Americký shutdown končí

Uzavření amerických federálních úřadů je u konce, když se tamnímu Kongresu po měsíci a půl podařilo dohodnout na novém finančním rámci. Spolu s koncem shutdownu by tak měla postupně začít být opět zveřejňována data o stavu ekonomiky USA. Těch dnešních se to ale pravděpodobně ještě týkat nebude. Na dnešek původně plánovaných říjnových statistik amerických maloobchodních tržeb a cen výrobců se tak nejspíše nedočkáme, stejně jako tomu bylo u včerejší spotřebitelské inflace za říjen. Z dnešních dat tedy v kalendáři zbývá pouze zpřesněný odhad vývoje HDP eurozóny za třetí letošní čtvrtletí. Ten nejspíše potvrdí mezičtvrtletní nárůst o 0,2 %, rizika však vidíme jako vychýlená ve prospěch revize směrem dolů. Ačkoliv na strukturu HDP si budeme muset počkat až do začátku prosince, podle našeho odhadu růst evropské ekonomiky táhla především domácí poptávka. Zveřejněn dnes bude také zápis z posledního zasedání ČNB.

Růst evropské ekonomiky táhne domácí poptávka

V pořadí druhý odhad HDP eurozóny za Q3 by měl potvrdit jeho mezičtvrtletní nárůst o 0,2 %, rizika jsou ale podle nás vychýlena směrem dolů. Jde především o překvapivě mělký pokles HDP Irska, který podle předběžného odhadu dosáhl pouze -0,1 % q/q. Irský vývoz do USA přitom podle dostupných indikátorů v Q3 významně klesl, když došlo k odeznění efektu předzásobení. Myslíme si tak, že by irský HDP mohl být revidován směrem dolů, což by nakonec mohlo ovlivnit i výsledek za celou eurozónu. Předběžné odhady pro největší ekonomiky eurozóny ukázaly, že zatímco Španělsko (+0,6 % q/q) a Francie (+0,5 % q/q) rostly, Německo a Itálie mezičtvrtletně pouze stagnovaly. Výdajovou strukturu HDP eurozóny ovšem stále znát nebudeme, neboť ta bude zveřejněna až 5. prosince. Podle našeho odhadu za mezičtvrtletním růstem stála hlavně spotřeba, a to jak domácností, tak i vlády (v obou případech očekáváme příspěvek +0,1 pb). Fixní investice zhruba stagnovaly, zásoby však podle nás přidaly dalších +0,1 pb. Růst naopak nejspíše brzdil čistý export (-0,1 pb). Za celý letošní rok pak očekáváme zvýšení HDP eurozóny o 1,4 %, které by mělo být taženo především domácí poptávkou.

Dolar na konec shutdownu zásadně nereagoval, koruna dál sílí

Průmyslová produkce v eurozóně za září zklamala. Meziměsíčně vzrostla pouze o 0,2 %, zatímco tržní konsensus očekával nárůst o 0,7 %. Na zvýšení produkce přitom působila hlavně výroba energií (+1,2 % m/m). To navíc následovalo po hlubokém srpnovém poklesu celkové průmyslové výroby v eurozóně o 1,1 % m/m. V meziročním vyjádření pak růst zůstal beze změny na 1,2 %. Za celé třetí čtvrtletí produkce mezičtvrtletně stagnovala. Zatímco výroba strojů a IT techniky vzrostla o 2,8 % q/q, v automobilovém průmyslu naopak klesla o 1,9 % q/q. Jedná se tak o další potvrzení současné slabé pozice evropského průmyslu. Pro nejbližší měsíce významnější oživení evropské průmyslové produkce neočekáváme, když kromě negativních vlivů amerických cel mohou působit rovněž čínské restrikce na vývoz vzácných zemin a čipů.

Shutdown amerických federálních úřadů včerejškem skončil. Americký Kongres totiž dospěl k dohodě o novém finančním rámci, který hned vzápětí podepsal prezident Trump. Shutdown trval 43 dní a byl nejdelší v historii Spojených států. Během něj došlo k přerušení procesu zveřejňování většiny dat o stavu americké ekonomiky a finanční trhy tak po delší dobu fungovaly v jakémsi informačním vakuu. Stále není přitom jasné, kdy konkrétně začnou být data opět zveřejňována, potažmo zdali budou zpětně zveřejněna ta, která byla shutdownem dotčena. Významně dotčena naopak nebyla americká měna. Její současná úroveň kolem 1,16 USD/EUR je dokonce mírně silnější než ta ze začátku října (nepatrně nad 1,17 USD/EUR), kdy shutdown začal, i když během jeho trvání k výkyvům v kurzu docházelo. Lze předpokládat, že významnější kurzové pohyby mohu přijít poté, co nová data ukáží, jak na tom americká ekonomika po měsíc a půl trvajícím informačním vakuu skutečně je. Během včerejšího dne americký dolar vůči euru mírně ztrácel, když oslabil o přibližně 0,2 %. To byl nejspíše i hlavní důvod dalšího posílení české koruny, která oproti euru zpevnila o 0,2 % a prolomila hranici 24,20 CZK/EUR. Poslední zhruba týden je pro tuzemskou měnu ve znamení významnějších zisků a ta je aktuálně nejsilnější za poslední přibližně dva roky. Kromě déletrvající jestřábí komunikace ČNB ji k silnějším úrovním pravděpodobně pomáhá rychlejší než očekávaný růst českého HDP za třetí čtvrtletí a oproti odhadům vyšší inflace za říjen. Významným faktorem tlačícím na vyšší korunové sazby, a tedy i silnější korunu, je zřejmě také možnost více expanzivní fiskální politiky v následujících letech, jak naznačují výroky představitelů pravděpodobné budoucí vládní koalice.

Autor: Martin Gürtler