Data ukáží na zlepšení ekonomické situace jak v eurozóně, tak v USA

Na datech zveřejněných tento týden ve Spojených státech bude patrné, že stávky v automobilovém průmyslu již skončily. To by se mělo pozitivně odrazit jak na indexu ISM, tak na statistikách z trhu práce. Známky oživení by měl vykázat i německý průmysl. Struktura růstu evropského HDP ukáže, že hlavním motorem zůstává spotřeba domácností. Z politických událostí přitáhne pozornost páteční debata v televizní stanici BBC mezi premiérem Borisem Johnsonem a lídrem opozičních labouristů Corbynem.

Americký trh práce ožije

Konec stávek v americkém automobilovém průmyslu by se měl odrazit i ve vyšší tvorbě nových pracovních míst. Ve srovnání s říjnem by jich mělo být o 40-45 tisíc více. Růst by měl i index ISM v oblasti zpracovatelského průmyslu, ačkoli přes 50bodovou hranici se již nedostane. Z eurozóny by měly přicházet zprávy o stabilizaci v průmyslu. Vidět by to mělo být na indikátorech PMI i na německé průmyslové výrobě. Z politických událostí zaujme středeční zasedání Euroskupiny. Na přetřes by mohla přijít bankovní unie. Volby ve Velké Británii se blíží (12. prosince). Zajímavá tak jistě bude televizní debata mezi Johnsonem a Corbynem. Volební průzkumy zatím hovoří ve prospěch vítězství konzervativců.  

Český růst mezd mírně zvolní

V Česku bude ve středu zveřejněn vývoj mezd za třetí kvartál. Jejich dynamika sice mírně zvolní, i tak ale zůstává stále poměrně vysoká. Centrální banka očekává mzdový růst v reálném vyjádření na úrovni 4,4 %. To je jak nad naším odhadem, tak nad konsenzem trhu. Nižší růst mezd ve srovnání s prognózou tak zřejmě potvrdí slova guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, že úrokové sazby zůstanou po několik následujících čtvrtletí beze změny. Sazby na stávající úrovní ponechá tento týden i polská centrální banka. Vzhledem k očekávanému růstu inflace nad cíl se však rétorika bude podle našeho názoru postupně měnit ve více jestřábí.

Zaostřeno na dnešek

Indikátory důvěry si polepší

Americký index ISM ze zpracovatelského průmyslu si podle našeho odhadu v listopadu o devět desetin bodu polepšil (na 49,2 bodu). V září a říjnu byly výsledky šetření ještě negativně ovlivněny stávkami v automobilovém průmyslu. Ty už ale v listopadu nepokračovaly. Růst indexu nad 50bodovou hranici ale neočekáváme, a to ani v následujících měsících. Pod tuto úroveň se indikátor propadl již v srpnu, tedy před stávkami, což naznačuje, že problémy v americkém průmyslu jsou hlubší.

V eurozóně budou zveřejněny finální odhady indikátoru PMI. Ty by měly být potvrzeny na úrovni předběžného odhadu, tedy 46,6 bodu. To je stále ještě 0,8 směrodatné odchylky pod dlouhodobým historickým průměrem. Indikátory PMI byly od poloviny roku 2018 negativně ovlivněny slabou zahraniční poptávkou a situací v automobilovém průmyslu. Nyní se zdá, že index již nalezl své dno. Nasvědčují tomu registrace automobilů v eurozóně, které byly v říjnu nejvyšší od roku 2009, růst nových zakázek i zahraničních zakázek v posledních třech měsících i příznivý vývoj stavu zásob.

Z pátečního obchodování vyšel jako vítěz dolar

Počet nezaměstnaných Němců v listopadu překvapivě o 16 tisíc poklesl. Míra nezaměstnanosti tak zůstala beze změny na úrovni 5,0 %. Postupnému zhoršování se ale německý trh práce nevyhne. Automobilka Audi již vyhlásila, že v Německu propustí 15 % zaměstnanců, k podobným krokům se chystá i BMW. Listopadová inflace v eurozóně potěšila meziročním růstem na 1,0 %. Její další akcelerace však bude limitována očekávaným posilováním eura vůči dolaru a klesajícím cenám ropy. Společná evropská měna v pátek mírně ztrácela. Krátce se posunula až pod úroveň 1,100 USD/EUR. Dnes ráno však otevírá opět nad ní.   

Regionu by se měla zlepšit nálada

V regionu dnes bude zveřejněn výsledek průzkumu mezi nákupními manažery. Nálada by se, alespoň u těch českých a polských, měla v listopadu mírně zlepšit. Naznačuje to vývoj německého PMI a indikátorů PMI v eurozóně, které už možná konečně dosáhly svého dna.

Rusnok vidí jako nejpravděpodobnější stabilitu sazeb

Pro server Aktualne.cz poskytl v pátek rozhovor guvernér národní banky Jiří Rusnok. Podle jeho slov je pravděpodobnost setrvání sazeb na současné úrovni po několik dalších čtvrtletí vysoká. Inflaci nad dvouprocentním inflačním cílem bere centrální banka podle Jiřího Rusnoka stále jako akceptovatelnou výchylku. Kromě toho byla v pátek zveřejněna struktura českého HDP za Q3 19. Ta příliš nepotěšila. Více jsme se tomuto tématu věnovali zde: http://bit.ly/2qSCUmB. Koruna během pátečního obchodování zamířila na silnější úrovně. Čtvrteční ztráty se jí podařilo v podstatě zkorigovat, na silnější úroveň než 25,51 CZK/EUR se ale nedostala.

Své ztráty mírně zkorigoval i polský zlotý (na 4,315 PLN/EUR). Na ten ve čtvrtek dolehlo rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého možnost, že by banky musely převést všechny úvěry poskytnuté ve švýcarských francích do domácí měny při zachování původní úrovně sazby Libor, zůstává stále ve hře. Polský zlotý se tak stále drží poblíž nejslabších úrovní od poloviny října. Nicméně vzhledem k tomu, že inflace v Q1 20 zřejmě výrazně přestřelí polský inflační cíl, očekáváme, že polská měna bude postupně posilovat zpět k úrovním okolo 4,300 PLN/EUR.

Jednoznačným vítězem páteční seance byl maďarský forint. Ten posílil o 0,7 % na 333,9 HUF/EUR. Náladu mu zlepšila struktura růstu HDP, která byla tažena jak oblastí průmyslu, tak i stavebnictví a služeb a vysoký růst mezd, který byl nejrychlejší za posledních sedm měsíců (11,8 % y/y).

Autor: Jana Steckerová