Nálada v eurozóně se v červnu lehce zlepšila

PMI v eurozóně podle nás ukáží na zlepšení nálady v červnu díky příměří mezi USA a Íránem. Zlepšení ale zřejmě bude omezené s ohledem na pouze postupnou normalizaci situace v dodavatelských řetězcích a nadále zvýšené ceny ropy, což udržuje obavy o růst eurozóny. V USA červnové PMI podle tržního konsensu přinesou zlepšení jen ve službách, zatímco v průmyslu PMI klesne ale zůstane na solidních 54,5 b. V Maďarsku centrální banka pravděpodobně obnoví cyklus uvolňování měnové politiky.

Příměří mezi USA a Íránem zvedlo náladu v eurozóně i USA

Předběžné odhady PMI v eurozóně pravděpodobně vykážou zlepšení. Dopad blízkovýchodního konfliktu na zvýšené inflační tlaky, respektive náklady, ale přetrvává, zlepšení tak bude omezené. Očekáváme, že se červnový průmyslový PMI v eurozóně zvýší na 52,0 b., zatímco PMI ze služeb, který vykázal vyšší citlivost na ropný šok, naroste na 48,8 b. V obou případech by ale i tak zůstaly pod svými dlouhodobými průměry, zejména ve službách. Klíčové bude, jak se uklidnění situace na Blízkém východě dále odrazí v jednotlivých komponentech PMI a zdali sentiment ukáže podobný zlom (ve směru zlepšení) jako ceny ropy v reakci na memorandum mezi USA a Íránem. Jeho implementace a zejména pokles cen energií a dodacích lhůt by zmírnily obavy o zpomalení ekonomiky eurozóny, která bez Irska v Q1 26 rostla mezičtvrtletně o 0,3 %.

Maďarská centrální banka dnes pravděpodobně sníží základní úrokovou sazbu o 25 bb na 6 %. Silný maďarský forint a nízká inflace (1,8 % y/y v květnu) podle nás naskýtají prostor k uvolňování měnové politiky i do budoucna. Očekáváme tak, že základní úroková sazba klesne až na 5 % do konce letošního roku.

Pokrok ve vyjednávání finanční trhy vstřebávaly opatrně

Ve víkendovém rozhovoru se viceguvernérka ČNB E. Zamrazilová vyjádřila v podobném duchu jako již dříve guvernér Michl či J. Procházka. Podle jejích slov zvýšení sazeb tuzemskou centrální bankou v minulém týdnu neznamená začátek cyklu utahování měnové politiky. Vyjádření z ČNB tak zatím zůstávají opatrná, což je v určitém kontrastu s komentáři některých představitelů ECB, kteří v minulém týdnu výrazně více otevírali dveře pro pokračování utahování měnové politiky. Včerejší vyjádření prezidentky ECB Ch. Lagardeové ale šance na další zvýšení sazeb ECB tolik nepodpořilo. Navzdory zhoršenému úrokovému diferenciálu ale česká koruna setrvává poblíž silných úrovní kolem 24,20 CZK/EUR.

Náladu na finančních trzích na začátku týdne mírně zvedla zpráva o významném pokroku ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Cena ropy dále klesla pod 80 USD/barel a nyní je „pouze“ o necelých 10 % výše oproti hodnotám před začátkem blízkovýchodního konfliktu. Obecně ale byla reakce umírněná vzhledem k často protichůdným zprávám. Euro na komentáře Ch. Lagardeové reagovalo oslabením a vůči dolaru ztratilo 0,3 % a dostalo se do blízkosti 1,143 USD/EUR. Středoevropské měny víceméně odolávaly tlaku na oslabení. Česká koruna i maďarský forint ztrácely jen nepatrně, zatímco polský zlotý reagoval na slabší data z polské ekonomiky oslabením o 0,4 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Polsku v květnu vzrostla o 5,8 % y/y a (reálné) maloobchodní tržby o 3,0 % y/y, zatímco tržní konsensus předpokládal vyšší růst v obou případech.

 

Autor: Kevin Tran Nguyen