Česká národní banka na svém zasedání minulý čtvrtek v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby, překvapením pro trhy byl však těsný výsledek hlasování. Základní repo sazba vzrostla o 25 bb na 4,0 %. Hlasování skončilo nejtěsnějším možným způsobem, když pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři upřednostňovali jejich pokračující stabilitu.

Česká národní banka na svém zasedání minulý čtvrtek v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby, překvapením pro trhy byl však těsný výsledek hlasování. Základní repo sazba vzrostla o 25 bb na 4,0 %. Hlasování skončilo nejtěsnějším možným způsobem, když pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři upřednostňovali jejich pokračující stabilitu.

Centrální bankéři se vesměs shodovali na potřebě měnovou politiku ještě mírně utáhnout a názorové rozdíly se týkaly spíše načasování tohoto kroku. V souhrnu bankovní rada stejně jako na předchozím jednání vyhodnotila rizika a nejistoty plnění inflačního cíle jako proinflační. V diskuzích v tomto ohledu rezonovala hlavně stále zvýšená a zrychlující jádrová inflace, stejně tak i rizika plynoucí ze zahraničí, a to zejména s ohledem na vyšší světové ceny energií a potravin. Jako proinflační faktor byl zmíněn také zrychlující růst cen tuzemských průmyslových výrobců. Zároveň s tím však zazníval i argument vlivu vysokých tržních úrokových sazeb s delší dobou splatnosti, které tlumí úvěrovou aktivitu. Zdůrazněn byl především oslabující zájem o hypoteční úvěry, který by měl přispět ke zvolnění dynamiky cen nemovitostí a imputovaného nájemného, které doposud bylo jednou z hlavních příčin rychlého růstu cen služeb. Rovněž bylo ale zopakováno, že očekávání finančního trhu jsou přestřelená.

Diskutován byl i stav české ekonomiky, která podle bankovní rady zůstává navzdory zpomalení odolná a mohla by zesilovat působení sekundárních dopadů energetického šoku. Snaha omezit přenos dražších energií do ostatních cen byla podle záznamu hlavním důvodem zvýšení úrokových sazeb na posledním zasedání. Další vývoj konfliktu na Blízkém východě je podle členů bankovní rady stále vysoce nejistý. Jeho trvání je však již natolik dlouhé, že podle centrálních bankéřů je nyní spíše otázkou, jak silné druhotné efekty budou než to, zdali k nim opravdu dojde. Za odolností české ekonomiky byla spatřována především domácí poptávka a předchozí výrazné investice do vyšší energetické efektivnosti. Bankovní rada ovšem zmiňovala i negativní rizika hospodářského vývoje spojená s vysokými cenami energií, zrychlující inflací a vysokou nejistotou, které by mohly výkon ekonomiky omezit. Značná nejistota kolem dalšího vývoje byla pro některé členy bankovní rady důvodem, proč s dalším zvýšením úrokových sazeb ještě vyčkat, a to i s ohledem na to, jak se v prosinci k vývoji sazeb postaví ECB a Fed. Zmíněno bylo také to, že inflační očekávání zatím zůstávají poměrně ukotvená. Do dalších měsíců je ale podle bankovní rady v případě domácností rizikem vyšší citlivost jejich očekávání na ceny energií a potravin.

Pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bb na zasedání v minulém týdnu hlasoval guvernér Michl a členové bankovní rady Kubíček, Procházka a Seidler. Oba viceguvernéři Zamrazilová a Frait, stejně tak i členka bankovní rady Kubelková pak byli ti, kteří upřednostňovali stabilitu sazeb. V kontextu rozhodování byla bankovní radou zdůrazněna jeho vyšší složitost, než tomu bylo v předchozích měsících.

Nadále očekáváme, že úrokové sazby zůstanou na současné úrovni ve zbytku letošního roku a po celý příští rok. Inflace bude pravděpodobně dále růst, a to až do února, kdy by měla podle nás dosáhnout svého vrcholu kolem 4 %. Důvodem budou hlavně vyšší ceny energií, pohonných hmot a potravin. Druhotné efekty energetického šoku budou podle nás patrné zejména na cenách zboží. Růst cen služeb by naopak mohl zpomalovat pod tlakem vysokých úrokových sazeb a nejistoty, stejně tak i působením efektu zvyšujících se životních nákladů. Rizika však podle nás zůstávají vychýlena ve prospěch dalšího zvyšování sazeb ČNB, o čemž pravděpodobně do velké míry napoví inflace za leden. Ta by totiž mohla přinést jasnější obrázek o síle sekundárních dopadů energetického šoku, které byly dosud velmi omezené.

Čistý zisk ČEZu za 3Q26 vzrostl meziročně o +55 % na 8,8 mld. CZK a překonal tak odhady trhu o +4,9 %. EBITDA meziročně klesla o 8 % na 27,1 mld. CZK kvůli nižším cenám elektřiny a ztrátě z Tradingu. Zejména kvůli prodeji JESS zvýšil ČEZ opět očekávání celoročního čistého zisku.

Čistý zisk ČEZu za 3Q26 vzrostl meziročně o +55 % na 8,8 mld. CZK a překonal tak odhady trhu o +4,9 %. EBITDA meziročně klesla o 8 % na 27,1 mld. CZK kvůli nižším cenám elektřiny a ztrátě z Tradingu. Zejména kvůli prodeji JESS zvýšil ČEZ opět očekávání celoročního čistého zisku.

Celkové tržby za 3Q26 dosáhly 78,8 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu růstu o +8,1 %. Zisk EBITDA je meziročně nižší o 7,6 % na úrovni 27,1 mld. CZK. To je v souladu s tržním očekáváním. Za poklesem jsou meziročně nižší ceny elektřiny. To mělo vliv zejména na segment Výroba. Stejně jako v předchozím kvartále, vzhledem k přecenění derivátů, došlo také ke ztrátě z tradingu (-1,3 mld. CZK). Vzrostl též segment Distribuce a Těžba, a to vzhledem k vyšším dodávkám do skupiny. Upravený čistý zisk je vyšší o +55 % y/y a dosáhl 8,5 mld. CZK. Vysoký nárůst je dán absencí speciální daně, tedy poklesem efektivní daňové sazby (na 19,6 % z 56,4 %).

Zadlužení (čistý dluh / EBITDA) vzrostlo na 2,0x z 1,6x v 1H26. Důvodem je srpnová výplata dividendy a akvizice.  

Dividenda: dividendová politika je 60-80 % čistého zisku. Vzhledem k novému očekávání úrovně čistého zisku a při 80% výplatě by dividenda za rok 2026 dosáhla 55 CZK na akcii. V optimistickém scénáři a 100% distribuci by to bylo 69 CZK. To odpovídá hrubému výnosu +5,2 %.

Projekce 2026: ČEZ potřetí v tomto roce zvýšil své celoroční projekce čistého zisku. Důvodem je zejména prodej 49 % ve slovenské společnosti JESS (+2,2 mld. CZK), který se uskutečnil v říjnu. Zvýšil se také odhad realizačních cen elektřiny, které se vzhledem k růstu energetických komodit zvýšily na 108-111 EUR/MWh (předchozí 106-110 EUR/MWh). ČEZ nově cíluje čistý zisk na 34-37 mld. CZK, to odpovídá nárůstu o +7,6 % (střed) ve srovnání s předchozím cílem (+7,6 %, předchozí 31-35 mld. CZK). Projekce EBITDA zůstala beze změny na 109-114 mld. CZK.

Konsensus trhu je 114,4 mld. CZK a 37,6 mld. CZK.