Německý IFO index se zastabilizuje

Americký HDP za třetí čtvrtletí bude zřejmě revidován mírně směrem nahoru. K růstu mu pomohly především zásoby. Jejich zvyšování potvrdí i dnes zveřejněné objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Prodeje nových domů vykáží naopak pokles. Vhled do uvažování americké centrální banky přinese zápis z jejího posledního zasedání. Německé IFO by mělo ukázat, že se nálada německých průmyslníků přestala zhoršovat. Jak jsou na tom s důvěrou čeští podnikatelé a spotřebitelé, prozradí konjunkturální průzkum. Zde se zřejmě negativně odrazí stávající covidová vlna.

Americký HDP bude revidován mírně nahoru

Ve Spojených státech bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q3. Zde čekáme pouze mírnou vzestupnou revizi na 2,1 % mezikvartálně (anualizovaně). Růst táhly nahoru především zásoby, čisté exporty a spotřeba byly naopak brzdou. Obnovování zásob by mělo být významným zdrojem růstu i v následujících čtvrtletích, stejně tak i sektor služeb, který své předpandemické úrovně stále ještě dobíhá. Snaha obnovovat zásoby bude patrná i na říjnových objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby. Ty by měly podle našeho odhadu meziměsíčně stoupnout o více než jedno procento. Prodeje nových domů pak naopak zřejmě po výrazném zářijovém růstu propadly. Zveřejněn dnes bude i zápis z posledního zasedání Americké centrální banky. Ta na něm rozhodla o postupném omezování nákupů aktiv. Inflační růst byl hodnocen jako dočasný, udrží se ale zřejmě až do počátku roku 2022. V důsledku silnějších inflačních tlaků jsme výhled na první růst amerických úrokových sazeb posunuli z března 2023 na konec roku 2022. Jako nejpravděpodobnější se nám zatím jeví prosincové zasedání. 

V Německu bude zveřejněn listopadový IFO index. Ten by se po čtyřech měsících poklesů měl zastabilizovat na úrovni kolem 98 bodů. Složka očekávání by se mohla udržet na vyšších úrovních díky očekávánému odeznění problémů se subdodávkami. Indikátory důvěry budou publikovány i v České republice. Konkrétně se bude jednat o listopadový konjunkturální průzkum. Na něm se zřejmě negativně odrazí šířící se pandemie.

Region mírně ztrácí

Propad společné evropské měny se včera sice zastavil, ani to ale regionálním měnám k ziskům nepomohlo. Nejméně ze všech ztrácela česká koruna, kterou chrání široký úrokový diferenciál. Ve srovnání s předchozím dnem zůstala v podstatě beze změny a obchodovala se kolem úrovně 25,45 CZK/EUR. Polský zlotý v průběhu dne oslabil o 0,2 % a posunul se na 4,717 PLN/EUR. K jeho kurzu se vyjádřil guvernér tamní centrální banky Glapiński, podle jehož slov současná slabost polské měny není důvodem ke zvyšování úrokových sazeb. Již dříve ale avizoval, že zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání je pravděpodobnější než jejich ponechání na stávající úrovni. My v prosinci očekáváme 25bodové zvýšení klíčové úrokové sazby, v Q1 22 pak v souhrnu 150bodové. Polský zlotý by tak měl postupně posilovat, a to až k úrovním okolo 4,35 PLN/EUR v závěru příštího roku. Nejvíce z regionu včera oslabil maďarský forint. Ten ztratil 0,3 % a posunul se na 371 HUF/EUR.

Společná evropská měna se včera pohybovala v úzkém pásmu 1,123-1,127 USD/EUR. Indikátory PMI, obzvláště ty z oblasti služeb sice překvapily výrazně pozitivním směrem, na posílení eura to ale nestačilo. Ve srovnání s předchozím dnem kurz zůstal více méně beze změny.

Autor: Jana Steckerová