu by se pak měly zelené bankovky vrátit zpět na zpevňující trajektorii hlavně vlivem růstového náskoku americké ekonomiky.

Autor: Jaromír Gec