Předběžné údaje PMI za duben poukázaly na možné oslabení ekonomické aktivity v Německu i eurozóně, které souviselo především s prudkým zhoršením v oblasti služeb. Kompozitní PMI eurozóny klesl z březnových 50,7 na 48,6 b., čímž se poprvé od konce roku 2024 propadl pod hranici 50 b., která odděluje růst od poklesu, a zároveň výrazně zaostal za analytickým konsensem ve výši 50,1 b. Podobně i německý kompozitní PMI klesl z 51,9 na 48,3 b. oproti konsensem očekávaným 51,2 b. Slabost pramenila zejména ze služeb, když v eurozóně došlo v tomto sektoru k propadu na 47,4 b. (oproti očekávaným 49,8 b.) a v případě Německa na 46,9 b. (oproti očekávaným 50,4 b.). To představuje největší pokles v sektoru služeb za více než tři roky. Naopak výrobní sektor prokázal relativní odolnost, neboť průmyslový PMI v eurozóně dokonce vzrostl z 51,6 na 52,2 b. – což je nejvyšší hodnota od května 2022 – zatímco ten německý se jen mírně snížil na 51,2 b. a zůstal tak v expanzivním teritoriu. Nedávné krize ovšem ukázaly, že indikátory PMI nejsou z hlediska předvídání dalšího vývoje v turbulentních časech příliš spolehlivé.

Předběžné údaje PMI za duben poukázaly na možné oslabení ekonomické aktivity v Německu i eurozóně, které souviselo především s prudkým zhoršením v oblasti služeb. Kompozitní PMI eurozóny klesl z březnových 50,7 na 48,6 b., čímž se poprvé od konce roku 2024 propadl pod hranici 50 b., která odděluje růst od poklesu, a zároveň výrazně zaostal za analytickým konsensem ve výši 50,1 b. Podobně i německý kompozitní PMI klesl z 51,9 na 48,3 b. oproti konsensem očekávaným 51,2 b. Slabost pramenila zejména ze služeb, když v eurozóně došlo v tomto sektoru k propadu na 47,4 b. (oproti očekávaným 49,8 b.) a v případě Německa na 46,9 b. (oproti očekávaným 50,4 b.). To představuje největší pokles v sektoru služeb za více než tři roky. Naopak výrobní sektor prokázal relativní odolnost, neboť průmyslový PMI v eurozóně dokonce vzrostl z 51,6 na 52,2 b. – což je nejvyšší hodnota od května 2022 – zatímco ten německý se jen mírně snížil na 51,2 b. a zůstal tak v expanzivním teritoriu. Nedávné krize ovšem ukázaly, že indikátory PMI nejsou z hlediska předvídání dalšího vývoje v turbulentních časech příliš spolehlivé.

Dění na finančních trzích bylo i dnes ve znamení obnoveného nárůstu averze k riziku. To odrážel i vývoj ceny ropy Brent, která v dosavadním průběhu tohoto týdne setrvale rostla až na dnešních zhruba 103 dolarů za barel. Zároveň s tím posiloval i americký dolar, který dnes vůči euru přidal dalších 0,1 % a jeho kurz se vrátil mírně pod 1,17 USD/EUR. Ve prospěch dolaru vůči euru vyznívaly i dubnové PMI. Ty, jak bylo výše zmíněno, v Evropě výrazně klesly, v USA ovšem došlo k nárůstu jak v průmyslu (na 54,0 b.), tak i ve službách (na 51,3 b.). To zřejmě odráží větší zranitelnost Evropy vůči současnému energetickému šoku. Mírně dnes klesaly i akciové trhy. Důvodem opětovného nárůstu rizikové averze je skutečnost, že jednání mezi USA a Íránem kromě trvajícího příměří hmatatelné výsledky nepřinesla, když klíčová námořní tempa pro dopravu energetických komodit zůstává fakticky uzavřena. Zprávy u útocích na lodě v blízkosti Hormuzského průlivu naopak spíše indikují opětovně se zvyšující napětí. To neprospívá ani středoevropským měnám, včetně české koruny. Ta od začátku týdne oproti euru ztrácí a dnes odepsala přibližně 0,1 %. V závěru dnešní seance se tak obchodovala poblíž 24,35 CZK/EUR.

Dividenda

Představenstvo ČEZu navrhuje akcionářům na valné hromadě ke schválení dividendu ze zisku minulého roku ve výši 42 CZK. Návrh je podle očekávání a platné dividendové politiky ČEZu na výplatu 60-80 % čistého zisku. Dividenda odpovídá výplatnímu poměru 80 % a nabízí hrubý výnos +3,5 %.

V posledních letech se akcie ČEZu obchodovaly ještě dva dny po VH s právem na dividendu. To by naznačovalo, že poslední den s právem na výplatu dividendy za rok 2025 bude středa 3. června.

Restrukturalizace

Podle našeho očekávání bude agenda valné hromady obsahovat také bod vedoucí k restrukturalizaci společnosti. ČEZ navrhuje ke schválení vyčlenění nevýrobních aktivit ČEZu do samostatné společnosti. Měla by se jmenovat DSZS a měla by zahrnovat distribuci, prodej a obchodování s elektřinou a plynem, dále služby a telekomunikační byznys. Předpokládá se, že transakce bude dokončena do konce prvního čtvrtletí 2027.

Následně by mohlo dojít k prodeji až 49 % v DSZS. ČEZ si plánuje ponechat 51% podíl. O formě prodeje rozhodne představenstvo. Mohlo by se jednat o např. IPO nebo přímý prodej.

Dividenda

Představenstvo ČEZu navrhuje akcionářům na valné hromadě ke schválení dividendu ze zisku minulého roku ve výši 42 CZK. Návrh je podle očekávání a platné dividendové politiky ČEZu na výplatu 60-80 % čistého zisku. Dividenda odpovídá výplatnímu poměru 80 % a nabízí hrubý výnos +3,5 %.

V posledních letech se akcie ČEZu obchodovaly ještě dva dny po VH s právem na dividendu. To by naznačovalo, že poslední den s právem na výplatu dividendy za rok 2025 bude středa 3. června.

Restrukturalizace

Podle našeho očekávání bude agenda valné hromady obsahovat také bod vedoucí k restrukturalizaci společnosti. ČEZ navrhuje ke schválení vyčlenění nevýrobních aktivit ČEZu do samostatné společnosti. Měla by se jmenovat DSZS a měla by zahrnovat distribuci, prodej a obchodování s elektřinou a plynem, dále služby a telekomunikační byznys. Předpokládá se, že transakce bude dokončena do konce prvního čtvrtletí 2027.

Následně by mohlo dojít k prodeji až 49 % v DSZS. ČEZ si plánuje ponechat 51% podíl. O formě prodeje rozhodne představenstvo. Mohlo by se jednat o např. IPO nebo přímý prodej.

Z našeho pohledu je to očekávaný krok směrem k státnímu ovládnutí výrobních aktivit ČEZu. Podle vládních politiků by výkup minorit výrobní části měl financovat sám ČEZ bez podstatného dopadu na finance ČEZu.  

EBITDA zmíněných segmentů ČEZu, které by se měly vyčlenit, tvořila za rok 2025 zhruba 39 % celkové, v absolutním vyjádření 53 mld. CZK.