Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady

Česká inflace klesla v meziročním vyjádření z květnových 2,1 % na 1,5 % v červnu a byla tak nižší, než se čekalo. Náš odhad červnové inflace činil 1,7 %, zatímco tržní konsensus byl ještě o desetinu vyšší. Ještě větší je pak odchylka vůči květnové prognóze ČNB, která pro červen očekávala stagnaci na 2,1 %.

Za červnovým poklesem inflace stály hlavně nižší ceny pohonných hmot. Ty meziměsíčně klesly o 8,1 %, když odrážely výrazné zlevnění surové ropy na světových trzích v návaznosti na zklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Meziročně byly ceny pohonných hmot stále vyšší, jejich růst ale zpomalil z 26 % na 15 % y/y. To ve výsledku přispělo 0,3-0,4 pb k červnovému poklesu celkové meziroční inflace. Vývoj cen pohonných hmot však zhruba odpovídal našim očekáváním.

Ceny potravin výrazně klesly a jsou hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zlevnily o 1,3 %, což vedlo k prohloubení jejich meziročního poklesu z květnových 1,9 % na 3,4 % v červnu. To částečně kompenzovalo meziměsíční zdražení alkoholických nápojů a tabákových výrobků o 0,4 %, jejichž meziroční růst zrychlil z 3,7 % na 4,3 %. V cenách potravin se tedy prozatím neprojevily nepříznivé důsledky konfliktu na Blízkém východě a jejich vývoj nejspíše zůstává ve znamení silné zemědělské úrody z loňska.

Ceny elektřiny a plynu pro domácnosti pokračovaly v mírném poklesu. Meziměsíčně ceny elektřiny v červnu klesly o 0,1 % a meziročně byly nižší o 11,5 %. V meziročním vývoji se přitom nadále odrážel vliv převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát, které začalo platit od letošního ledna. U plynu došlo v červnu oproti květnu ke zlevnění o 0,3 % a oproti loňsku byly jeho ceny nižší o 5,2 %. Ceny tepla naproti tomu meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a ve srovnání s loňským červnem byly vyšší o 1,7 %. Ceny energií pro domácnosti se odvíjejí od dlouhodobějších kontraktů a podíl smluv s fixovanou cenou se v posledních letech navýšil, což může tlumit vliv výrazných výkyvů na spotových energetických trzích.

Jádrová inflace v červnu zvolnila z 2,9 % na 2,8 % y/y a rovněž zaostala za očekáváními. My jsme totiž odhadovali, že meziroční jádrová inflace zůstane čtvrtý měsíc v řadě na 2,9 %, což předpovídala také centrální banka. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření zůstala jádrová inflace podle našeho odhadu oproti květnu v podstatě beze změny na 0,2 %. Meziroční růst cen služeb zpomalil z 4,7 % v květnu na 4,5 % v červnu. V rámci toho došlo k mírnému snížení meziročního růstu imputovaného (z 5,3 % na 5,2 %) i skutečně placeného nájemného (6,5 % na 5,9 %). Bez obou složek nájemného se jádrová inflace podle našich výpočtů naopak nepatrně zvýšila z květnových 1,8 % na 1,9 % y/y v červnu, navzdory tomu ale zůstala pod dvouprocentním cílem ČNB. Meziměsíční vývoj byl potom významně ovlivněn zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 2,6 %. Jednalo se ovšem do velké míry o tradiční sezónní výkyv, když loni v červnu došlo k obdobnému nárůstu cen dovolených o 2,4 % m/m.

Prognózy inflace zřejmě budou postupně revidovány směrem dolů. Nahrává tomu výrazný obrat na energetických trzích následující po zklidnění situace na Blízkém východě. Cena ropy se významně snížila a k obdobně ostré korekci došlo i u cen zemědělských hnojiv. Pokles cen rafinovaných ropných produktů byl ovšem mírnější (což platí i pro zemní plyn) než u samotné surové ropy. To může odrážet omezené kapacity rafinérií v důsledku poničené energetické infrastruktury na Blízkém východě. Celkově si myslíme, že meziroční inflace může ve druhé polovině roku opět zrychlit ke 3 %, když se v jejím vývoji mohou se zpožděním promítnout sekundární vlivy dražších energií a dalších výrobních vstupů. Částečně za zrychlením meziroční inflace ve druhém letošním pololetí a na začátku příštího roku budou stát i technické faktory nižší srovnávací základny. Odhad inflace pro letošní rok jsme snížili z původních 2,4 % na 2,2 % a pro příští rok z 2,8 % na 2,7 %. Přestože nelze vyloučit další revizi směrem dolů, obnovené pnutí na Blízkém východě z posledních dnů tyto tendence vyvažuje. Námi očekávané zrychlení inflace pro příští rok přitom nesouvisí pouze se zpožděnými vlivy dražších výrobních vstupů, ale také s domácí faktory jako je odolná ekonomika, rychle rostoucí mzdy, strukturální nerovnováha na trhu s bydlením a v neposlední řadě i expanzivní fiskální politika.

Autor: Martin Gürtler