Americká spotřebitelská důvěra v květnu mírně klesá

Po včerejším svátku se dnes obchodníci ve větším vrátí na trhy. Nejdůležitějším makroekonomickým číslem dneška bude americká spotřebitelská důvěra od Conference Boardu. Květnové číslo by mělo podle tržního konsensu ukázat na její mírný pokles. V regionu zasedá maďarská centrální banka, podle našeho předpokladu i očekávání trhu by se nastavení úrokových sazeb měnit nemělo.

Maďarská centrální banka úrokovými sazbami hýbat nebude

Včera byl na většině trhů svátek, dnes by se již na ně měla vracet likvidita. Ekonomický kalendář nabídne primárně americká data. Z nich bude pozornost zaměřena především na spotřebitelskou důvěru podle Conference Boardu. Na americké domácnosti a jejich peněženky dopadá blízkovýchodní konflikt zejména v podobě rostoucích cen pohonných mot. Rostoucí inflace a slábnoucí kupní síla amerických domácností, kdy růst aktuální výdělků za inflací zaostává, se samozřejmě na sentimentu Američanů projevuje negativně. Do dnešního dne vstupují trhy opatrněji než včera, ropa je o něco výše. Důvodem jsou americké útoky na lokality v Íránu, což sráží včerejší optimismus ohledně brzké dohody o ukončení války.

Trhy vstoupily do nového týdne v risk-on módu

Svatodušní svátky znamenaly, že ve většině zemí byly včera trhy zavřené, což se podepsalo na nízké obchodní aktivitě i prázdném ekonomickém kalendáři. Na trzích panovala pozitivní nálada v souvislosti s očekáváním, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody, což by znamenalo otevření Hormuzského průlivu. Naděje na obnovení toků ropy se propsaly do nižších cen černého zlata, cena ropy typu Brent spadla pod 98 USD/barel. V pozitivní reakci rostly ceny akcií a dalších rizikových aktiv, na trhu eura s dolarem se to podepsalo na silnější hodnotě společné evropské měny.

Globálně silnější euro prospělo i středoevropským měnám, které ruku v ruce posilovaly. Česká koruna se ze zahajovacích hodnot těsně pod hladinou 24,30 CZK/EUR dostala k 24,26 CZK/EUR. V posílení ji nezabránil ani výsledek květnového konjunkturálního průzkumu. Souhrnný index důvěry v českou ekonomiku klesl hlouběji, než s čím počítal trh, a to hlavně kvůli poklesu spotřebitelské důvěry. Snížení podnikatelského sentimentu odpovídalo tržnímu konsensu. Ve všech indikátorech byl patrný negativní dopad blízkovýchodního konfliktu a z toho vyplývajících stagflačních rizik – obavy z vyšší cen a nižší ekonomické výkonnosti. Bezu odezvy devizového trhu zůstal ostrý vzkaz premiéra Babiše směrem k centrální bance, ve kterém vyzval ČNB ke snížení úrokových sazeb.

Autor: Jan Vejmělek