Tuzemské ceny výrobců dále značí dezinflační proces. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 3,0 % v lednu oproti prosincovému poklesu o 2,1 % y/y. To reflektovalo nižší ceny energií, ale i pokles cen ve zpracovatelském průmyslu. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale dále udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený. Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPIJan26.

Růst německé ekonomiky v Q4 25 o 0,3 % q/q táhla soukromá i vládní spotřeba, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, respektive 1,1 %. Za celý loňský rok německá ekonomika po očištění o kalendářní efekty vzrostla o 0,3 %. Posílení růstu tamní ekonomiky v letošním roce by mělo podpořit působení fiskálního stimulu. Indikátory sentimentu z německé ekonomiky na začátku letošního roku ale stále indikují spíše opatrný optimismus. To potvrdila i dnes zveřejněná spotřebitelská důvěra GfK, která ukázala na nepatrné zhoršení důvěry domácností.

Finální odhad lednové inflace v eurozóně potvrdil ten předběžný na úrovni 1,7 %. Pod 2% cílem by podle nás měla inflace zůstat i po zbytek letošního roku, a to zejména díky cenám energií. I proto si nemyslíme, že by setrvání inflace pod 2 % mělo v případě ECB vést k dalšímu snižování sazeb.

Tuzemské ceny výrobců dále značí dezinflační proces. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 3,0 % v lednu oproti prosincovému poklesu o 2,1 % y/y. To reflektovalo nižší ceny energií, ale i pokles cen ve zpracovatelském průmyslu. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale dále udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený. Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPIJan26.

Obchodování na finančních trzích bylo dnes celkem poklidné. Americký dolar vůči euru většinu dne ztrácel, udržel se ale zatím těsně pod 1,18 USD/EUR. Zatímco česká koruna na lednový vývoj výrobních cen nereagovala, ostatní středoevropské měny zaznamenaly výraznější pohyby. Maďarský forint po ranních zprávách ohledně rozšiřujícího se náskoku opoziční strany Tisza před tamními dubnovými volbami posílil o 0,5 %. Polský zlotý měl naopak tendenci mírně ztrácet a vůči euru oslabil o 0,1 %.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.