USD/EUR: Průmysl eurozóny zřejmě v srpnu mírně oslabil, zatímco americká data mohou potvrdit kombinaci slabší spotřeby a přetrvávajících cenových tlaků. Slabší evropská produkce by mohla působit proti euru, zatímco vyšší americké PPI a odolný trh práce by podpořily očekávání přísnější politiky Fedu, dolarové výnosy, a tedy i samotný dolar. Americká měna by tak měla dnes držet relativně silné pozice u 1,12 USD/EUR. Vzhledem k významné roli úrokového diferenciálu ve formování kurzu USD/EUR budou trhy sledovat dnešní vystoupení několika centrálních bankéřů z ECB a Fedu, které jsou na dnešek naplánovány.

CZK/EUR: Tuzemský ekonomický kalendář je ve čtvrtek prázdný. Kurz koruny by proto měl reagovat především na zahraniční data, pohyb eura vůči dolaru a globální tržní sentiment. Ten je kvůli výprodeji na amerických akciových trzích negativní. Očekáváme, že se kurz pro dnešek udrží v pásmu 24,35-40 CZK/EUR.

USD/EUR: Průmysl eurozóny zřejmě v srpnu mírně oslabil, zatímco americká data mohou potvrdit kombinaci slabší spotřeby a přetrvávajících cenových tlaků. Slabší evropská produkce by mohla působit proti euru, zatímco vyšší americké PPI a odolný trh práce by podpořily očekávání přísnější politiky Fedu, dolarové výnosy, a tedy i samotný dolar. Americká měna by tak měla dnes držet relativně silné pozice u 1,12 USD/EUR. Vzhledem k významné roli úrokového diferenciálu ve formování kurzu USD/EUR budou trhy sledovat dnešní vystoupení několika centrálních bankéřů z ECB a Fedu, které jsou na dnešek naplánovány.

CZK/EUR: Tuzemský ekonomický kalendář je ve čtvrtek prázdný. Kurz koruny by proto měl reagovat především na zahraniční data, pohyb eura vůči dolaru a globální tržní sentiment. Ten je kvůli výprodeji na amerických akciových trzích negativní. Očekáváme, že se kurz pro dnešek udrží v pásmu 24,35-40 CZK/EUR.

Pracovní místa v USA nijak dramaticky nezanikají

Evropský průmysl zřejmě v srpnu opět oslabil, jeho vývoj je ale napříč zeměmi značně rozdílný. Ekonomové SG očekávají pokles průmyslové produkce eurozóny o 0,3 % m/m a 1,2 % y/y. Za slabším agregátním výsledkem stojí zejména pokles produkce ve Francii, Itálii a Španělsku, zatímco německý průmysl navzdory nepříznivým podmínkám rostl. Výhled pro další měsíce přitom zůstává příznivější, když zářijové PMI ukazují na pokračující zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu a nejsilnější vývoj nových objednávek a produkce od začátku roku 2022. Srpnová data tak podle SG spíše představují dočasné oslabení než změnu postupně se zlepšujícího trendu.

V USA bude pozornost směřovat především k odpoledním maloobchodním tržbám a výrobním cenám za září. Trh očekává výrazné zpomalení meziměsíčního růstu maloobchodních tržeb ze srpnových 1,1 % na 0,3 % v září. Protože jde o nominální údaje, po zohlednění cenového růstu reálné výdaje domácností pravděpodobně meziměsíčně klesly. Naopak PPI by měly potvrdit přetrvávající cenové tlaky, když trh čeká zrychlení jejich meziměsíčního růstu z 0,4 % na 0,6 % při stagnaci meziroční dynamiky na 5,4 %. Týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti by se navíc měly udržet kolem 200 tisíc, tedy na úrovni odpovídající nadále napjatému trhu práce. Kombinace slabší spotřeby, vysokého růstu výrobních cen a odolného trhu práce tak může vyslat poněkud smíšený signál pro dolar i americké sazby.

Vyšší inflační čísla v USA podpořila dolar

Klíčovou událostí včerejšího dne bylo zveřejnění zářijových čísel spotřebitelské inflace v USA. Ta překvapila o desetinu vyšší než očekávanou hodnotou na meziměsíční dynamice jádrové inflace, což se samozřejmě promítlo i ve vyšší meziroční dynamice, a to i na celkovém indexu, nejenom jádrovém. Na celkové meziměsíční dynamice se významně podílelo zvýšení cen energetických komodit. Reakce trhů na zveřejněná data byla jednoznačná – tržní úrokové sazby se zvedly a americký dolar posílil. Kurz eura k dolaru tak v bezprostřední reakci spadnul z kotací u 1,120 USD/EUR až téměř k 1,112 USD/EUR. Zklamání z reportovaných výsledků výrobců čipů a pokles cen akcií kvůli hrozbě vyšších úrokových sazeb ale následně vedly ke korekci dolarových zisků. My předpokládáme, že americká centrální banka přistoupí ještě letos k jednomu zvýšení úrokových sazeb (na prosincovém zasedání), další zvýšení pak očekáváme v březnu. Právě úrokový diferenciál by měl přispět k očekávanému posilování amerického dolaru z naší strany, a to směrem k 1,10 USD/EUR do konce letošního roku.

Kurzový vývoj na koruně byl po většinu včerejšího dne hodně klidný. Kurz se bez nových domácích fundamentů držel v pásmu necelých třech haléřů nad úrovní 24,35 CZK/EUR. Po odpoledním zveřejnění vyšší americké inflace za září kurz překmitnul lehce přes 24,38 CZK/EUR. Na maďarském forintu a polském zlotém byla patrná během včerejšího dne tendence k mírnému posilování. Polská čísla finálním zářijové inflace byla na meziroční bázi oproti předběžnému odhadu revidována na 4,1 %. Je tak nejvyšší za poslední rok a čtvrt. My pro nadcházející měsíce čekáme dvojí zvýšení úrokových sazeb ze strany tamní centrální banky (v listopadu a v lednu). I na okolních regionálních měnách bylo po amerických inflačních datech patrné oslabování, měny v podstatě vymazaly dopolední zisky.

ČEZ v tiskové zprávě informoval, že obdržel oznámení lucemburské soudní vykonavatelky, které se týkají dvou lucemburských entit. Jedná se o společnosti CGN (Czech Gas Networks S.à r.l.), ve které drží ČEZ 55,21% podíl, a společnosti CGNI (Czech Gas Networks Investments S.à r.l.), kterou zcela ovládá CGN. CGNI ze 100 % ovládá tuzemský Czech Grid Holding, a.s.. Ten dále vlastní společnosti GasNet, s. r. o., a GasNet Služby, s. r. o. Celá situace se týká kausy Diag Human a jejími nároky vůči ČR (ve výši 17 mld. CZK). Rozhodnutí lucemburské vykonavatelky omezují práva v nakládání pouze s majetkem CGN a CGNI.

ČEZ považuje rozhodnutí za nezákonná a šikanózní. Bude se bránit právní cestou. ČEZ očekává, že ke zrušení rozhodnutí dojde v řádu měsíců.

Rozhodnutí se týká pouze lucemburských aktiv. Z našeho laického pohledu to ale nijak neovlivní byznys v České republice. Nemělo by to nijak omezit hospodaření společností nebo peněžních toků. Diag Human nemá vůči ČEZu žádné právní nároky. Ty by měly směřovat výhradně vůči ČR ne vůči ČEZu.

ČEZ v tiskové zprávě informoval, že obdržel oznámení lucemburské soudní vykonavatelky, které se týkají dvou lucemburských entit. Jedná se o společnosti CGN (Czech Gas Networks S.à r.l.), ve které drží ČEZ 55,21% podíl, a společnosti CGNI (Czech Gas Networks Investments S.à r.l.), kterou zcela ovládá CGN. CGNI ze 100 % ovládá tuzemský Czech Grid Holding, a.s.. Ten dále vlastní společnosti GasNet, s. r. o., a GasNet Služby, s. r. o. Celá situace se týká kausy Diag Human a jejími nároky vůči ČR (ve výši 17 mld. CZK). Rozhodnutí lucemburské vykonavatelky omezují práva v nakládání pouze s majetkem CGN a CGNI.

ČEZ považuje rozhodnutí za nezákonná a šikanózní. Bude se bránit právní cestou. ČEZ očekává, že ke zrušení rozhodnutí dojde v řádu měsíců.

Rozhodnutí se týká pouze lucemburských aktiv. Z našeho laického pohledu to ale nijak neovlivní byznys v České republice. Nemělo by to nijak omezit hospodaření společností nebo peněžních toků. Diag Human nemá vůči ČEZu žádné právní nároky. Ty by měly směřovat výhradně vůči ČR ne vůči ČEZu.