Koruna za sebou nemá příliš pozitivní rok. Vývoj jejího kurzu vůči společné evropské měně byl v letošním roce nejprve ovlivňován hlavně úrokovým diferenciálem eurových a korunových tržních úrokových sazeb s kratší splatností. Toto rozpětí se na počátku roku zužovalo s tím, jak ČNB loni v prosinci odstartovala cyklus snižování úrokových sazeb a zároveň meziroční inflace v únoru a březnu poklesla přesně na dvouprocentní cíl centrální banky, což tlačilo i na oslabování koruny. K opětovnému rozšíření úrokového diferenciálu a mírnému posílení koruny k euru následně přispěla debata o dlouhodobě rovnovážné měnověpolitické sazbě, kterou v Q1-Q2 24 viděli tuzemští centrální bankéři v intervalu 3,5-4 %, tedy výrazně výše než do té doby předpokládaná 3 %. Nejsilnějších úrovní koruna dosáhla začátkem června, kdy se krátce obchodovala za 24,55 CZK/EUR, k čemuž přispěl i v té době pozitivní sentiment na finančních trzích vůči rizikovým aktivům. V průběhu léta však následně mimo jiné obavy o recesi americké ekonomiky v souvislosti s dočasně zhoršenými daty z tamního trhu práce způsobily korekci.