Ve Spojených státech bude tento týden pozornost soustředěna především na data z amerického trhu práce. Červencový report sice přinesl pokles nových pracovních míst, za srpen však již opět očekáváme jejich nárůst. Ostatní statistiky z trhu práce potvrzují jeho dobrou kondici, takže pozornost Fedu se nyní může upírat plně na inflaci. Vzhledem k tomu, že se jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE bude i v nadcházejících měsících držet kolem tří procentní úrovně a vzhledem ke značně jestřábímu vystoupení šefá Fedu na konferenci v Jackson Hole nyní očekáváme zvýšení sazeb v USA již na zářijovém zasedání.

Ve Spojených státech bude tento týden pozornost soustředěna především na data z amerického trhu práce. Červencový report sice přinesl pokles nových pracovních míst, za srpen však již opět očekáváme jejich nárůst. Ostatní statistiky z trhu práce potvrzují jeho dobrou kondici, takže pozornost Fedu se nyní může upírat plně na inflaci. Vzhledem k tomu, že se jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE bude i v nadcházejících měsících držet kolem tří procentní úrovně a vzhledem ke značně jestřábímu vystoupení šefá Fedu na konferenci v Jackson Hole nyní očekáváme zvýšení sazeb v USA již na zářijovém zasedání. Další takovýto krok bude podle naší prognózy následovat v prosinci a březnu. To by hovořilo spíše ve prospěch amerického dolaru než společné evropské měny. V eurozóně bude zveřejněna inflace za srpen, která v důsledku vývoje cen energií vyskočí nad tři procenta. Podobný osud čeká i českou inflaci, byť ta i navzdory růstu cen na čerpacích stanicích nepřesáhne 2 %. Její jádrová složka se ale bude stále držet na 3 %. Domácí maloobchodní tržby by za červenec měly vykázat mírný růst. Tempo růstu nominálních mezd v Q2 zřejmě zvolnilo. Dění však spíše než domácí události bude i nadále dominovat vývoj v zahraniční. Případné posilování dolaru by pro středoevropské měny nebylo dobrou zprávou.

Inflace v eurozóně nabere na tempu

Poslední data z amerického trhu práce v podobě Nonfarm Payrolls zklamala, když počet pracovních míst mimo zemědělský sektor poklesl o 23 tisíc. V ostatních ukazatelích z trhu práce však výraznější známky zhoršování nepozorujeme. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se podle neočištěných dat drží poblíž minim z roku 2022 a poměr pokračujících žádostí k počtu pojištěných pracovníků odpovídá vývoji z let 2018–2019, kdy americký trh práce rostl zdravým tempem. Také regionální průzkumy poboček Fedu od června ukazují znatelné zrychlení zaměstnanosti v průmyslu i ve službách. Náš odhad pro Nonfarm Payrolls proto počítá s tím, že v srpnu bylo vytvořeno 70 tisíc nových pracovních míst, přičemž rizika se vychylují spíše k vyšší statistice. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat beze změny na úrovni 4,1 %, protože ukazatele žádostí o podporu v nezaměstnanosti se nadále pohybují na historicky nízkých úrovních.

Z pohledu měnové politiky tak trh práce zatím nepředstavuje pro FED bezprostřední problém a jeho pozornost se tak může přesunout především k inflaci. Červencová data o inflaci PCE byla sice celkově v souladu s očekáváními, jejich struktura však vyzněla o něco hůře. Inflace zboží opět zrychlila, růst cen ve zdravotnictví a dopravních službách zpomalil méně, než naznačovaly předstihové indikátory, a předchozí měsíce byly navíc revidovány směrem nahoru. Očištěné ukazatele nadále signalizují jádrovou inflaci PCE kolem 3 %. To nás, společně s výrazně jestřábím pátečním vystoupením šéfa americké centrální banky Kevina Warshe, vedlo k přehodnocení námi očekáváné trajektorie vývoje úrokových sazeb. Náš základní scénář nyní očekává zvýšení úrokových sazeb již na zářijovém zasedání, přičemž další by mělo následovat v prosinci a březnu.

V eurozóně bude tento týden klíčovou událostí zveřejnění srpnové inflace. Ta podle dosud zveřejněných dat z Francie, Španělska a Belgie (pokrývají přibližně 35 % eurozóny) podle našeho odhadu v meziročním srovnání v srpnu stoupla z 2,9 % v červenci na 3,4 % v srpnu, což by byla nejvyšší hodnota od konce roku 2023. Jádrová inflace by měla zůstat beze změny na 2,5 % y/y. Hlavním důvodem zrychlení inflace jsou energie. Ty by měly k celkové inflaci přidat přibližně 0,4 pb. Klíčovým faktorem je růst cen pohonných hmot (v srpnu +5,7 % m/m), kde vedle vyšší ceny ropy Brent sehrálo významnou roli i rozšíření rafinérských marží. Další tlak vytváří zemní plyn, jehož velkoobchodní ceny v srpnu vzrostly přibližně o 20 % m/m. Mírně podle našeho odhadu rostly i ceny potravin. Inflace ve službách by měla zůstat beze změny na 3,3 % y/y. Evropská centrální banka tak na vývoj podle našeho názoru zareaguje zvýšením úrokových sazeb na svém zářijovém zasedání, přičemž rizika se vychylují ke scénáři, že by tento „hike“ nemusel být v letošním roce poslední.

Finální PMI ze zpracovatelského průmyslu za eurozónu jako celek bude podle našeho odhadu revidován na 53,0 bodu z předběžných 52,8 bodu. Tahounem je především Německo, kde PMI pravděpodobně zůstane na 54,1 bodu díky silné zahraniční poptávce, a to zejména po produktech spojených s AI a zdravotnictvím. Naopak v Itálii očekáváme mírné oslabení na 50,9 bodu a ve Španělsku na 50,0 bodu. Ve službách přetrvává rozdíl mezi jádrem a periferií eurozóny. Německo (48,5 bodu) a Francie (48,4 bodu) zůstávají v pásmu kontrakce, zatímco Španělsko (57,5) a Itálie (53,0) vykazují solidní expanzi.

U německých továrních objednávek očekáváme po silném červnu (+3,1 % m/m) meziměsíční pokles o 1,8 %. Meziroční růst by měl nicméně zrychlit na 7,7 %. Silná poptávka přichází zejména z oblastí AI, zdravotnictví a obranného průmyslu.

Česká inflace v srpnu podle našeho odhadu dále vzrostla, a to z 1,7 % na 1,9 % meziročně. Tento vývoj by měl být téměř výlučně způsoben vyššími cenami pohonných hmot, kde se negativně odrazilo obnovené napětí na Blízkém východě. Ceny potravin pravděpodobně i nadále inflaci tlumily, ačkoli se již objevují náznaky možného obratu v současném příznivém trendu. Jádrová inflace v srpnu podle nás zůstala v meziročním srovnání na úrovni 3 %. Po silném červenvovém sezónně očištěném tempu růstu o 0,3 % meziměsíčně očekáváme, za srpen zmírnění na 0,25 %. Struktura jádrové inflace se pravděpodobně příliš nezmění – hlavním tahounem zůstanou služby, zejména ceny nájemného.

Po zanedbatelném červnovém poklesu očekáváme, že maloobchodní tržby bez automobilů v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Celkové maloobchodní tržby by si měly díky mírnému nárůstu prodejů automobilů meziměsíčně polepšit o shodných 0,3 %. V meziročním srovnání by maloobchodní tržby bez automobilů měly vykázat rychlejší růst než v červnu, a to o 5,0 % meziročně (WDA). Výrazné zrychlení spotřebitelských výdajů však považujeme za relativně nepravděpodobné vzhledem k námi očekávané vyšší inflaci, oslabujícímu úvěrovému impulsu domácností a pomalejšímu růstu mezd ve 2. čtvrtletí (náš odhad tempa růstu reálné mzdy činí 5 % y/y po 6,4 % v Q1).

Trhy ovlivnil páteční projev Kevina Warshe

Z kraje minulého týdne náladu na finančních trzích vylepšoval pokles výnosů 30letých amerických státních dluhopisů a snížení cen ropy pod 90 dolarů za barel. Zájem investorů o americký dolar opět vzrostl, a ten tak pokračoval v pozvolném umazávání ztrát, které nabral předminulý týden. Členka výkonné rady ECB Schnabelová sice přišla s jestřábím vystoupením, kdy uvedla, že by centrální banka neměla se zvyšováním úrokových sazeb otálet. Na otočení trendu a opětovné posilování eura vůči dolaru to ale nestačilo.

Klíčovou událostí týdne byl páteční projev šéfa Fedu, Kevina Warshe. Ten přinesl jestřábí překvapení, když Warsh řekl, že inflace se zatím k cíli významněji nevrací a že centrální bankéři učiní vše, aby ji na něj navrátili. To vedlo k výraznému navýšení sázek na zvýšení úrokových sazeb. Trh nyní ve svých cenách zahrnuje utažení měnových podmínek až o 40 bb do konce letošního roku. Euro tak oslabilo až na aktuálních 1,158 USD/EUR.

Z makroekonomických dat bylo ve Spojených státech podstatnou události zveřejnění deflátoru soukromé spotřeby PCE, preferovaného cenového indikátoru americké centrální banky. Ten sice skončil v souladu s očekáváními, když meziměsíční růst jeho jádrové složky dosáhl 0,2 %, pohled na jeho strukturu ale ukázal, že inflační tlaky jsou silnější, než s čím náš odhad počítal.

Pozitivní zprávy přicházely v minulém týdnu z Německa. HDP za letošní druhý kvartál byl revidován mírně směrem nahoru (na 0,3 % q/q). Slibný výsledek přinesl německý IFO index, který se v srpnu zvýšil v obou svých složkách a následoval tak zlepšení v rámci ZEW indexu a ukazatelů PMI. Zlepšení vyhlídek pro německou ekonomiku pak potvrdila i zářijová spotřebitelská důvěra Gfk, která se sice výrazně zlepšila, stále však dohání propad bezprostředně po začátku blízkovýchodního konfliktu.

Růst českého HDP za druhé čtvrtletí letošního roku byl potvrzen na úrovni 0,4 % q/q.  Struktura ukázala, že růst táhla jak domácí poptávka, tak i ta zahraniční. Solidně opět rostla spotřeba domácností i investice. Data tak potvrdila naše očekávání ohledně dalšího poměrně robustního růstu domácí ekonomiky. Více jsme se tématu věnovali v reportu zde: https://bit.ly/HDP_2Q26_CZ. Zveřejněny byly minulý týden i výsledky konjunkturálního průzkumu za srpen. Ten ukázal, že celková důvěra v domácí ekonomiku v srpnu mírně poklesla. Důvěra podnikatelů stagnovala na červencové úrovni a udržela se tak zhruba na svém dlouhodobém průměru. Spotřebitelský sentiment se naopak oproti červenci zhoršil. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4xhK4wF. V Maďarsku k jednacímu stolu zasedla tamní centrální banka (MNB). Ta v souladu s očekáváními snížila klíčovou úrokovou sazbu o 25 bb na 5,5 %. Vzhledem k tomu, že se tamní inflace stále nachází pod tamním inflačním cílem, kde pravděpodobně setrvá i v nadcházejících měsících, očekáváme ze strany MNB další uvolnění měnových podmínek na zářijovém a prosincovém zasedání.

Regionální měny z kraje minulého týdne benefitovaly z celkového zklidnění na financích i komoditních trzích. Koruna se dostala na nejsilnější úrovně od září 2023 (24,095 CZK/EUR). V závěru týdne však přišla korekce a v pátek se její kurz již opět nacházel na úrovni 24,14 CZK/EUR. Mírně oslabovaly i ostatní regionální měny. Polský zlotý na 4,34 PLN/EUR a maďarský forint na 365 HUF/EUR.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

ČEZ tento týden vzrostl o +0,81 % t/t. Slušný výkon zaznamenala s růstem +0,80 % t/t Doosan Škoda. Dařilo se i bankám, Monetě a Komerční bance, i pojišťovně VIG. Moneta posílila (+0,56 % t/t) a roste třetím týdnem v řadě. Komerční banka přidala +0,38 % t/t a pojišťovna VIG vzrostla o +0,77 % t/t. Kofola roste třetí týden, tentokrát uzavřela zisk na úrovni +0,20 % t/t. Philip Morris ČR, zejména díky konci páteční seance, za tento týden posílil o +0,75 % t/t.

USA

Za první čtyři dny týdne odepsal americký index S&P 500 1,86 %. Lehce tak klesl z maxim dosažených v předchozím týdnu.

Dnes je S&P 500 krátce po zahájení obchodování o +0,3 % v kladném teritoriu. Za celý týden to nicméně bude ztráta o asi 1,6 % t/t. To následuje po třech růstových týdnech.

Evropa

Podobně jako pražský i evropský index STOXX Europe 600 posiluje jen v pátek. Chvíli před koncem dnešního obchodování je silnější o +0,6 %. Za celý týden klesne o asi 0,5 %.

Očekávané události