Růst cen v americkém výrobním sektoru zřejmě dále zrychlí
13.05.2021 7:41:55Meziroční růst cen průmyslových výrobců v USA pravděpodobně v
dubnu dále zrychlil k 6 %. Na výrazném zvyšování cen ve výrobním sektoru se i
nadále podílela zejména meziročně vyšší cena ropy, která loni v dubnu dosáhla
svého dna na 20 USD/barel, zatímco nyní se již pohybuje nad 60 USD. Obnovená
poptávka a narušení dodavatelských řetězců se však podepisují také na rychlém
růstu cen ostatních komodit. Týdenní počty nových žádostí o podporu v
nezaměstnanosti by měly potvrdit, že oživení na americkém trhu práce nebude tak
rychlé, jak se původně čekalo.
Dnešek nabídne pouze data z USA
Americké ceny průmyslových výrobců v dubnu podle našeho odhadu
vzrostly meziměsíčně o 0,2 % a jejich meziroční růst pravděpodobně zrychlil k 6
%. Na výrazný vzestup cen ve výrobním sektoru působila i nadále
především meziročně vyšší cena ropy na světových trzích. Její propad započal
krátce po vypuknutí koronavirové pandemie a svého dna dosáhla ropa Brent právě
loni v dubnu, kdy se v jednu chvíli obchodovala i za 20 dolarů za barel. V
prvním letošním čtvrtletí, kdy na finančních trzích převládl optimismus ve
vztahu k brzkému překonání současné krize a k možnému významnějšímu obnovení
poptávky po černém zlatu, se jeho cena zvýšila nad 60 dolarů za barel, kde se
pohybovala před pandemií.
Zvyšující se poptávka se však zrcadlí nejen v ceně ropy, ale i v
cenách ostatních komodit, k jejichž růstu přispívá i narušení dodavatelských
řetězců v důsledku různých protiepidemických opatření a vlivem rozdílného
pandemického vývoje v jednotlivých částech světa. Svižně tak na světových
trzích rostou ceny hlavních potravinářských komodit jako je pšenice (oproti
začátku loňského roku cca + 30 %), kukuřice nebo sója (shodně cca + 70 %), a
rychle se zvyšují také ceny kovů, jako je hliník (+ 40 %) a měď (+ 70 %). Zrychlit
by tak podle našeho odhadu měl v USA i meziroční růst výrobních cen očištěný o
vliv cen potravin a energií, a to mírně pod 4 %.
Jako každý čtvrtek budou také dnes v USA zveřejněny týdenní počty
nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jak ukázaly
dubnové statistiky počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském
sektoru, které oproti tržním očekáváním výrazně zklamaly, tak oživení na
americkém trhu práce nebude pravděpodobně tak rychlé, jak se původně čekalo.
Analytici tudíž očekávají jen nepatrné snížení počtu nových žádostí o podporu v
nezaměstnanosti z 498 na 490 tis. Oproti loňskému únoru totiž na americkém trhu
práce stále chybí zhruba 8 milionů pracovních míst.
Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %
Evropská komise včera zveřejnila svou novou prognózu, ve které pro
letošní rok očekává růst ekonomiky EU o 4,2 % a v roce příštím její mírné
zrychlení na 4,4 %. Obdobně by se měla vyvíjet také ekonomika eurozóny (4,3 %, resp.
4,4 %). Oproti předchozí prognóze se tak jedná o zlepšení výhledu, když ještě v
únoru komise předpovídala růst evropské ekonomiky v obou zmíněných letech pod 4
%. Její významnější oživení by mělo nastat v druhé půli letošního roku, kdy by
již měla být proočkována velká část populace. I přesto, že ekonomiky
jednotlivých států EU porostou různými tempy, Evropská komise očekává, že do
konce příštího roku všechny dosáhnou své předkrizové úrovně. Pomoci by k tomu
měly i finanční prostředky z evropského Fondu obnovy (RRF), které se podle
komise odrazí ve výrazném nárůstu vládních investic, jejichž podíl na evropském
HDP by v roce 2022 měl dosáhnout nejvyšší úrovně za poslední dekádu. Evropská
inflace se podle prognózy EK letos dočasně zvýší ke 2 %, v roce příštím by však
již mělo dojít k jejímu opětovnému zpomalení mírně nad 1 %. Pro Českou
republiku komise předpovídá růst HDP v letošním roce o 3,4 % a jeho zrychlení
na 4,4 % v roce příštím, což je v souladu s naší prognózou. Podle prognózy
EK bude ČR v příštím roce zároveň patřit mezi pět zemí s nejvyšším deficitem
veřejných financí.
Březnová průmyslová produkce v eurozóně mírně zaostala za
očekáváními, když vzrostla meziměsíčně o 0,1 %, zatímco se čekal nárůst o 0,8
%. V Itálii a Španělsku výroba oproti únoru klesla o 0,1 %, v
Německu a Francii naopak mírně rostla (o 0,8 %, resp. 0,7 %).
Americké spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,8 %
a překvapily tak trh, který očekával jejich nárůst pouze o 0,2 %.
Meziroční inflace se zvýšila z 2,6 % na 4,2 % s tím, že významný vliv měly
vyšší ceny pohonných hmot. Na meziměsíční inflaci však velmi silně působily
vyšší ceny automobilů, především pak těch ojetých, jenž vzrostly o 10 %. Zde se
zřejmě projevil vliv nedostatku některých komponent, a tedy i omezené výroby
nových automobilů. To, že dubnová inflace v USA nebyla pouze o vlivu vyšších
cen pohonných hmot, dokazuje i ukazatel jádrové inflace. Ta zrychlila meziročně
z 1,6 % na 3,0 %, zatímco analytici očekávali 2,3 %. Po uvolnění restrikcí
rostly ceny letenek (meziměsíčně o 10 %), ubytovacích služeb (+7,6 %), ale i
nájmů (+0,2 %).
Koruna v prostředí nižší obchodní aktivity včera v podstatě
stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR, kam se dostala po jestřábím vyznění
posledního zasedání ČNB a po vyšších číslech předvčerejší tuzemské inflace za
duben. Koruna je tak nejsilnější od vypuknutí pandemie. Významnější
pohyb po většinu včerejšího evropského obchodování nezaznamenal ani kurz eura k
dolaru, který setrval poblíž 1,213 USD/EUR. Lze však předpokládat, že překvapení
ve formě vyšší inflace v USA by mohlo v průběhu amerického obchodování posunout
dolar k silnějším úrovním. Vyšší inflace totiž zvyšuje šance na to, že by
Fed mohl začít se zpřísňováním měnové politiky dříve a tlačí tak dolarové sazby
směrem vzhůru.