Inflace v eurozóně skočila oproti očekávání nižší, data z amerického trhu práce byla naopak silnější

Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu klesla z únorových 2,6 % y/y na 2,4 % v březnu. To bylo mírně pod tržním konsensem ve výši 2,5 % y/y. O desetinu nižší oproti konsensu skočila i jádrová inflace, která v březnu činila 2,9 % y/y po únorových 3,1 %. Po dříve zveřejněných datech z Německa a Francie, kde inflace také skončila pod očekáváními, však dnes zveřejněný údaj pro celou eurozónu nepředstavoval pro trhy významnější překvapení. Ve srovnání s prognózou ECB se ale jádrová inflace za celé první letošní čtvrtletí nacházela o desetinu výše. Problémem zůstává hlavně růst cen služeb, který se již pátý měsíc v řadě držel poblíž 4 % y/y. Růst cen zboží byl naproti tomu nadále utlumený, když se nacházel mírně nad 1 % y/y. Celková inflace v eurozóně by podle naší prognózy měla na podzim klesnout pod 2 % y/y, hlavně v důsledku vyšší srovnávací základny cen energií. Jádrová inflace ale působením již zmíněného perzistentního růstu cen služeb pravděpodobně do konce roku setrvá nad 2,5 % y/y.

Počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru USA za březen překonal očekávání. Podle ADP reportu zde vzniklo 184 tis. nových pracovních pozic, zatímco tržní konsensus předpokládal nárůst zaměstnanosti o 150 tis. Jde o nejvyšší údaj od července loňského roku. Podobně jako v předchozích měsících byl růst zaměstnanosti tažen sektorem služeb. Směrem vzhůru z 140 tis. na 155 tis. byl navíc revidován údaj za únor. Jedná se o další z indikátorů, které potvrzují odolnost amerického trhu práce. Před pátečními oficiálními statistikami z nezemědělského sektoru je však nutné zmínit, že ADP report má tradičně poměrně slabou předpovídací schopnost. ISM index ze služeb zklamal, když klesl z 52,6 b. na březnových 51,4 b. oproti očekávanému mírnému nárůstu. Složka hodnotící vývoj zaměstnanosti sice zůstala pod 50 b., avšak došlo k jejímu zlepšení z 48,0 b. na 48,5 b.

Kurz amerického dolaru dnes vůči euru oslabil o zhruba 0,3 %, když vliv měl především slabší ISM index ze služeb. Z měn středoevropského regionu silnější euro pomohlo pouze maďarskému forintu, který zpevnil o 0,5 %. Polský zlotý a česká koruna vůči euru naopak mírně oslabily o zhruba 0,1 %. Kurz tuzemské měny se tak pohyboval kolem 25,35 CZK/EUR. Technický charakter obchodování se středoevropskými měnami podtrhl zcela prázdný makroekonomický kalendář v této části světa.

Autor: Martin Gürtler