Druhá vlna silně omezila maloobchod, výroba však jede dál
30.11.2020 16:44:52Tržby v maloobchodě vlivem druhé vlny pandemie a opatřením proti
jejímu šíření pravděpodobně v říjnu klesly a za listopad lze pak zřejmě čekat
ještě hlubší propad. Od průmyslové výroby naopak v říjnu čekáme pokračující
meziměsíční expanzi. Růst spotřebitelských cen by měl dál zvolna brzdit,
ačkoliv druhá vlna pandemie má opět potenciál s cenami zahýbat. ČNB v současné
situaci bude pouze vyčkávat na další vývoj a komentovat současnost.
Hrubý domácí produkt: HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle
předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 6,2 %.
Meziroční pokles ekonomiky se tak zmírnil z předchozích 10,9 % na 5,8 %. Zpřesněný
odhad podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak bude platit,
že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během třetího čtvrtletí
silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť domácností spotřebovávat a
také vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry zřejmě došlo i k mírnému
zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané hodnoty zaznamenal pravděpodobně
průmysl a odvětví obchodu. Absence zahraničních turistů a pokračující důraz na
omezení společenských kontaktů naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti
služeb. Vlivem druhé vlny koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku
ve znamení ekonomických ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší
prognózy opět prohloubí zpět k 10 %.
Maloobchodní tržby: Zhoršení epidemické situace a zavedení
vládních opatření v podobě zavřených obchodů a škol pravděpodobně vedlo k
poklesu maloobchodních tržeb v říjnu. To potvrzuje i snižující se objem
transakcí platebními kartami ve druhé polovině měsíce. Na útratách se kromě
uzavřených obchodů zřejmě projevil i propad spotřebitelské důvěry. Pro
maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut čekáme meziroční pokles o 3,3 %, po
předchozím růstu o 0,4 %. Registrace aut v říjnu oproti loňsku klesly o 15,6 %,
přičemž pro samotný prodej motorových vozidel odhadujeme snížení o 16,8 %.
Celkový pokles maloobchodních tržeb pak podle naší prognózy v říjnu činil 7,0 %.
Listopad s největší pravděpodobností přinese ještě horší údaje, neboť obchody
byly zavřené po většinu měsíce a spotřebitelská důvěra klesla na úroveň
srovnatelnou s jarem. Prosinec má již naději na zlepšení v důsledku ustupující
epidemie a částečného rozvolnění restriktivních opatření, nejistota těchto
odhadů je však stále vysoká.
Průmyslová výroba: Říjnový index nákupních manažerů i nadále
indikoval pokračující expanzi výrobního sektoru.
Anekdotická evidence rovněž ukazuje, že výrobní firmy mají stále dostatek
objednávek a tedy i snahu navyšovat produkci. Výroba aut se dle sdružení
automobilového průmyslu poprvé od února přehoupla v říjnu do meziročně kladných čísel,
když vykázala růst o 2,8 %. Od října však mohou další navyšování průmyslové
produkce výrazněji omezovat potíže s nedostatkem pracovní síly vlivem
protiepidemických opatření a případně také problémy s dodávkami výrobních
vstupů. Zatím se ale nezdá, že by se toto omezení týkalo velké časti průmyslu. Pro
říjen tak čekáme další zvýšení průmyslové výroby o 2,3 % meziměsíčně (SA).
V meziročním vyjádření by tak produkce klesla o 2,7 %, nicméně po očištění o
vliv rozdílného počtu pracovních dnů pravděpodobně meziročně stagnovala.
Spotřebitelské ceny: Je otázka, jak druhá vlna pandemie zacloumá s
cenami. Nicméně od vývoje v listopadu nečekáme výrazné změny a celkový růst
spotřebitelských cen podle nás zpomalí na 2,7 %.
V inflaci se ještě mírně odrazí předchozí snížení cen elektrické energie. Od
potravin čekáme lehké zdražení a u cen u čerpacích stanic spíše stagnaci. Hlavní
otázkou zůstává vývoj jádrové inflace a tedy vliv slabší poptávky na vývoj cen.
Zde čekáme mírné zpomalení meziměsíčního růstu na 0,2 % SA (ceny rekreací asi
moc neporostou), což by vedlo k mírnému zpomalení jádrové inflace na 3,6 % y/y
z předchozího tempa 3,7 % y/y. Rychlejšímu poklesu brání předchozí oslabení
koruny. Nicméně v průběhu pandemie je otázkou, jak věrně je standardizovaný
spotřební koš schopen zachytit skutečný cenový vývoj.
ČNB: Česká národní banka na svém prosincovém zasedání zřejmě
ponechá úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak podle nás
bude i nadále činit 0,25 %. Hlavním důvodem proti dalšímu uvolnění měnové
politiky je tuzemská inflace, která stále zůstává poblíž horní hranice
tolerančního pásma ČNB. Ve vyšším růstu spotřebitelských cen se odráží
předchozí oslabení kurzu koruny, a také to, že dosud nedošlo k výraznějšímu
poklesu příjmů domácností. K tomu přispěla dosud relativně příznivá situace na
trhu práce odrážející se v jen mírném nárůstu nezaměstnanosti. Ten byl tlumen i
expanzivní fiskální politikou. Na současné úrovni zůstanou podle naší
prognózy měnově politické úrokové sazby alespoň do konce příštího roku.
Vliv na bude mít především jen pozvolné oživení ekonomiky v příštím roce, které
je stále spojeno s velkou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové
pandemie. Rizikem vyšších sazeb v roce 2021 je pak zejména rychlé rozšíření vakcíny
proti nemoci covid-19, jenž by umožnilo ekonomice růst rychlejším tempem.