V lednu došlo k meziměsíčnímu poklesu cen průmyslových výrobců v průměru o 0,7 %. Naše prognóza i tržní konsensus přitom předpokládaly mírnější pokles o 0,1 %. Za odchylkou od naší prognózy stálo jednak výraznější zlevnění energií, stejně tak ale i mírně slabší cenová dynamika ve zpracovatelském průmyslu. Tempo meziročního poklesu cen průmyslových výrobců potom zrychlilo z prosincových 2,1 % na lednových 3,0 %, oproti očekávanému snížení o 2,4 %.

V lednu došlo k meziměsíčnímu poklesu cen průmyslových výrobců v průměru o 0,7 %. Naše prognóza i tržní konsensus přitom předpokládaly mírnější pokles o 0,1 %. Za odchylkou od naší prognózy stálo jednak výraznější zlevnění energií, stejně tak ale i mírně slabší cenová dynamika ve zpracovatelském průmyslu. Tempo meziročního poklesu cen průmyslových výrobců potom zrychlilo z prosincových 2,1 % na lednových 3,0 %, oproti očekávanému snížení o 2,4 %.

Ceny energií pro podnikatele byly v lednu meziročně nižší v průměru o 7,4 % při výrazném meziměsíčním snížení o 3,6 %. K tomu významně přispělo převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z firem na stát, které výrazně snížilo ceny elektřiny. V sektoru zásobování vodou došlo naopak k meziročnímu zvýšení cen o 3,9 %, což ale již předznamenával lednový vývoj cen vodného a stočného pro domácnosti.

V samotném zpracovatelském průmyslu ceny v lednu meziměsíčně stagnovaly a meziročně byly nižší o 1,8 %. Výrazně klesly ceny v potravinářském průmyslu, a to meziměsíčně o 1,4 %. To následně přispělo k jejich meziročnímu poklesu o 1,6 %. Vyšší naproti tomu byly ceny ve výrobě nápojů – meziměsíčně o 1,4 % a meziročně o 0,4 %. Ke zlevnění došlo i v odvětvích, jejichž produkty jsou navázány na cenu surové ropy, která ve druhém loňském pololetí zaznamenala významné snížení. Nižší tak byly v lednu ceny rafinovaných ropných produktů, stejně tak i ceny v chemickém průmyslu (-1 %). Ve váhově důležitém automobilovém průmyslu ceny v lednu jen nepatrně meziměsíčně vzrostly (+0,1 %), meziročně ovšem byly o 2,4 % nižší. Naopak největší meziroční cenový nárůst ze zpracovatelských odvětví vykázal dřevařský průmysl (+9,9 %), opravy a instalace strojů (+3,9 %), výroba nábytku (+3,6 %) a ostatních dopravních prostředků (+3,2 %).

Ke snižování cen dochází v celé potravinářské vertikále. Kromě potravinářského průmyslu ceny v lednu klesly také u zemědělských výrobců, a to meziměsíčně o siných 1,6 %. To ve výsledku vedlo ke zrychlení meziročního poklesu zemědělských cen z prosincových 2,7 % na 5,8 % v lednu. K tomuto vývoji pravděpodobně přispívají nižší náklady na pohonné hmoty a energie, meziročně příznivější loňská zemědělská úroda a v případě dovážených potravin pozitivně působí i silnější kurz české koruny. Lednový vývoj cen v potravinářské vertikále napovídá, že dynamika spotřebitelských cen potravin by měla zůstat utlumená i v dalších měsících letošního roku. Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu rostly meziročním tempem o 1,3 %. Proti výše uvedeným pozitivním faktorům na straně výrobních nákladů působí pokračující růst mezd spojený s přetrvávajícím nedostatkem pracovních sil na tuzemském trhu práce.

Cenová dynamika ve stavebnictví zůstává relativně utlumená, což nejspíše souvisí se slabou rezidenční výstavbou, na kterou ukazují rekordně nízké počty stavebních povolení. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a ceny stavebních materiálů pak o 0,7 %. Meziročně byly ceny stavebních prací vyšší o 2,7 % a stavebních materiálů o 1,5 %. Meziroční dynamika cen nemovitostí se naproti tomu stále drží poblíž 10 % a zůstává hlavním důvodem zvýšeného růstu imputovaného nájemného, a tedy i rychlého růstu cen služeb ve spotřebitelském sektoru.

Růst cen služeb pro podniky zvolnil, jeho úroveň ale nadále zůstává zvýšená. Meziměsíčně tyto ceny v lednu klesly v průměru o 1 %. To pomohlo ke zvolnění meziročního růstu z 4 % na 3,6 %.

Lednový vývoj tuzemských výrobních cen potvrzuje pokračující utlumenou cenovou dynamiku. Ceny zboží by tak v rámci spotřebitelské inflace měly nadále vyvažovat zvýšený růst cen služeb. Otočení trendu je nepravděpodobné do doby, kdy dojde k významnějšímu oživení poptávky po průmyslovém zboží. Opatrné náznaky zlepšování nálady z evropského průmyslu nyní přicházejí, proti tomu ale působí zostřená mezinárodní konkurence, především pak z Číny.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.