Dnešní data zřejmě ukáží, že pokles průmyslové produkce po červenci pokračoval také v srpnu, a to jak v ČR, tak i v Německu. Letošní léto tak nejspíše bylo ve znamení slabého výkonu výrobního sektoru. Vliv pravděpodobně měly dočasné odstávky výroby i vysoké teploty, které se v důsledku souvisejícího sucha odrazily v horší splavnosti evropských řek klíčových pro zásobování. Předchozí nárůst počtu zakázek by měl ale průmyslu nadále poskytovat podporu. V tuzemsku budou kromě průmyslových statistik zveřejněna rovněž data o srpnovém vývoji ve stavebnictví a zahraničním obchodě. Z globálního hlediska pak bude sledován zejména záznam z posledního zasedání FOMC, na kterém americká centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb na 3,75-4,00 %. Toto zvýšení podle nás nebylo poslední, když očekáváme ještě nejméně jedno další. Dnes zveřejněný záznam by mohl napovědět, kdy by k tomu mohlo dojít.

Dnešní data zřejmě ukáží, že pokles průmyslové produkce po červenci pokračoval také v srpnu, a to jak v ČR, tak i v Německu. Letošní léto tak nejspíše bylo ve znamení slabého výkonu výrobního sektoru. Vliv pravděpodobně měly dočasné odstávky výroby i vysoké teploty, které se v důsledku souvisejícího sucha odrazily v horší splavnosti evropských řek klíčových pro zásobování. Předchozí nárůst počtu zakázek by měl ale průmyslu nadále poskytovat podporu. V tuzemsku budou kromě průmyslových statistik zveřejněna rovněž data o srpnovém vývoji ve stavebnictví a zahraničním obchodě. Z globálního hlediska pak bude sledován zejména záznam z posledního zasedání FOMC, na kterém americká centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb na 3,75-4,00 %. Toto zvýšení podle nás nebylo poslední, když očekáváme ještě nejméně jedno další. Dnes zveřejněný záznam by mohl napovědět, kdy by k tomu mohlo dojít.

Letošní léto bylo ve znamení slabého výkonu průmyslu

Průmyslová výroba v ČR během letních měsíců zřejmě významně klesla. Odhadujeme, že v srpnu byla meziměsíčně nižší o 0,8 % po červencovém snížení o 1,1 % m/m. Kromě slabší produkce zpracovatelského průmyslu se na tom pravděpodobně podílela také nižší výroba elektřiny v důsledku servisních odstávek jaderných elektráren. Přesto by celková průmyslová produkce měla v srpnu podle našeho odhadu meziročně vzrůst o 0,9 %. Negativně se pravděpodobně projevily i prázdninové odstávky v automobilovém průmyslu, ať už v souvislosti s celozávodními dovolenými či vlivem investic do modernizace provozů či rozšiřování výrobních kapacit. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) byla výroba automobilů v srpnu meziročně nižší o 22 %. S ohledem na výše uvedené faktory by ale tento pokles měl být jen dočasný. Podle šetření ČSÚ za třetí letošní čtvrtletí se využití kapacit v automobilovém průmyslu pohybovalo blízko 100 %, k čemuž přispělo nedávné oživení poptávky po průmyslovém zboží. Konjunkturální šetření ČSÚ ovšem překvapivě ukázala na zhoršení hodnocení výroby i stavu zakázek během srpna a září. Vliv v tomto ohledu mohlo mít i pravděpodobné oslabení výkonu německého průmyslu, jehož srpnové statistiky budou dnes také zveřejněny. Zde mohly výsledek negativně ovlivnit vysoké letní teploty a s tím související sucho, které se odrazilo v nízké hladině klíčových evropských řek. Dřívější nárůst objemu zakázek by však měl průmyslovou produkci v obou zemích v nejbližším období nadále podporovat. V souladu s tím průmyslové PMI z Německa i Česka zůstávají stále vysoko nad 50 body, tedy v pásmu expanze. Negativní riziko ale představují vyšší ceny energií a dalších vstupů, a to rovněž v souvislosti s možným narušením dodavatelských řetězců.

Inflace v ČR vzrostla na 2,5 %, zejména kvůli dražším palivům

Česká inflace podle předběžného odhadu v září vzrostla v meziročním vyjádření z 1,9 % na 2,5 %. Mírně tak překonala tržní konsensus čítající 2,4 %. Vyšší byla zářijová inflace také oproti prognóze centrální banky, která očekávala 2,2 %. Hlavním důvodem zářijového nárůstu inflace bylo zdražení pohonných hmot, které se na něm podle našeho odhadu podílelo z více než poloviny. Příčinou tohoto vývoje byla obnovená eskalace konfliktu na Blízkém východě. V září nejspíše zdražily také ostatní energie, když dodavatelé elektřiny a plynu již pravděpodobně z části promítli nepříznivý vývoj na velkoobchodních energetických trzích do konečných cen pro domácnosti. Ceny potravin a nealkoholických nápojů naopak pokračovaly v poklesu, když byly v září meziměsíčně nižší o 0,4 % a meziročně o 3,5 %. V případě jádrové inflace pak nelze vyloučit její mírné zvýšení ze srpnových 3,0 % na 3,1 % y/y. Rizikem působícím v tomto směru je oznámený nárůst meziroční inflace ve službách ze srpnových 4,5 % na 4,6 % v září. Za tím ale mohly stát i vyšší ceny v oblasti vzdělávání, k jejichž úpravě tradičně dochází právě v září se začátkem nového školního roku. Školství ovšem spadá do regulovaných cen a jejich nepříznivý vývoj by se tak jádrové inflace nedotkl. Podrobněji jsme předběžný odhad zářijové inflace komentovali zde: https://bit.ly/CPI_Sep26_flash.

Německé tovární objednávky v srpnu výrazně meziměsíčně klesly o 10,6 %, což představuje nejprudší pokles od letošního ledna. Výsledek zároveň výrazně zaostal za tržním konsensem, který očekával pokles pouze o 1 % m/m, a zcela vymazal červencový nárůst o 3,2 % m/m, který byl mírně revidován vzhůru z původních +2,5 % m/m. V meziročním vyjádření objednávky vzrostly jen o 2,7 %, zatímco trh počítal s růstem o 13,1 %. Za výrazným meziměsíčním poklesem ovšem stál především úbytek jednorázových zakázek velkého objemu. Po jejich vyloučení by tovární objednávky meziměsíčně klesly pouze o 0,1 %, což naznačuje, že srpnový vývoj nebyl zdaleka tak nepříznivý, jak by mohl naznačovat agregátní údaj. K oslabení průmyslové poptávky ale mohou nyní přispívat zvýšené náklady na energie v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě.

Obchodování na finančních trzích se včera neslo na vlně částečného zmírnění rizikové averze. Cena ropy Brent klesla o více než 2 % a vrátila se pod hranici 100 dolarů za barel. Americký dolar vůči euru odepsal zhruba 0,2 % a odmazal tak veškeré zisky z předchozího dne. Rostly také akciové trhy. Mírné zlepšení globálního sentimentu pomohlo rovněž všem měnám středoevropského regionu. Nejvíce vůči společné evropské měně posílil maďarský front (0,4 %), následovaný polským zlotým (0,3 %) a českou korunou (0,1-0,2 %). Ta posílila z trojice měn nejméně, přestože předběžný odhad zářijové inflace skončil mírně nad tržním konsensem a prognózou ČNB.

Trhy stále ovlivňuje geopolitika a další díl seriálu Příměří versus Blokáda.

Nižší jádrový deflátor PCE snížil sázky na míru utažení měnové politiky v USA. Podobně vyzněla také hlavní makrodata – zářijové NFP (nová místa mimo zemědělství). Ta byla podstatně nižší a skončila pod všemi odhady.   

Pražská burza

V ČR byl pracovní týden kratší o pondělní svátek.

Každý pracovní den v týdnu index PX klesal. Týdenní ztráta 3,86 % je nejhlubší za posledního zhruba půl roku. Aktivita investorů nadále zůstává slabší. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu asi na 75 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem.  

Pouze Kofole se tento týden podařilo vzrůst. Ani jednou v týdnu její cena neklesla a v součtu to znamená týdenní růst o +1,18 % t/t. Všechny ostatní emise oslabily.

Trhy stále ovlivňuje geopolitika a další díl seriálu Příměří versus Blokáda.

Nižší jádrový deflátor PCE snížil sázky na míru utažení měnové politiky v USA. Podobně vyzněla také hlavní makrodata – zářijové NFP (nová místa mimo zemědělství). Ta byla podstatně nižší a skončila pod všemi odhady.   

Pražská burza

V ČR byl pracovní týden kratší o pondělní svátek.

Každý pracovní den v týdnu index PX klesal. Týdenní ztráta 3,86 % je nejhlubší za posledního zhruba půl roku. Aktivita investorů nadále zůstává slabší. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu asi na 75 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem.  

Pouze Kofole se tento týden podařilo vzrůst. Ani jednou v týdnu její cena neklesla a v součtu to znamená týdenní růst o +1,18 % t/t. Všechny ostatní emise oslabily.

CSG po poklesu (-4,33 % t/t) v předchozím týdnu spadlo tento týden o výrazných 6,84 % t/t, a to přes oznámený kontrakt na dodávku houfnic do Lotyšska. Oslabil ale i další zbrojař, Colt CZ o -3,25 % t/t. Všechny společnosti z finančního sektoru klesly. Erste propadem o 7,04 % t/t eliminovala růst (+3,65 % t/t) předchozího týdne. Moneta odepsala 4,56 % t/t, pojišťovna VIG 4,49 % t/t a Komerční banka 2,54 % t/t. Pro VIG a KB se jedná o čtvrtý týden poklesu v řadě. Ve srovnání s ostatními si docela dobře vedl se ztrátou o „jen“ 0,74 % t/t ČEZ. Je to jeho třetí týden v mínusu.

USA

Index S&P500 je za první čtyři dny týdne slabší o 0,99 % (Po-Čt). Od pondělí do středy klesal, ve čtvrtek přišel malý růst.

Dnešní obchodní seance začala silným růstem o +1 %. Zcela to vymaže ztrátu začátku týdne. Za celý týden by mohl být výkon indexu kolem nuly.   

Evropa

Index STOXX Europe 600 rostl jen na konci týdne v pátek. Začátek týdne byl v mínusu. Dnes je krátce před koncem obchodování silnější o +0,9 %. Za celý týden nicméně oslabí o zhruba 1 %.  

Podstatné korporátní kurzotvorné zprávy

Výsledky za první polovinu roku zveřejnil Philip Morris ČR. Čistý zisk klesl o 7,2 % y/y na 1,5 mld. CZK při stabilních tržbách. Za celý rok 2026 to naznačuje dividendu ve výši 1 080 CZK na akcii. To odpovídá hrubému výnosu +6 %. Naše zhodnocení pololetního reportu je k dispozici zde https://bit.ly/PMCR_1H26.  

Hospodářské výsledky reportovalo také Karo Leather. Tržby za 2Q26 vzrostly o +39,4 % y/y na 101 mil. CZK a EBITDA +33 % y/y na 52 mil. CZK. Projekce na tento rok byla potvrzena (titul nesledujeme).

Slovenská vláda schválila odkup 49% podílu ČEZu ve společnosti JSEE za 189,4 mil. EUR (cca 4,6 mld. CZK nebo 8,6 CZK na jednu akcii ČEZu).