Z domova se dnes dočkáme únorového konjunkturálního průzkumu. Očekáváme zlepšení celkové ekonomické důvěry, a to primárně díky lepšímu sentimentu na straně domácností. U podnikatelské důvěry se obáváme dokonce mírného snížení. V souladu s trhem pak předpokládáme na dnešním zasedání maďarské centrální banky snížení klíčové sazby o 25 bb na 6,25 %. Zajímavá pro trhy pak může být i americké spotřebitelská důvěra od Conference Boardu za únor.

Z domova se dnes dočkáme únorového konjunkturálního průzkumu. Očekáváme zlepšení celkové ekonomické důvěry, a to primárně díky lepšímu sentimentu na straně domácností. U podnikatelské důvěry se obáváme dokonce mírného snížení. V souladu s trhem pak předpokládáme na dnešním zasedání maďarské centrální banky snížení klíčové sazby o 25 bb na 6,25 %. Zajímavá pro trhy pak může být i americké spotřebitelská důvěra od Conference Boardu za únor.

Dnešek ve znamení sentiment indikátorů

Dnešní den přinese z domova i ze světa řadu předstihových indikátorů. Ty ale zřejmě nebudou mít sílu zásadněji ovlivnit vývoj na trhu eura s dolarem, ani kurz koruny na lokálním trhu. Spotřebitelská důvěra od Conference Boardu ale bude důležitá v tom smyslu, že podle Univezity of Michigan je důvěra Američanů nízká. To v případě českých spotřebitelů je situace opačná – právě tuzemské domácnosti jsou tahounem zlepšujícího se ekonomického sentimentu. Za únor očekáváme oproti konsensu výrazně lepší výsledek. Domácnostem pomáhá zejména pokračující růst reálných disponibilních příjmů. Naopak zklamání se obáváme od podnikatelské důvěry, a to zejména kvůli stále pouze opatrně se zlepšující situaci v německém průmyslu a přetrvávajícím globálním nejistotám.

Regionální událostí je pro dnešek zasedání maďarské centrální banky, kde v souladu s tržním očekáváním předpokládáme snížení klíčové úrokové sazby o 25 bb na 6,25 %. Bude se jednat o první snížení sazeb od září 2024. Umožní ho podle nás zveřejněný pokles lednové inflace pod 3% inflační cíl banky a silný forint. Inflace v lednu spadla na 2,1 % y/y, a co je podstatné, její snížení by mělo být udržitelné – v průběhu letošního roku by měla pouze pomalu stoupat k 3% cíli, kterého by mělo být na konci roku dosaženo. Další snížení sazeb by mělo přijít v březnu, a to na terminální úroveň 6,0 %.

Klidnější úvod týdne na finančních trzích

Do nového týdne vstoupily trhy s celní turbulencí za zády. Americký Nejvyšší soud zrušil ta cla zavedená Donaldem Trumpem dle federálního zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. V reakci na to Donald Trump na základě amerického obchodního zákona z roku 1974 uvalil plošná cla ve výši 10 %, následně zvýšená na 15 %. Opatření mají začít platit ode dneška. Podstatné je, že takto uvalená cla budou účinná pouze 150 dní a následně je musí prodloužit Kongres. Reakce trhů byla relativně vlažná, euro otevřelo včerejší asijskou seanci silné na 1,183 USD/EUR, během evropského obchodování ale dolar své ztráty částečně odmazával posunem kurzu k 1,178 USD/EUR. Faktický dopad těchto celních změn je na globální úrovni spíše pozitivní, když se průměrná celní sazba snížila (o zhruba tři procentní body), výrazněji ale z toho budou profitovat asijské země, zejména Čína a Indie, či třeba Brazílie. Dolar pak potěšil svým vyjádřením Ch. Waller z Fedu. Pokud budou podle něj únorová data z amerického trhu práce silná, pauza ve snižování úrokových sazeb může pokračovat.

Německý Ifo index podnikatelského klimatu za únor potěšil trhy, když vystoupil na nejvyšší hodnotu od srpna 2025. Zlepšení bylo zaznamenáno v obou složkách – hodnocení současné situace i očekávání do budoucna. Za zlepšením jsou zejména vládní stimulační opatření. Rizikem je samozřejmě opětovně zvýšená nejistota související s politikou Spojených států. Podle prezidenta Ifo institutu začíná německá ekonomika vykazovat první známky oživení. Odpolední americká data podnikových objednávek za prosinec nezklamala, a Fed index průmyslové aktivity z Dallasu za únor dokonce příjemně překvapil.

Na regionálních trzích byl pro včerejšek vítězem polský zlotý, který vůči euru v průběhu seance posiloval až o zhruba čtvrt procenta. Pomohla mu oproti očekávání lepší čísla lednových maloobchodních tržeb. V odpoledních hodinách ale své zlotý své zisky korigoval. Maďarský forint i česká koruna včera stagnovaly. Kurz domácí měny vůči euru se po celý včerejší den držel v úzkém pásmu tří haléřů mezi 24,21-24 CZK/EUR.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.