Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě zasedla k jednacímu stolu bankovní rada tuzemské centrální banky už dvakrát, v březnu a v květnu. Přestože její nová prognóza doporučovala měnovou politiku zpřísnit již v tomto čtvrtletí a v souhrnu měla základní repo sazba v letošním třetím čtvrtletí být vyšší o zhruba 50 bb, ČNB prozatím zvolila „vyčkávací taktiku“ a úrokové sazby ponechala beze změny. Proinflační rizika se ale pomalu začínají zhmotňovat.

Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě zasedla k jednacímu stolu bankovní rada tuzemské centrální banky už dvakrát, v březnu a v květnu. Přestože její nová prognóza doporučovala měnovou politiku zpřísnit již v tomto čtvrtletí a v souhrnu měla základní repo sazba v letošním třetím čtvrtletí být vyšší o zhruba 50 bb, ČNB prozatím zvolila „vyčkávací taktiku“ a úrokové sazby ponechala beze změny. Proinflační rizika se ale pomalu začínají zhmotňovat.

Základní scénář květnové prognózy centrální banky byl z dnešního pohledu založen na poměrně optimistickém předpokladu ohledně cen ropy Brent. Ta podle něj měla ve druhém čtvrtletí v průměru dosáhnout 96 USD/barel a v tom třetím 84 USD/barel. Patrně i proto byl současně připraven alternativní scénář mapující odezvy makroekonomických veličin v případě jejího déletrvajícího zvýšení. Vzhledem k absenci významného pokroku v jednáních o znovuotevření Hormuzského průlivu se přitom realita posouvá právě k této méně optimistické variantě, která byla konzistentní se zvýšením repo sazby v průměru za třetí čtvrtletí o bezmála 100 bb oproti současnosti.

V komunikaci ČNB byl dosud důraz kladen především na příznivou výchozí pozici, tj. inflaci uvnitř tolerančního pásma, mírně restriktivní úroveň repo sazby nebo „autonomní“ zpřísnění úvěrových podmínek dané růstem korunových tržních úrokových sazeb na finančních trzích. Někteří radní navíc explicitně vyjádřili preferenci k výjimkování primárních dopadů dražší ropy. Kupříkladu guvernér ČNB Aleš Michl v rozhovoru pro podcast Insider v tomto týdnu uvedl, že cílí jádrovou inflaci. Bude-li hrozit, že ta se zvýší anebo pokud vzrostou její momenta (tříměsíční klouzavé průměry meziměsíčních dynamik), nebude se podle svých slov bát měnovou politiku zpřísnit.

Pokud se podíváme na poslední data, jádrová inflace v dubnu dosáhla 2,9 % meziročně a po sezónním očištění v anualizovaném meziměsíčním vyjádření již druhý měsíc v řadě přesahovala horní hranu tolerančního pásma ČNB ve výši 3 %. Sekundární dopady ropného šoku se však zpravidla v dalších cenových okruzích projevují až se zpožděním několika měsíců, a tak je pravděpodobné, že jsme je zatím v jádrové inflaci příliš vidět nemohli. Možná klíčovým faktorem, který tak v praxi vyčkávací strategii ČNB dovoluje, je dosavadní odolnost koruny. Její případné oslabení je přitom dle našich odhadů významným transmisním kanálem, který má potenciál zesílit průsak dražších energií do koncových cen.

Druhým a neméně významným proinflačním rizikem je v současnosti fiskální politika. Koncem minulého týdne bylo Poslaneckou sněmovou schváleno rozvolnění domácích rozpočtových pravidel. Podle nich nově stát nemusí brát při zadlužování ohled na většinu investic do dopravní infrastruktury. Druhou stranou téže mince je možnost právě o objem těchto investic navýšit běžné výdaje. Pokud by byl teoretický prostor pro navýšení deficitu pro příští rok většinově využit, schodek státního rozpočtu by se mohl dostat ke 400 mld. CZK a veřejných financí jako celku výrazně nad 3 % HDP. Zde by navíc měnověpolitická reakce měla být silnější s ohledem na poptávkovou povahu šoku a očekávané dopady ve vzdálenější budoucnosti, kde má měnová politika vyšší účinnost než v krátkém horizontu.

Pokud se tedy obě hlavní proinflační rizika v podobě déletrvajícího ropného šoku a dalšího uvolnění fiskální politiky sejdou, bude pro ČNB obtížné setrvat v současném vyčkávacím módu. Přesvědčen je o tom také korunový peněžní trh, který v ročním horizontu očekává zvýšení dvoutýdenní repo sazby v souhrnu o téměř procentní bod na 4,5 %, přičemž první zvýšení o standardních 25 bb je zaceněno již pro srpnové zasedání centrální banky.

Colt CZ reportoval za první čtvrtletí tohoto roku nejlepší výsledky v historii společnosti. Významným způsobem k tomu přispěly lednové akvizice společností Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power (SNC). To dále doplnil organický růst tradičních operací. Zisk EBITDA vzrostl meziročně o +72,1 % na 2,1 mld. CZK a byl o +9,8 % nad konsensem trhu. Marže vzrostla zejména vzhledem k začlenění nového vysoce ziskového byznysu o 6,5 pb na 28,5 %. Management Coltu zopakoval své celoroční cíle. Ukazuje se, že začlenění SNC bude klíčové pro hospodaření celé společnosti a pro budoucí růst. Colt představil velmi silná čísla slušně nad odhady.

Colt CZ reportoval za první čtvrtletí tohoto roku nejlepší výsledky v historii společnosti. Významným způsobem k tomu přispěly lednové akvizice společností Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power (SNC). To dále doplnil organický růst tradičních operací. Zisk EBITDA vzrostl meziročně o +72,1 % na 2,1 mld. CZK a byl o +9,8 % nad konsensem trhu. Marže vzrostla zejména vzhledem k začlenění nového vysoce ziskového byznysu o 6,5 pb na 28,5 %. Management Coltu zopakoval své celoroční cíle. Ukazuje se, že začlenění SNC bude klíčové pro hospodaření celé společnosti a pro budoucí růst. Colt představil velmi silná čísla slušně nad odhady.  

Celkové výnosy Coltu dosáhly v 1Q26 7,3 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu růstu o +32,7 %. Segment zbraní vzrost o +23,3 % a na celku podílel 47,6 %. Nicméně ve srovnání s ostatními sektory kvůli nižším maržím (14,6 %) činil jeho podíl na celkové EBITDA 24,4 %. Počet prodaných kusů klesl, ale vzhledem k produkt mixu tržby meziročně vzrostly. Ukazuje se, že dochází k oživení komerčního trhu v USA, který je pro zbraně klíčový. Pomohly také dodávky kanadské armádě. Rozdělení mezi komerční sektor (49 %) a ozbrojené složky (51 %) je téměř stejné. Muniční segment meziročně klesl o 14,2 % y/y kvůli poklesu prodejů české muniční iniciativy. Na celkových tržbách se munice podílela 31,5 %. Ale vzhledem k marži 33,6 % tvořil segment munice 37,1 % celkového zisku EBITDA. Bez překvapení je zásadní evropský trh (83 % tohoto segmentu). Dodávky ozbrojeným složkám (55 %) byly mírně vyšší ve srovnání s komerčním trhem (45 %). Nový segment energetických materiálů (SNC, +25,3 % y/y) odpovídá 20,9 % tržeb Coltu. Marže tohoto sektoru je ale vysokých 52,5 % a výrazně pozitivně ovlivnila celkovou marži Coltu. SNC generovala 38,5 % celkové EBITDA. Celková EBITDA dosáhla za 1Q26 2,1 mld. CZK, což je o +9,8 % nad konsensem trhu. Meziroční růst dosáhl vzhledem k zmíněné akvizici SNC a organickému růstu vysokých +72,1 %. Organický růst, bez SNC, činil +5,9 % y/y. Naprosto zásadní je pro Colt celkový evropský trh, kde nyní generuje 58 % celkových tržeb. Spolu s výnosy ze Severní Ameriky (USA 22,6 % & Kanada 12,4 %) to dohromady generuje asi 93 % celkových tržeb. Čistý zisk dosáhl za 1Q26 951 mil. CZK (+73,9 % y/y).

Zadlužení podle násobku čistý dluh/EBITDA je v 1Q26 2,2x. To znamená nárůst z 1,8x z konce roku 2025. Zadlužení vzrostlo kvůli akvizici NCL, která proběhla na začátku tohoto roku.