Česká národní banka dnes zveřejní písemný záznam ze zasedání, které se konalo minulý čtvrtek. Na tom podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb a základní repo sazba se tudíž dostala na 4 %. Překvapením pro trhy byl ovšem výsledek hlasování bankovní rady, který dopadl nejtěsnějším možným způsobem. Hlavní přidanou hodnotou dnešního zápisu by tedy mělo být zjištění, zdali diskuze centrálních bankéřů byla opravdu tak sporná, či těsný výsledek hlasování byl spíše holubičím signálem pro investory, aby ubrali ze svých sázek na další zvyšování sazeb ČNB, což se i částečně stalo. Kromě toho dnes budou zveřejněna i data HDP za Q3 26. V případě eurozóny půjde o zpřesněná čísla, která by měla potvrdit mezičtvrtletní růst na 0,4 %, a tedy i trvající odolnost ekonomiky.

Česká národní banka dnes zveřejní písemný záznam ze zasedání, které se konalo minulý čtvrtek. Na tom podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb a základní repo sazba se tudíž dostala na 4 %. Překvapením pro trhy byl ovšem výsledek hlasování bankovní rady, který dopadl nejtěsnějším možným způsobem. Hlavní přidanou hodnotou dnešního zápisu by tedy mělo být zjištění, zdali diskuze centrálních bankéřů byla opravdu tak sporná, či těsný výsledek hlasování byl spíše holubičím signálem pro investory, aby ubrali ze svých sázek na další zvyšování sazeb ČNB, což se i částečně stalo. Kromě toho dnes budou zveřejněna i data HDP za Q3 26. V případě eurozóny půjde o zpřesněná čísla, která by měla potvrdit mezičtvrtletní růst na 0,4 %, a tedy i trvající odolnost ekonomiky. V Polsku se však bude jednat o první odhad, který podle nás přinese zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP z 1,1 % na stále svižných 0,7 %. V USA pak budou sledovány statistiky výrobních cen (PPI) za říjen. Důležité budou zejména náznaky o možném přenosu dražších energií do ostatních cen v ekonomice. Tento týden zveřejněné statistiky spotřebitelských cen (CPI) za stejný měsíc opět překvapily vyšším růstem, než jaký byl trhy očekáván.

Ekonomika eurozóny zatím odolává negativním vlivům

Ekonomika eurozóny ve třetím letošním čtvrtletí prokázala solidní odolnost navzdory vyšším cenám energií, problémům v dodavatelských řetězcích a letním vlnám veder. Druhý odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní růst o 0,4 % a meziroční o 1,3 %, přičemž po vyloučení volatilního Irska ekonomika podle našeho odhadu vzrostla o 0,2 % q/q. Hlavním motorem byla podle nás domácí poptávka, zejména oživení investic a pokračující růst vládní spotřeby, zatímco spotřeba domácností zřejmě zhruba stagnovala. Vývoj mezi jednotlivými zeměmi se přitom výrazně lišil. Německou ekonomiku podpořily vyšší vládní výdaje a investice, zatímco francouzská ekonomika na pozadí politické nestability letos podruhé poklesla a italská stagnovala. Naopak Španělsko zásluhou silné domácí poptávky vzrostlo o 0,6 % q/q. Výhled eurozóny zůstává podle nás relativně příznivý díky fiskální podpoře a zotavující se zahraniční poptávce podpořené AI boomem a zájmem o farmaceutické produkty v čele s prostředky na hubnutí. Spotřebitelská poptávka nejspíše zvolní, klesnout by ale neměla. Negativním rizikem pro ekonomiku eurozóny jsou však vyšší výnosy dluhopisů a přetrvávající drahé energie.

Zprávy z Nvidie táhly dolů akciové trhy i rizikový apetit

Devizové trhy včera vlivem prázdného ekonomického kalendáře zůstaly v klidu. Na programu byl v podstatě pouze týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA. Ten dosáhl rovných 200 tis. a skončil nedaleko předchozí úrovně 191 tis. i tržního konsensu ve výši 194 tis. Situace amerického trhu práce se podle všeho nemění a ten tak zůstává silný. Na evropských trzích pak rezonovaly zvěsti o tom, že by Španěl Pablo Hernández de Cos mohl v rámci volby budoucího prezidenta ECB získat podporu Francie, čímž by významně vzrostly jeho šance na úkor druhého ze skloňovaných kandidátů, a to Nizozemce Klaase Knota. Ve hře je nyní více postů v centrální bance, když v prvním pololetí příštího roku ECB opouštějí hned tři vrcholní představitelé. V této hře o pozice by údajně Německo mohlo pro svého kandidáta získat post hlavního ekonoma, který je po prezidentovi obecně považován za druhý nejvýznamnější v centrální bance. Po velkou část včerejšího obchodování zůstal hlavní devizový kurz eura k americkému dolaru zhruba beze změny, k jeho konci však dolar mírně zpevňoval. Důvodem byl pravděpodobně níže zmíněný nárůst averze k riziku.

Akciové trhy táhly dolů zprávy o odchodu šéfa Nvidie. Zatímco včerejší evropskou seanci akciové trhy otevíraly v plusu, po zveřejnění informací o odchodu Jensena Huanga z vedení čelní technologické společnosti se trend obchodování obrátil negativním směrem. To jen potvrzuje vysokou citlivost trhů na jakékoliv zprávy z oblasti umělé inteligence s ohledem na vysokou tržní kapitalizaci tohoto sektoru a obavy o míru návratnosti značných investic do vývoje AI.

Na finančních trzích byl tak patrný mírný nárůst rizikové averze, středoevropské měny mu ovšem odolávaly. K rizikové averzi kromě zpráv z Nvidie přispívalo i zvýšení ceny ropy o zhruba procento do blízkosti 94 dolarů za barel. Kurz české koruny navzdory tomu včera zůstal zhruba beze změny poblíž 24,38-24,39 CZK/EUR. Polský zlotý potom vůči euru jen mírně posílil o 0,1-0,2 %, zatímco maďarský forint ve stejném rozsahu naopak oslabil.

Čistý zisk ČEZu za 3Q26 vzrostl meziročně o +55 % na 8,8 mld. CZK a překonal tak odhady trhu o +4,9 %. EBITDA meziročně klesla o 8 % na 27,1 mld. CZK kvůli nižším cenám elektřiny a ztrátě z Tradingu. Zejména kvůli prodeji JESS zvýšil ČEZ opět očekávání celoročního čistého zisku.

Čistý zisk ČEZu za 3Q26 vzrostl meziročně o +55 % na 8,8 mld. CZK a překonal tak odhady trhu o +4,9 %. EBITDA meziročně klesla o 8 % na 27,1 mld. CZK kvůli nižším cenám elektřiny a ztrátě z Tradingu. Zejména kvůli prodeji JESS zvýšil ČEZ opět očekávání celoročního čistého zisku.

Celkové tržby za 3Q26 dosáhly 78,8 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu růstu o +8,1 %. Zisk EBITDA je meziročně nižší o 7,6 % na úrovni 27,1 mld. CZK. To je v souladu s tržním očekáváním. Za poklesem jsou meziročně nižší ceny elektřiny. To mělo vliv zejména na segment Výroba. Stejně jako v předchozím kvartále, vzhledem k přecenění derivátů, došlo také ke ztrátě z tradingu (-1,3 mld. CZK). Vzrostl též segment Distribuce a Těžba, a to vzhledem k vyšším dodávkám do skupiny. Upravený čistý zisk je vyšší o +55 % y/y a dosáhl 8,5 mld. CZK. Vysoký nárůst je dán absencí speciální daně, tedy poklesem efektivní daňové sazby (na 19,6 % z 56,4 %).

Zadlužení (čistý dluh / EBITDA) vzrostlo na 2,0x z 1,6x v 1H26. Důvodem je srpnová výplata dividendy a akvizice.  

Dividenda: dividendová politika je 60-80 % čistého zisku. Vzhledem k novému očekávání úrovně čistého zisku a při 80% výplatě by dividenda za rok 2026 dosáhla 55 CZK na akcii. V optimistickém scénáři a 100% distribuci by to bylo 69 CZK. To odpovídá hrubému výnosu +5,2 %.

Projekce 2026: ČEZ potřetí v tomto roce zvýšil své celoroční projekce čistého zisku. Důvodem je zejména prodej 49 % ve slovenské společnosti JESS (+2,2 mld. CZK), který se uskutečnil v říjnu. Zvýšil se také odhad realizačních cen elektřiny, které se vzhledem k růstu energetických komodit zvýšily na 108-111 EUR/MWh (předchozí 106-110 EUR/MWh). ČEZ nově cíluje čistý zisk na 34-37 mld. CZK, to odpovídá nárůstu o +7,6 % (střed) ve srovnání s předchozím cílem (+7,6 %, předchozí 31-35 mld. CZK). Projekce EBITDA zůstala beze změny na 109-114 mld. CZK.

Konsensus trhu je 114,4 mld. CZK a 37,6 mld. CZK.