Eurozóna zůstane v deflaci až do jara příštího roku

Finanční trhy se otáčí do červených čísel pod tíhou nových protipandemických opatření. Druhé čtení zářijové inflace v eurozóně potvrdí deflaci, která by podle nás měla přetrvat i v následujících měsících. Ceny klesají i v tuzemském průmyslu, na kterém se podepisují levnější energie. Americký průmysl i spotřeba dále rostou, pro další měsíce však očekáváme jejich zpomalení. Politická nejistota a budoucnost fiskálních opatření znervózňuje jak tamní firmy, tak i domácnosti.

Americká politika vnáší nejistotu do ekonomického výhledu

Druhý odhad spotřebitelské inflace za září v eurozóně by neměl přinést žádnou změnu. K rekordně nízkým úrovním dopomohlo výrazné snížení DPH v Německu a odložené letní prodeje v Itálii, které dohromady srazily jádrovou inflaci za září na 0,2 % y/y. Pro další měsíce očekáváme, že celková inflace zůstane v negativním teritoriu i po celé jaro 2021, zatímco jádrová složka by se měla udržet lehce nad nulou.

Průmyslové ceny v České republice podle našich odhadů v září dále klesaly jak v meziměsíčním, tak i meziročním vyjádření. Hlavní podíl na tom mají ceny energií. Nedávný prudký pokles cen ropy následují v současnosti i další energie v čele s elektřinou a plynem.

Americká spotřeba domácností podle nás ve třetím čtvrtletí svižně rostla a potvrdit by to měly i zářijové maloobchodní tržby. Nicméně pro následující měsíce čekáme jejich zpomalení. Svůj podíl by na tom měla mít i vysoká politická nejistota a chmurná budoucnost fiskálního stimulu. Stejný osud podle nás čeká i americký průmysl, který by si ale v září měl připsat ještě solidní tempo růstu.

Koruna stagnuje, výhled zůstává negativní

Včerejší obchodování na devizových trzích bylo ve znamení další korekce eurodolaru. Euro ztratilo 0,4 % a dostalo se tak na nejslabší hodnoty od konce září. Propadly se akciové trhy, které reflektují další vlnu zpřísňování protipandemických opatření zejména v Evropě. Nepotěšila ani data z amerického trhu práce. V tomto prostředí ztrácel i regionální trh. Největší oslabení vykázal polský zlotý s 0,7 %, následovaný maďarským forintem s 0,2 %. Ačkoli včerejší situace na finančních trzích nebyla příznivá, koruna spíše stagnovala a zaznamenala tak nejklidnější den týdne. Nicméně korunové úrokové sazby se opět vrátily k nižším hodnotám a ve spojení se slabším eurem očekáváme, že koruna bude opět ztrácet. Situaci nepomáhá ani další zhoršení domácího vývoje pandemie. 

Rozhovor s Tomášem Holubem, členem bankovní rady ČNB, nepřinesl nic nového. Potvrdil, že aktuální situace nahrává dalšímu uvolňování měnové politiky, zároveň ale řekl, že slabší koruna odvádí svou práci za centrální banku. Inflace podle jeho názoru v příštím roce zpomalí pod tři procenta, a proto není nutné v současnosti reagovat. Navíc si bankovní rada bude muset vyhodnotit současné efekty na inflaci, které nemusí být nutně protiinflační.

Autor: František Táborský