Průmyslová produkce v červenci meziměsíčně klesla v Česku i Německu. Česká výroba byla meziměsíčně nižší o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se zároveň jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovní dní meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %. V samotném zpracovatelském průmyslu v červenci došlo k meziměsíčnímu poklesu výroby o 1,3 %, když se výkon snížil ve většině významných odvětví včetně výroby motorových vozidel. Ta se meziměsíčně snížila o 2,8 % po červnovém nárůstu o 4,7 %, přesto ale zůstala meziročně vyšší o silných 4,7 %.

Průmyslová produkce v červenci meziměsíčně klesla v Česku i Německu. Česká výroba byla meziměsíčně nižší o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se zároveň jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovní dní meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %. V samotném zpracovatelském průmyslu v červenci došlo k meziměsíčnímu poklesu výroby o 1,3 %, když se výkon snížil ve většině významných odvětví včetně výroby motorových vozidel. Ta se meziměsíčně snížila o 2,8 % po červnovém nárůstu o 4,7 %, přesto ale zůstala meziročně vyšší o silných 4,7 %. Německý průmysl potom v červenci zaznamenal meziměsíční pokles o 1,1 % oproti očekávanému růstu o 0,2 %. Z hlediska meziročního vývoje je však na tom německý průmysl oproti tomu českému o poznání hůře, když jeho produkce po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní klesla o 1,6 %. V souhrnu ale předstihové indikátory nyní ukazují na postupné zlepšování situace v evropském průmyslu, včetně toho českého i německého. V dostupných průzkumech si průmyslové podniky v posledních měsících pochvalují hlavně růst počtu nových zakázek. K tomu přispívají vyšší výdaje německé vlády do tamní ekonomiky, globální nárůst investic do umělé inteligence, stejně tak i zvýšený zájem o energeticky úsporné technologie. Posledně zmíněné souvisí s obnoveným růstem cen energií, které naopak zůstávají významnou překážou expanze evropského výrobního sektoru. Kromě toho si podnikatelé v průmyslu aktuálně stěžují na problémy v dodavatelských řetězcích kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě. K jejich narušení může přispívat i nízká hladina evropských řek, která omezuje jejich splavnost. I přes tyto problematické aspekty lze ale nyní hodnotit výhled průmyslového sektoru pro další měsíce jako spíše optimistický. Podrobněji jsme měsíční data z české ekonomiky za červenec, včetně těch o vývoji stavebnictví a zahraničního obchodu, komentovali zde: https://bit.ly/Industry_Jul26_CZ.

V pořadí třetí a zároveň konečný odhad HDP eurozóny za druhé letošní čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi růstu tamní ekonomiky na 0,6 % mezičtvrtletně a 1,2 % meziročně. Předchozí odhad přitom ukazoval na růst ve výši 0,4 % mezičtvrtletně a 1,0 % meziročně. Šlo o nejrychlejší mezičtvrtletní tempo od první poloviny roku 2022, které následovalo po stagnaci ekonomiky v průběhu prvního čtvrtletí. Vzestupná revize souvisela především s vývojem v Irsku, kde jsou data kvůli přítomnosti velkých nadnárodních společností velmi volatilní. Z hlediska struktury výdajů byly hlavním motorem mezičtvrtletního růstu ekonomiky eurozóny čisté vývozy, jejichž příspěvek v Q2 dosáhl 0,9 pb, přičemž vývozy vzrostly o 3,4 % q/q a dovozy o 1,5 % q/q. Spotřeba domácností byla mezičtvrtletně vyšší o 0,4 %, naopak fixní investice mírně poklesly o 0,1 %. Na úrovni členských států zůstalo Španělsko jedním z nejvýkonnějších členů ekonomického bloku s růstem o 0,7 % q/q. Německo potom rostlo tempem 0,3 % q/q, zatímco Francie pouze mezičtvrtletně stagnovala.

Na Blízkém východě pokračuje eskalace napětí a cena ropy Brent tak postupně šplhá na dosah hranice 100 dolarů za barel. Z oblasti Hormuzského průlivu nadále přicházejí zprávy o útocích na ropné tankery a ceny energetických komodit tak pokračují v růstu. Cena surové ropy Brent dnes vystoupala na 97 dolarů za barel. Ve zdražování pokračovaly i dodávky zemního plynu pro evropský trh. Jeho spotová cena dnes překročila 70 EUR za megawatthodinu a byla tak nejvyšší od konce roku 2022. S prodlužující se délkou blízkovýchodního konfliktu navíc významněji rostou také ceny dlouhodobějších kontraktů, které jsou směrodatnější pro vývoj konečných cen pro domácnosti. Cena dodávky zemního plynu v horizontu jednoho roku dnes překročila úroveň 50 EUR za megawatthodinu, kde se naposledy nacházela v roce 2023. Na devizové trhy ovšem tento vývoj zásadní vliv neměl. Americký dolar dnes vůči euru jen nepatrně oslabil o 0,1 %. Podobně také všechny měny středoevropského regionu se oproti společné evropské měně držely poblíž svých otevíracích úrovní. Koruna se tedy nadále obchodovala kolem úrovně 24,20 CZK/EUR.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

ČEZ tento týden vzrostl o +0,81 % t/t. Slušný výkon zaznamenala s růstem +0,80 % t/t Doosan Škoda. Dařilo se i bankám, Monetě a Komerční bance, i pojišťovně VIG. Moneta posílila (+0,56 % t/t) a roste třetím týdnem v řadě. Komerční banka přidala +0,38 % t/t a pojišťovna VIG vzrostla o +0,77 % t/t. Kofola roste třetí týden, tentokrát uzavřela zisk na úrovni +0,20 % t/t. Philip Morris ČR, zejména díky konci páteční seance, za tento týden posílil o +0,75 % t/t.

USA

Za první čtyři dny týdne odepsal americký index S&P 500 1,86 %. Lehce tak klesl z maxim dosažených v předchozím týdnu.

Dnes je S&P 500 krátce po zahájení obchodování o +0,3 % v kladném teritoriu. Za celý týden to nicméně bude ztráta o asi 1,6 % t/t. To následuje po třech růstových týdnech.

Evropa

Podobně jako pražský i evropský index STOXX Europe 600 posiluje jen v pátek. Chvíli před koncem dnešního obchodování je silnější o +0,6 %. Za celý týden klesne o asi 0,5 %.

Očekávané události