Česká národní banka zatím sazby zvyšovat nebude

Hlavní událostí dnešního dne bude pro korunový trh zasedání České národní banky, která by měla ponechat úrokové sazby beze změny. Inflační rizika se ovšem stupňují a v tomto světle důležitější než samotné rozhodnutí bude následná tisková konference guvernéra Michla. Bankovní rada bude mít k dispozici novou prognózu ČNB, a tedy i vyhodnocení možných dopadů blízkovýchodního konfliktu na tuzemskou inflaci a ekonomiku. Z hlediska dat bude pozornost zaměřena hlavně na ta z průmyslu. Zveřejněn bude březnový vývoj české průmyslové produkce a německých továrních objednávek. V rámci geopolitiky pak bude sledováno dění kolem možné dohody o míru mezi USA a Íránem.

Tuzemský průmysl by měl zůstat odolný

Česká národní banka na dnešním zasedání nejspíše ponechá úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba by podle nás měla zůstat na 3,5 %. Zveřejněna bude také nová prognóza centrální banky. Rizika té současné, která byla zveřejněna na začátku února, se v důsledku od té doby zveřejněných dat a konfliktu na Blízkém východě vychylují ve směru vyšší inflace a naopak slabšího ekonomického růstu. Zajímavé bude sledovat nejen nový makroekonomický scénář sekce měnové, ale i to, jakou reakci měnové politiky tomuto scénáři přisoudí. Již únorová prognóza ČNB totiž očekávala postupné zvyšování repo sazby až na 4 % v příštím roce, a to předpovídala letošní inflaci na pouhých 1,6 % a v roce 2027 jen mírné zrychlení na 2,1 %. My v našem základním scénáři prozatím očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce příštího roku. Důvodem je příznivá výchozí pozice centrální banky, zahrnující stále restriktivní úroveň repo sazby a nadále silný kurz české koruny. K utažení měnových podmínek navíc přispěl nárůst tržních korunových sazeb, ke kterému v důsledku blízkovýchodního konfliktu došlo. Pomáhat centrální bance bude i nízká výchozí úroveň inflace. Rizika jsou ale podle nás vychýlena v proinflačním směru a s délkou blízkovýchodního konfliktu budou sílit. Nelze tedy vyloučit, že centrální banka bude nakonec muset přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb. Primární efekty dražších energií na inflaci sice může centrální banka výjimkovat, u těch sekundárních si to ale dovolit nebude moci. Jádrová inflace se totiž již nyní pohybuje poblíž horní hranice tolerančního pásma. Jak moc bankovní radu tato skutečnost znervózňuje by mohla napovědět tisková konference guvernéra Michla následující po zasedání. Více píšeme zde: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Tuzemská průmyslová produkce podle našeho odhadu v březnu meziměsíčně vzrostla o 1,1 %. To by následovalo po obdobně silném únorovém zvýšení o 1,3 % m/m. V meziročním vyjádření potom pro březen odhadujeme růst o 5,7 %, což však ovlivnil i meziročně rozdílný počet pracovních dní a po očištění o tento efekt očekáváme růst o i tak slušných 2,8 % y/y. Průmyslový sentiment se sice v důsledku vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a s tím spojeného nárůstu velkoobchodních cen energií zhoršil, složky hodnotící úroveň produkce jak v rámci tuzemského PMI, tak i konjunkturálního průzkumu ČSÚ zůstávají nad svými dlouhodobými průměry. Varovným signálem ale může být indikovaný pokles využití výrobních kapacit tažený automobilovým průmyslem. Navzdory svižnému růstu v únoru a březnu však pro celé první letošní čtvrtletí odhadujeme mezičtvrtletní pokles průmyslové produkce o 0,3 %. Ten do velké míry souvisel s vysokou základnou danou silným koncem loňského roku, kdy podle průzkumu ČSÚ využití kapacit v automobilovém průmyslu dosahovalo téměř sta procent.

Trhy podpořily spekulace o mírové dohodě mezi USA a Íránem

Česká inflace vzrostla z březnových 1,9 % y/y na 2,5 % v dubnu, což bylo v souladu s tržním konsensem. K jejímu dalšímu zvýšení do velké míry opět pravděpodobně přispěl pokračující růst cen pohonných hmot, jehož efekt odhadujeme na +0,3-0,4 pb. Dynamika cen potravin naopak zůstala utlumená, když zřejmě nadále působil vliv silné zemědělské úrody z loňského roku. Po březnovém nárůstu z 2,7 % na 2,9 % y/y se mohla v dubnu dále zvýšit také jádrová inflace. Naznačovat by to mohlo pokračující zrychlování růstu cen služeb z březnových 4,7 % y/y na 4,8 % v dubnu. Jádrová inflace by se tak mohla dostat na tříprocentní horní mezd tolerančního pásma ČNB či dokonce mírně nad ní. Trendové zrychlování celkové inflace lze očekávat i v dalších měsících, když se zvýšené náklady spojené s důsledky blízkovýchodního konfliktu budou postupně propisovat do ostatních cen v ekonomice. Inflace by se tak podle naší prognózy měla na přelomu letošního a příštího roku pohyboval poblíž 3 % y/y. Více jsme předběžný odhad dubnové inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Apr26_flash.

Zprávy o možném brzkém uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem včera vedly k výraznému poklesu ceny ropy a hodnoty amerického dolaru, zatímco akcie silně rostly. Spojené státy údajně Íránu předložily jednostránkový rámcový návrh na ukončení konfliktu, který by měl zahrnovat i otevření Hormuzského průlivu. Írán by se měl podle požadavků USA vyjádřit do 48 hodin. Evropské akciové indexy na vlně optimismu nejčastěji rostly v rozsahu 2-2,5 %. Tržní úrokové sazby naopak klesaly. K částečnému zmírnění obav z inflace přispělo zlevnění ropy na světových trzích. Její cena se s obnovenou šancí na ukončení blízkovýchodního konfliktu vrátila do blízkosti 100 dolarů za barel. Přesto ale zůstává vysoko, neboť jednání obou válčících stran je nevyzpytatelné a jednotlivé postoje se mohou opět rychle změnit. Americký dolar na pozadí zmírnění rizikové averze na trzích vůči euru oslabil o 0,5 % a jeho kurz se nacházel poblíž 1,175 USD/EUR. Vyšší apetit k riziku pomohl i všem třem středoevropským měnám. Tradičně nejvíce na světové zprávy reaguje maďarský forint, který včera oproti euru zpevnil o zhruba 0,6 %. Následoval ho polský zlotý, který přidal 0,3-0,4 %. V Polsku také zasedala centrální banka, úrokové sazby ale v souladu s očekáváními nezměnila. Nejméně posílila česká koruna, která vůči společné evropské měně zpevnila o 0,2 % a její kurz se dostal pod 24,35 CZK/EUR. Důvodem může být skutečnost, že současný blízkovýchodní konflikt se na tuzemské měně dosud významně nepříznivě neprojevil a ta vzhledem k okolnostem zůstala na stále relativně silných úrovních. Na předběžný odhad dubnové inflace trh rovněž významně nereagoval. Meziroční inflace skončila v souladu s tržním konsensem, její struktura sice indikuje více fundamentální povahu dodatečných inflačních tlaků, trhy ale již před zveřejněním těchto dat pro ČNB zaceňovaly poměrně rychlé zvyšování úrokových sazeb. To v podstatě platí i nadále, když do konce roku termínované kontrakty implikují zhruba dvojí zvýšení repo sazby.

Autor: Martin Gürtler