Včerejší statistiky spotřebitelské inflace CPI v USA lehce zmírnily bezprostřední tlak na zvyšování sazeb amerického Fedu. Dnešní statistiky výrobních cen (PPI) by měly nabídnout další indikaci pro růst deflátoru soukromé spotřeby (PCE) v červenci. Inflace v USA nicméně zůstává i nadále vysoko nad cílem amerického Fedu, absence dalšího zesilování inflačních tlaků ale zatím podle tržního zacenění spíše nahrává stabilitě sazeb Fedu. To tak zatím omezuje prostor pro posílení amerického dolaru.

Včerejší statistiky spotřebitelské inflace CPI v USA lehce zmírnily bezprostřední tlak na zvyšování sazeb amerického Fedu. Dnešní statistiky výrobních cen (PPI) by měly nabídnout další indikaci pro růst deflátoru soukromé spotřeby (PCE) v červenci. Inflace v USA nicméně zůstává i nadále vysoko nad cílem amerického Fedu, absence dalšího zesilování inflačních tlaků ale zatím podle tržního zacenění spíše nahrává stabilitě sazeb Fedu. To tak zatím omezuje prostor pro posílení amerického dolaru.

Meziroční růst amerických výrobních cen v červenci zpomalil

Dnešní zveřejnění červencových cen průmyslových výrobců (PPI) bude po včerejších datech CPI důležitým vodítkem pro klíčový indikátor inflace PCE, který Fed pečlivě sleduje. V rámci PPI v předchozích měsících zrychloval růst cen ve zdravotnictví, které vstupují do jádrového deflátoru PCE a tvoří ho téměř z 20 %. Další zrychlování dynamiky cen v této oblasti by se zřejmě projevilo ve zvýšení tzv. super-core inflace PCE. To by ve výsledku mohlo obnovit tlak na růst dolarových sazeb, což by nahrálo americkému dolaru. Sázky na utahování měnové politiky amerického Fedu momentálně v sobě zahrnují zvýšení sazeb pouze o zhruba 25 bb do konce letošního roku. Po slabších datech z trhu práce (NFP) totiž došlo k výrazné redukci pravděpodobnosti zvýšení sazeb v nejbližších měsících.

Průmyslová produkce v eurozóně v červnu pravděpodobně vzrostla o 0,2 % m/m po květnovém poklesu o 0,2 %. Za očekávaným růstem stojí především zlepšující se situace v německém průmyslu podpořená růstem nových objednávek. To již pravděpodobně odráží dopady fiskálního stimulu. Růst průmyslové produkce v Q2 ale zaznamenaly i ostatní ekonomiky velké čtyřky. Odolnost průmyslové aktivity by měla potvrdit, že navzdory geopolitické nejistotě a vyšším cenám energií zůstává evropský průmysl na trajektorii pozvolného oživení.

Americká inflační data zmírňují bezprostřední tlak na Fed

Meziměsíční americká inflace dle očekávání v červenci lehce zesílila. Tamní spotřebitelské ceny oproti červnu vzrostly o 0,1 % m/m, meziroční inflace ale v červenci dosáhla 3,4 % y/y a oproti červnu se tak o desetinu snížila. Rovněž jádrová inflace klesla na 2,5 % y/y (vs 2,6 % v červnu), její meziměsíční dynamika ale zrychlila na 0,2 % m/m po stagnaci v červnu. Ke zrychlení ale nepřispěly ceny bydlení, které stejně jako v červnu zaznamenaly růst „pouze“ o 0,1 % m/m. Na vyšší meziměsíční dynamice jádrové inflace se ale podepsaly vyšší ceny služeb, a to zejména v oblasti zdravotnictví. Ceny jádrových služeb i zboží vzrostly o 0,2 % m/m, zatímco ceny energií klesly o 1,5 % a potraviny zaznamenaly nárůst o 0,1 % m/m. 

Přestože americká inflační data odpovídala tržnímu konsensu, jejich vyznění nakonec vedlo k mírnému oslabení dolaru v souvislosti s poklesem sázek na utahování měnové politiky Fedu. Americký dolar ale vůči euru zaznamenal jen nepatrnou ztrátu ve výši 0,1 %. Slabší dolar ani přetrvávající nejistota kolem vyjednávání mezi USA a Íránem ale zásadně neovlivnily středoevropské měny. Česká koruna a polský zlotý zůstaly poblíž otevíracích úrovní kolem 24,24 CZK/EUR, respektive 4,30 PLN/EUR. Výraznější pohyb zaznamenal maďarský forint, který posílil o 0,3 %.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

Výnosy za druhé čtvrtletí činily 74,7 mld. CZK. To je meziročně lehce vyšší hodnota (+0,8 % y/y). EBITDA klesla o 23 % y/y na 23,8 mld. CZK. Ve srovnání s konsensem je nižší o 8,7 %. Na pokles zisku EBITDA měly podle očekávání negativní vliv nižší prodejní ceny elektřiny, což ovlivnilo segment Výroba. Ve stejném sektoru došlo rovněž ke ztrátě z tradingu, kde došlo k přecenění pozic. Meziročně se ale zvýšila Těžba a Distribuce. Čistý zisk upravený o mimořádné položky a nekontrolní podíly vzrostl meziročně o +8 % na 4,3 mld. CZK. Za růstem je podle očekávání podstatný pokles efektivní daňové sazby kvůli absenci speciální daně.

Zadlužení podle násobku čistý dluh / EBITDA zůstalo na kvartální bázi beze změny na úrovni 1,6x. Vzrostl dluh ale i hotovost, a to vzhledem k srpnové výplatě dividendy.

Projekce 2026: ČEZ opět zvýšil cíle na tento rok. Je to na základě vyšší realizačních cen elektřiny, které se zvýší na 106-110 EUR/MWh (předchozí 104-108 EUR/MWh), vyšší dodávky jaderných elektráren nebo vyššího zisku sektoru Distribuce. EBITDA by podle nové projekce měla dosáhnout 109-114 mld. CZK (+1,8 % ve srovnání s předchozím očekáváním 107-112 mld. CZK) a čistý zisk mezi 31-35 mld. CZK (+3,1 % ve srovnání s předchozím očekáváním 30-34 mld. CZK).

Podle našeho modelu by EBITDA měla být 112,5 mld. CZK a čistý zisk na úrovni 37,4 mld. CZK. Trh čeká 112,6 mld. CZK a 36,8 mld. CZK.

Oznámené výsledky za celé první pololetí jsou 53 % aktualizovaného celoročního cíle ČEZu pro zisk EBITDA a 54 % u čistého zisku (střed).

Ve srovnání s předchozím očekáváním se zvýšila odhadovaná výroba v plynové elektrárně a lehce taky u jaderných bloků. Naopak se snížil výhled pro obnovitelné zdroje.