Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Současná restrikce měnové politiky je podle bankovní rady dostatečná a na příštím zasedání se budou centrální bankéři rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením. Za klíčový cíl přitom bylo označeno snížení jádrové inflace. Vzhledem k celkově o něco méně výrazným domácím inflačním tlakům, než předpokládala poslední prognóza, tedy v souladu s ní nadále očekáváme ponechání klíčové repo sazby na současné úrovni po delší dobu. Rizika jsou však vzhledem k opětovnému nárůstu tržních cen energií vychýlená směrem k dalšímu zpřísnění měnových podmínek. Případné delší setrvání cen energetických komodit na zvýšených úrovních totiž zvyšuje riziko výraznějších sekundárních dopadů do inflace, ale i nárůstu inflačních očekávání. Oproti srpnové prognóze ČNB bude zároveň v příštím roce významně expanzivnější domácí fiskální politika.

Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Současná restrikce měnové politiky je podle bankovní rady dostatečná a na příštím zasedání se budou centrální bankéři rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením. Za klíčový cíl přitom bylo označeno snížení jádrové inflace. Vzhledem k celkově o něco méně výrazným domácím inflačním tlakům, než předpokládala poslední prognóza, tedy v souladu s ní nadále očekáváme ponechání klíčové repo sazby na současné úrovni po delší dobu. Rizika jsou však vzhledem k opětovnému nárůstu tržních cen energií vychýlená směrem k dalšímu zpřísnění měnových podmínek. Případné delší setrvání cen energetických komodit na zvýšených úrovních totiž zvyšuje riziko výraznějších sekundárních dopadů do inflace, ale i nárůstu inflačních očekávání. Oproti srpnové prognóze ČNB bude zároveň v příštím roce významně expanzivnější domácí fiskální politika.

Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání ponechala repo sazbu na úrovni 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. V prohlášení centrální banka uvádí, že zvýšení sazeb na červnovém jednání podle ní vedlo prozatím k dostatečnému utažení měnových podmínek. Růst delších úrokových sazeb zároveň vedl ke zpřísnění finančních podmínek. Na příštím jednání tak bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a růstem úrokových sazeb, což odráží i nadále proinflační bilanci rizik výhledu plnění inflačního cíle. Na tiskové konferenci současně zaznělo, že hlavním cílem je nyní snížení nadále zvýšené jádrové inflace, zatímco menší důraz byl v rétorice guvernéra kladen na faktory spjaté s vývojem vnějšího prostředí, ať už jde o ceny energetických komodit nebo zahraniční tržní a měnověpolitické sazby.

Data z české ekonomiky byla ve srovnání s poslední prognózou ČNB celkově o něco méně proinflační. Inflace v červenci i srpnu odpovídala očekávání centrální banky, zatímco jádrová inflace byla jen lehce vyšší (více zde: https://bit.ly/CPI_Aug26). Ekonomická aktivita byla oproti předpokladu ČNB slabší, když HDP ve 2. čtvrtletí 2026 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 % oproti očekávaným 0,6 %, přičemž za odhadem mírně zaostala i spotřeba domácností (více zde: https://bit.ly/HDP_2Q26_CZ). Hlavním negativním překvapením byl pro centrální banku růst nominálních mezd, který ve 2. čtvrtletí dosáhl meziročně 6,4 % oproti prognóze ČNB ve výši 7,3 %, byť to do značné míry odráželo revizi historických údajů (více zde: https://bit.ly/Wages_2Q26_CZ).

Slabší domácí vývoj podle nás kompenzují zejména zahraniční faktory. Kurz koruny se dosud vyvíjel v zásadě v souladu s centrální bankou předpokládaným průměrem za třetí čtvrtletí ve výši 24,20 CZK/EUR. Se srpnovou prognózou ČNB byla zároveň konzistentní zhruba stabilní úroveň klíčové repo sazby poblíž současných 3,75 %. Slabší domácí fundamenty by za normálních okolností působily ve směru nižších sazeb, to však z našeho pohledu vyvažují vyšší očekávané zahraniční sazby, zejména v eurozóně, a opětovné zdražení energií.

Přísná měnová politika by po dočasném zvýšení inflace měla ve druhé polovině příštího roku přispět k jejímu postupnému návratu k 2% cíli. Ve zbytku roku inflace podle našeho odhadu hlavně vlivem zvýšení meziroční dynamiky cen potravin a regulovaných cen pravděpodobně dále poroste a svého vrcholu dosáhne v únoru příštího roku nad 3 %. Jádrová inflace nejspíše do začátku příštího roku zůstane v meziročním vyjádření poblíž 3 %, poté by se však měla podle naší prognózy začít postupně snižovat ke 2,5 % na jeho konci.

Rizika jsou vychýlena směrem k dalšímu utažení tuzemské měnové politiky. Naši prognózu měnověpolitických sazeb ponecháváme beze změny. Nadále tedy očekáváme, že ČNB ponechá úrokové sazby na stávající úrovni po zbytek tohoto roku i po celý příští rok. Riziko ve směru vyššího než námi očekávaného nárůstu inflace souvisí primárně s prodlužujícím se konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje pravděpodobnost výraznějších sekundárních efektů vyplývajících z vyšších cen energií a omezení globálních dodavatelských řetězců. Případné setrvání cen energetických komodit na zvýšených úrovních po delší dobu by pak mohlo vést rovněž k nárůstu inflačních očekávání. Významným proinflačním rizikem je oproti prognóze ČNB i fiskální politika. Podle představeného návrhu rozpočtu by se měl deficit veřejných financí v příštím roce prohloubit na 3,5 % HDP, namísto centrální bankou předpokládaných 2,9 % HDP (více zde: https://bit.ly/Budget_2027_CZ).

Colt CZ reportoval za 2Q26 meziroční růst EBITDA o +119 %. Překonal tak konsensus o vysokých +18,3 %. Marže vzrostla na 29,4 % (+8,5 pb). K významnému meziročnímu nárůstu přispěl jak organický růst, který v 2Q26 činil +49 %, tak konsolidace akvírované vysokomaržové společnosti NCL. Navíc Colt zvýšil celoroční projekce. Očekáváme růst konsensu.

Colt CZ reportoval za 2Q26 meziroční růst EBITDA o +119 %. Překonal tak konsensus o vysokých +18,3 %. Marže vzrostla na 29,4 % (+8,5 pb). K významnému meziročnímu nárůstu přispěl jak organický růst, který v 2Q26 činil +49 %, tak konsolidace akvírované vysokomaržové společnosti NCL. Navíc Colt zvýšil celoroční projekce. Očekáváme růst konsensu.   

Tržby za 2Q26 8,6 mld. CZK, to znamená meziroční růst o +56 %. Segment zbraní vzrostl meziročně o téměř +53 % a na celkových tržbách podílel 52,6 %. Za výrazným nárůstem jsou zejména MLE dodávky. Pozitivní je také růst na hlavním zbraňovém trhu, což je komerční trh v USA. Celkem rostly výnosy v USA o +11,4 % q/q. Celkový počet prodaných zbraní v 2Q26 dosáhl téměř 170 tis. To překonalo naše odhady o +6,2 %. Za tím je pravděpodobně zmíněný ožívající komerční trh v USA. Muniční segment tvořil 30,8 % tržeb a meziročně vzrostl o +4,9 %. Tento segment je tradičně velmi silný v Evropě, kde firma generuje 83 % výnosů za munici. Od začátku tohoto roku nový segment energetických materiálů (NCL) se na celkových tržbách podílel 16,6 %. Nicméně tento segment má suverénně nejvyšší marže. V samotném 2Q26 dosáhla EBITDA marže u NCL 56,7 %. Sektor munice má marži 32,8 % a zbraně 18,8 %. Celková EBITDA za 2Q26 dosáhla 2,5 mld. CZK (+119 % y/y) a překonala konsensus trhu o vysokých +18,3 %. Za vysokým meziročním růstem je organický růst a zejména konsolidace akvírované NCL. EBITDA marže je 29,4 %. Meziročně vzrostla o +8,5 pb vzhledem k začlenění vysokomaržového byznysu NCL. Organický růst EBITDA (bez energetických materiálů) činil +49 % y/y. Za tím je vyšší prodej zbraní (+27,4 % y/y), oživení komerčního trhu v USA, dodávky MLE v Evropě, Kanadě i Asii.  

Čistý zisk po minoritách za 2Q26 byl 0,757 mld. CZK (+66,2 % y/y). Pokud ale tuto položku dále upravíme o PPA, což je účetní položka nehotovostního charakteru vztahující se k akvizicím S&B a NCL, dosáhl čistý zisk 1,1 mld. CZK (+79,5 % y/y).

Zadlužení Coltu se za první pololetí tohoto roku nacházelo na úrovni 2,17x (čistý dluh/EBITDA). Zvýšilo se z 1,8x z konce roku 2025 (2,2x v 1Q26). Zadlužení vzrostlo kvůli akvizici NCL, která proběhla na začátku tohoto roku.

Projekce 2026: Colt zvýšil cíle pro tento rok, kdy by EBITDA měla dosáhnout 8,0-8,5 mld. CZK ve srovnání s předchozí (7,4-8,2 mld. CZK) projekcí je to růst o +3,7 % (horní konec). U výnosů se zvýšila spodní hranice původního rozpětí na 31-33 mld. CZK (předchozí 30-33 mld. CZK). Ambicí Coltu by mělo být dosáhnout horní hranice cílového intervalu. To by znamenalo meziroční růst o +82,4 % a +41 % u EBITA a tržeb respektive. Oznámená čísla za 1H26 jsou 54,2 % a 48,1 % celoroční projekce EBITDA a výnosů respektive (srovnání je s horní hranicí cíle Coltu). Očekáváme růst tržních odhadů 8,1 mld. CZK (EBITDA) a 31,2 mld. CZK (tržby). Naše odhady pro tento rok jsou na úrovni EBITDA ve výši 7,7 mld. CZK a výnosů 32,8 mld. CZK.