ČNB dnes publikuje záznam ze srpnového zasedání, na kterém bankovní rada jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Přestože prognóza centrální banky signalizuje ponechání sazeb na současné úrovni po delší dobu, finanční trhy stále sází na jejich další zvýšení. Růst HDP v eurozóně za letošní druhé čtvrtletí by měl být potvrzen na úrovni 0,4 % q/q, což je stejné tempo jako v případě ČR. Výrazný růstový náskok si nadále drží Polsko, kde podle včera zveřejněných statistik tamní HDP přidal mezičtvrtletně 0,9 %.

ČNB dnes publikuje záznam ze srpnového zasedání, na kterém bankovní rada jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Přestože prognóza centrální banky signalizuje ponechání sazeb na současné úrovni po delší dobu, finanční trhy stále sází na jejich další zvýšení. Růst HDP v eurozóně za letošní druhé čtvrtletí by měl být potvrzen na úrovni 0,4 % q/q, což je stejné tempo jako v případě ČR. Výrazný růstový náskok si nadále drží Polsko, kde podle včera zveřejněných statistik tamní HDP přidal mezičtvrtletně 0,9 %.

Eurozóna i ČR v Q2 vzrostly o 0,4 % q/q, Polsko o 0,9 % q/q

Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,4 %. Struktura růstu bude zveřejněna až začátkem září, předpokládáme však, že hlavním tahounem byla z výdajového pohledu podobně jako v případě tuzemské ekonomiky domácí poptávka. Tu v eurozóně podporovala spotřeba domácností i vládního sektoru společně s oživujícími investicemi. Pozitivně by měl přispět také zahraniční obchod. Z pohledu nabídkové strany ekonomiku eurozóny podle nás ve druhém čtvrtletí podpořilo oživení německého, ale i francouzského průmyslu a pokračující růst služeb v periferních státech eurozóny. Odolnost ekonomik vůči zvýšené geopolitické nejistotě a energetickým nákladům souvisejícím s konfliktem na Blízkém východě nadále potvrzují také dostupná měsíční data a sentiment indikátory.

ČNB vidí jako nejpravděpodobnější scénář ponechání sazeb na současné úrovni po delší dobu. Minulý čtvrtek tuzemská centrální banka ponechala klíčovou repo sazbu na 3,75 % (více k srpnovému zasedání píšeme zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Aug26_CZ). Základní scénář nové prognózy ČNB již neimplikuje další zvyšování sazeb a stejně jako naše prognóza předpokládá setrvání repo sazby na současné úrovni. Finanční trhy naproti tomu stále zaceňují zhruba dvě další zvýšení měnověpolitických sazeb (o standardních 25 bb), přičemž jedno očekává korunový peněžní trh ještě letos. Kromě vývoje zahraničních sazeb k tomu patrně přispívá také krátkodobý výhled tuzemské inflace, která by měla z červencových 1,7 % y/y ve zbytku roku dále narůstat a začátkem příštího roku by mohla dočasně překročit 3 % y/y (více k tuzemské inflaci píšeme zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_CZ). Podle nás by se však přísné měnové podmínky měly postupně odrazit ve zvolňování mzdového růstu i dalších domácích inflačních tlaků. Dostupná data navíc již slábnutí momenta řady proinflačně působících faktorů naznačují. Týká se to dynamiky mezd, úvěrové aktivity i cen nemovitostí.

Inflační statistiky umožňují Fedu dále vyčkávat

Dynamika cen výrobců v USA mírně zaostala za odhady. PPI v červenci meziměsíčně stagnovaly oproti očekávanému růstu o 0,2 % m/m. V meziročním vyjádření tak došlo ke zpomalení jejich růstu na 4,7 % y/y (oček. 4,9 %) po 5,5 % y/y v červnu. Cenový růst byl však zhruba v souladu s odhady v případě jádrových PPI (4,2 % y/y, oček. 4,1 % y/y), které jsou důležitým vstupem pro statistiku deflátoru soukromé spotřeby (PCE). Reakce finančních trhů na data byla vesměs pozitivní, dolarové tržní úrokové sazby i výnosy dluhopisů klesaly, zámořské akciové indexy rostly. Sázky na utažení měnové politiky Fedu na zářijovém zasedání se opět zredukovaly. Zatímco na začátku týdne byla implikovaná pravděpodobnost „hiku“ na zářijovém zasedání asi 50 %, nyní už je takový krok zaceněn již jen z jedné třetiny. Americký dolar včera proti euru uzavřel beze změny na 1,153 USD/EUR.

Středoevropský devizový trh zůstává v prázdninovém módu. Kurzy české koruny (24,22 CZK/EUR) i polského zlotého (4,31 PLN/EUR) zhruba stagnovaly. Posílení o 0,3 % na 363,4 HUF/EUR zaznamenal maďarský forint, tím však pouze odmazal ztrátu z první poloviny týdne.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

Výnosy za druhé čtvrtletí činily 74,7 mld. CZK. To je meziročně lehce vyšší hodnota (+0,8 % y/y). EBITDA klesla o 23 % y/y na 23,8 mld. CZK. Ve srovnání s konsensem je nižší o 8,7 %. Na pokles zisku EBITDA měly podle očekávání negativní vliv nižší prodejní ceny elektřiny, což ovlivnilo segment Výroba. Ve stejném sektoru došlo rovněž ke ztrátě z tradingu, kde došlo k přecenění pozic. Meziročně se ale zvýšila Těžba a Distribuce. Čistý zisk upravený o mimořádné položky a nekontrolní podíly vzrostl meziročně o +8 % na 4,3 mld. CZK. Za růstem je podle očekávání podstatný pokles efektivní daňové sazby kvůli absenci speciální daně.

Zadlužení podle násobku čistý dluh / EBITDA zůstalo na kvartální bázi beze změny na úrovni 1,6x. Vzrostl dluh ale i hotovost, a to vzhledem k srpnové výplatě dividendy.

Projekce 2026: ČEZ opět zvýšil cíle na tento rok. Je to na základě vyšší realizačních cen elektřiny, které se zvýší na 106-110 EUR/MWh (předchozí 104-108 EUR/MWh), vyšší dodávky jaderných elektráren nebo vyššího zisku sektoru Distribuce. EBITDA by podle nové projekce měla dosáhnout 109-114 mld. CZK (+1,8 % ve srovnání s předchozím očekáváním 107-112 mld. CZK) a čistý zisk mezi 31-35 mld. CZK (+3,1 % ve srovnání s předchozím očekáváním 30-34 mld. CZK).

Podle našeho modelu by EBITDA měla být 112,5 mld. CZK a čistý zisk na úrovni 37,4 mld. CZK. Trh čeká 112,6 mld. CZK a 36,8 mld. CZK.

Oznámené výsledky za celé první pololetí jsou 53 % aktualizovaného celoročního cíle ČEZu pro zisk EBITDA a 54 % u čistého zisku (střed).

Ve srovnání s předchozím očekáváním se zvýšila odhadovaná výroba v plynové elektrárně a lehce taky u jaderných bloků. Naopak se snížil výhled pro obnovitelné zdroje.