Dopady cel do americké inflace v květnu eliminoval pokles cen benzínu

Americká inflace v důsledku zaváděných cel v květnu zřejmě mírně zrychlila. Protisměrně však působil výrazný pokles cen pohonných hmot. Evropská průmyslová produkce za duben naopak vykáže silný meziměsíčně pokles. Ten bude následovat po výrazném březnovém růstu, kde se odrazila snaha amerických spotřebitelů předzásobit se evropskými výrobky před zavedením cel. V Česku bude zveřejněn finální odhad květnové inflace. Ta podle předběžných výsledku výrazně nabrala na tempu. Ve druhé půlce roku by se však měla zastabilizovat v blízkosti cíle centrální banky. Český podíl nezaměstnaných podle našeho odhadu v květnu mírně poklesl. Po očištění o sezónní práce však naopak stoupl.

Průmyslová produkce v eurozóně v dubnu poklesla

Květnová inflace ve Spojených státech bude ovlivněna několika protichůdnými faktory. Zavedená cla zatím zřejmě nijak zásadně nezvýšila koncové ceny výrobků, na které se nově uvalená cla vztahují. Ceny potravin podle našeho odhadu stouply o 0,2 % m/m. Imputované nájemné by mělo zpomalit tempo růstu z dubnových 0,4 % na 0,3 % v květnu. Směrem dolů inflaci potáhnou ceny pohonných hmot, které po sezonním očištění podle našeho odhadu poklesly o 2,7 % m/m. V nadcházejících měsících inflace v důsledku zaváděných tarifů s největší pravděpodobností stoupne. Efekt by však měl být dočasný a v letech 2026–2027 by se inflace měla stabilizovat mezi 2,0-2,5 %. Zveřejněny budou i ceny průmyslových výrobců, které jsou však v posledních měsících volatilní a často podléhají výrazným revizím. Náš odhad pro květen počítá s jejich meziměsíčním růstem o 0,2 %.

V eurozóně bude zveřejněna průmyslová produkce za duben. Ta podle našeho odhadu poklesla o 2,8 % m/m po silném nárůstu o 2,6 % m/m v březnu. Ten pomohl evropské průmyslové produkci k růstu o 2,2 % q/q za první čtvrtletí letošního roku a odrazil se tak na jejím růstu HDP o 0,6 % mezikvártálně. Data byla ovlivněna především snahou amerických firem předzásobit se výrobky před zavedením cel. Tento efekt ale již slábne a dubnová data toho budou důkazem.

Na domácí půdě bude zveřejněn finální odhad inflace za květen. Ten podle nás potvrdí, že růst spotřebitelských cen poměrně výrazně zrychlil a to z 1,8 % na 2,4 % y/y. V nadcházejících měsících by se však inflace měla ustálit kolem 2 % inflačního cíle centrální banky. Její jádrová složka však zřejmě zůstane zvýšená i ve zbytku letošního roku. Kromě inflace budou zveřejněna data z trhu práce. Ta by měla za květen ukázat na o jednu desetinku nižší podíl nezaměstnaných. Po očištění o sezónní faktory však naopak zřejmě mírně vzrostl.

Koruna je nejsilnější za poslední rok

V průběhu minulého týdne si společná evropská měna připisovala zisky, aby je posléze opět ztrácela v závislosti na zprávách z celní fronty a zveřejňovaných datech. Ve srovnání se začátkem týdne tak skončila víceméně beze změny (1,139 USD/EUR). Vstup do minulého týdne se nesl ve znamení eskalace obchodních válek a vzájemného obviňování mezi USA a Čínou, kdo více porušuje stávající dohody. Evropská inflace za květen byla o desetinu nižší, než s čím finanční trhy počítaly. Posunula se tak z dubnových 2,2 % y/y na 1,9 %. Výrazně za našimi očekáváními skončila především inflace ve službách, která zpomalila z dubnových 4,0 % y/y na 3,2 % y/y v květnu. To vedlo i k nižší než očekávané jádrové inflaci (2,3 % y/y). Čtvrteční rozhodnutí ECB o snížení klíčové depozitní sazby o 25 bb na 2 % tedy nebylo překvapením. Na tiskové konferenci však prezidentka Lagardeová uvedla, že se podle ní cyklus současného snižování sazeb blíží ke konci. Ve Spojených státech ekonomickému kalendáři dominovala data z trhu práce. Dubnový počet volných pracovních pozic (JOLTS) pozitivně překvapil, květnový ADP report naproti tomu přinesl nízký počet nově vytvořených míst, přičemž týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti vzrostl na nejvyšší hodnotu od loňského října (247 tis). Páteční klíčová statistika z trhu práce Nofarm Payrolls však dopadla lépe, než se očekávalo. 

Český kalendář byl minulý týden nabitý a o překvapení nebyla nouze. Česká inflace v květnu překvapila výrazně vyšší úrovní. V meziročním vyjádření růst spotřebitelských cen podle předběžného odhadu zrychlil z dubnových 1,8 % na 2,4 %. Jádrová inflace podle nás zrychlila z dubnových 2,6 % na 2,9 %. Květnový vývoj inflace, a především pak její jádrové složky, snížil šance na další pokles sazeb ČNB v nejbližších měsících, což se odrazilo i na vývoji tržních sazeb. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CPI_May25_flash. Člen bankovní rady ČNB J. Seidler se navíc v rozhovoru pro týdeník Ekonom, který poskytl ještě před publikací květnového inflačního čísla, vyslovil pro ponechání úrokových sazeb na červnovém zasedání beze změny. To společně se zrychlením inflace přispělo k rozevření úrokového diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb ve prospěch těch tuzemských, a tím i k posílení české koruny.

Rychlejší oproti očekávání byl také růst tuzemských mezd a maloobchodních tržeb. Meziroční růst nominálních mezd v prvním letošním čtvrtletí činil v průměru 6,7 % (po 6,9 % v Q4). V mezičtvrtletním sezonně očištěném vyjádření pak podle nás růst mezd dosáhl 2,2 %, což byla nejvyšší dynamika za poslední rok. Reálné mzdy byly meziročně vyšší o 3,9 % a mírně tak předčily tržní konsensus čítající 3,7 %. Navzdory pokračující nápravě kupní síly domácností ale byly reálné mzdy oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 nižší o stále výrazných 2,8 %. Ve srovnání s prognózou ČNB byl růst celkových mezd i těch v tržních odvětvích naopak o něco nižší. Více jsme mzdová data analyzovali zde: https://bit.ly/Wages_1Q25_CZ. Meziroční růst tuzemských maloobchodních tržeb bez motoristického segmentu v dubnu v reálném vyjádření zrychlil z 3,9 % na 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával nárůst pouze o 3,4 %. Meziměsíčně pak byly tyto tržby vyšší o výrazných 1,2 %. Více k dubnovým statistikám tržeb zde: https://bit.ly/Sales_Apr25.

I přes odeznívající pozitivní efekt předzásobení domácí průmyslová výroba v dubnu pokračovala v růstu, který dokonce zesílil. Meziměsíčně byla vyšší o 0,9 % a navázala tak na březnový nárůst o 0,5 %. K výsledku výrazně přispěla výroba automobilů, pozitivně se zde odrazila i produkce ostatních dopravních prostředků či elektronických zařízení a počítačů. V růstu pokračovala i hodnota nových zakázek. V solidním přebytku se udržel i zahraniční obchod. Naopak ve stavebnictví došlo k výraznému zhoršení. Po sezónním očištění totiž stavební produkce meziměsíčně propadla o 5,0 %, když byl výrazný pokles zaznamenán jak v případě pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3SEGDNO.

Kurz koruny pokračoval v průběhu minulého týdne v posilování. Podporu mu poskytla vyšší inflace i jestřábí vyjádření ze strany ČNB. Česká koruna tak dosáhla nejsilnější úrovně za poslední zhruba rok. V pátek se její kurz nacházel na hladině 24,76 CZK/EUR. Polský zlotý oproti tomu v průběhu týdne ztratil 0,7 % (na 4,29 PLN/EUR). Nesvědčí mu rozkolísané politické prostředí, kdy po vítězství opozičního kandidáta Karola Nawrockiho v prezidentských volbách vyzval premiér Donald Tusk k hlasování o důvěře vládě. Kurz maďarského zlotého se v průběhu týdne držel převážně v pásmu 403-404 HUF/EUR.

Autor: Jana Steckerová