Průmyslová výroba v lednu meziměsíčně výrazně klesla a nenavázala tak na silný růst patrný od září loňského roku. I přes ostrou lednovou korekci však zůstává výhled pro průmyslovou produkci v letošním roce pozitivní, když by podle nás mělo pokračovat cyklické oživení domácího průmyslu. Současný nárůst cen energií ale představuje riziko. Po prosincovém pozitivním výsledku poklesla i česká stavební výroba, která v lednu narazila na vysokou srovnávací základnu a mrazivé počasí. Oproti tomu tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně v reálném vyjádření vzrostly o jedno procento. Rostly především prodeje nepotravinářského zboží, naopak maloobchodnímu prodeji aut se dlouhodobě nedaří. 

Průmyslová výroba v lednu meziměsíčně výrazně klesla a nenavázala tak na silný růst patrný od září loňského roku. I přes ostrou lednovou korekci však zůstává výhled pro průmyslovou produkci v letošním roce pozitivní, když by podle nás mělo pokračovat cyklické oživení domácího průmyslu. Současný nárůst cen energií ale představuje riziko. Po prosincovém pozitivním výsledku poklesla i česká stavební výroba, která v lednu narazila na vysokou srovnávací základnu a mrazivé počasí. Oproti tomu tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně v reálném vyjádření vzrostly o jedno procento. Rostly především prodeje nepotravinářského zboží, naopak maloobchodnímu prodeji aut se dlouhodobě nedaří. 

Průmyslová výroba v lednu meziměsíčně klesla o 2,6 %. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu však náš výhled v letošním roce zůstává pozitivní. Rizikem je současný nárůst cen energií. Energetická náročnost průmyslu v posledních letech nicméně snižovala, což může zvýšit jeho odolnost. I přes silný meziměsíční pokles průmyslová výroba meziročně prakticky stagnovala (−0,1 % y/y), což představovalo výrazné překvapení oproti tržnímu očekávání ve výši +2,6 % y/y i našemu odhadu (+1,6 % y/y). Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byla meziročně ale produkce průmyslníků stále vyšší o 2,8 %. Dnes zveřejněná data navíc výrazně revidovala data za celý loňský rok.

Samotná zpracovatelská výroba zaznamenala ještě výraznější korekci, když oproti prosinci klesla o 3,8 % m/m. Ke zmírnění celkového poklesu přispěl nárůst energetické výroby o více než 11 % m/m. Výrazný pokles zaznamenala většina zpracovatelských odvětví. To ale obecně následovalo po opravdu silném výkonu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. K poklesu přispěl i automobilový průmysl, kde se výroba meziměsíčně snížila o 1,5 %, přestože data Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) spíše indikovala zlepšení. K výraznému propadu výroby došlo také ve strojírenství (-6,7 % m/m), v odvětví výroby ostatních nekovových materiálů (-12 %) či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků ( 7,6 %).

Lednový vývoj hodnoty nových průmyslových zakázek také odrážel ostrou korekci silného prosince. Meziměsíčně klesla v nominálním vyjádření o 11,3 %, stále se ale pohybovala na vysoké úrovni a meziročně byla vyšší o 9,8 % díky růstu zahraničních i domácích zakázek. Vývoj průmyslových zakázek a lepší hodnocení poptávky dle průmyslníků by měly podpořit výkon průmyslu v dalších měsících.

Ostrý lednový pokles reflektoval korekci silného výkonu průmyslu v závěrečném loňském čtvrtletí. I přes lednové zklamání ale stále pozorujeme faktory naznačující pokračování cyklického oživení českého průmyslu. Vývoj na energetických trzích nicméně představuje riziko, a to zejména v případě, že ceny energií setrvají na zvýšených úrovních po delší dobu. Více než ceny ropy zatěžují domácí průmysl vyšší ceny zemního plynu. Zatímco český průmysl je z energetického hlediska jedním z nejméně závislých na ropných produktech v Evropě, jeho závislost na zemním plynu je výrazně vyšší (poblíž průměru EU).

V lednu silně rostly tržby za prodej zboží, ve službách došlo k mírnému poklesu

České maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 1 %. O desetinu výše pak byla revidována dynamika jak za prosinec, kdy podle revidovaných dat tržby meziměsíčně stagnovaly, tak i za listopad, kdy rostly o svižných 0,9 % m/m. Meziroční růst reálných maloobchodních tržeb bez aut v lednu po očištění o rozdílný počet pracovních dní zrychlil z 1,8 % na 5,0 % a výrazně předčil analytický konsensus ve výši 3,1 %.

Rostly hlavně tržby za prodej nepotravinářského zboží. Ty byly v reálném vyjádření meziměsíčně vyšší o 1,7 %. Zvýšily se ale i tržby za prodej pohonných hmot, a to o 1,2 % m/m. Naopak prodeje potravin zůstaly meziměsíčně beze změny. Maloobchodnímu prodeji aut se dlouhodobě nedaří. V lednu se reálné tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziměsíčně snížily o dalších 0,9 %. Šlo přitom o třetí pokles v řadě, přičemž k meziměsíčnímu nárůstu těchto tržeb došlo naposledy loni v červenci. Meziročně pak byly reálné tržby v motoristickém segmentu po očištění o rozdílný počet pracovních dní v lednu nižší o výrazných 5,2 %.

Po předchozím svižném růstu došlo v lednu u služeb k nepatrnému poklesu. Reálné tržby zde meziměsíčně klesly o 0,1 %. To však následovalo po souhrnném nárůstu o skoro 2 % během předchozích tří měsíců. Meziročně byly tržby po očištění o rozdílný počet pracovních dní v lednu vyšší o 1,7 %. Meziměsíční nárůst tržeb v lednu zaznamenala odvětví ubytování, stravování a pohostinství (+0,3 %), informačních a komunikačních činností (+0,3 %) a dopravy a skladování (+0,1 %). To bylo naopak kompenzováno meziměsíčním poklesem tržeb za činnosti v oblasti nemovitostí (-0,6 %), administrativní a podpůrné činnosti (-0,5 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (-0,2 %).

Spotřebitelská poptávka se nadále zvyšuje a měla by být hlavním tahounem letošního růstu ekonomiky. Spotřebitelský sentiment zaznamenal na přelomu roku významné zlepšení a stále zůstává vysoko nad svým dlouhodobým průměrem. Mzdy navíc pokračují ve svižném růstu, když se tuzemský trh práce stále potýká s nedostatkem pracovních sil. To by mělo platit i nadále, když pro letošní rok očekáváme nárůst ekonomiky o silných 2,7 %, a to i kvůli rozvoji nových odvětví.

Stavebnictví v lednu narazilo na vysokou základnu a špatné počasí

Po prosincovém meziměsíčním růstu o 1,7 % česká stavební výroba v lednu meziměsíčně poklesla o 0,8 %. V meziročním srovnání pak byla nižší o 1,5 %. Příčinou byla především silná statistická základna z loňského roku a také lednové mrazivější počasí. Z hlediska struktury se o něco lépe se dařilo pozemnímu stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, pozemní stavby však meziročně poklesly o 2 %.

V lednu bylo vydáno 4 231 stavebních povolení a tento počet meziročně vzrostl o 0,7 %. Celkově však počet vydaných povolení zůstává nízký. V posledních letech se vytrvale snižoval, a to tempem v rozsahu 5-10 % ročně (během let 2022 až 2024). Stejné je i hodnocení v případě počtu stavebních povolení vydaných čistě na rezidenční výstavbu. Ten v loňském roce dosáhl pouze 23 tis. a byl nejnižší od počátku pozorování tohoto ukazatele v roce 2002. I zde přitom v posledních čtyřech letech dochází k setrvalému poklesu, přičemž v roce 2023 jeho tempo dokonce atakovalo 20 %.

Nadějí pro stavebnictví je hlavně oživení investiční aktivity. Vládní investice rostly v loňském roce rychlým tempem, přičemž v závěrečném čtvrtletí jsme již pozorovali i oživení soukromých investic. S oživující ekonomikou a průmyslem by mohlo dojít ke změně, neboť celkový hospodářský výhled se nyní zdá být poměrně pozitivní. Vše nicméně může zvrátit aktuální ropný šok, obzvlášť pokud by trval déle.

Pro letošní rok odhadujeme nárůst celkové stavební produkce o zhruba 2 %. Rezidenční výstavba ale bude tento růst spíše nadále tlumit. Lze totiž předpokládat, že nízké počty vydaných stavebních povolení se budou do statistik stavební produkce propisovat se zpožděním.

ČEZ reportoval za poslední čtvrtletí minulého roku EBITDA ve výši 33,9 mld. CZK (‑8,9 % y/y), která je ve shodě s odhady trhu. Čistý zisk 6,0 mld. CZK (-7 % y/y) je ve srovnání s konsensem lehce slabší (-3 %). Meziroční pokles je zejména důsledkem nižších cen elektřiny. Na celoroční bázi ČEZ reportoval EBITDA na horním konci své projekce, čistý zisk cíl lehce překonal. To naznačuje dividendu ve výši až 42 CZK. Nicméně výhled na tento rok je pro nás zejména na čistém zisku zklamáním.

ČEZ reportoval za poslední čtvrtletí minulého roku EBITDA ve výši 33,9 mld. CZK (‑8,9 % y/y), která je ve shodě s odhady trhu. Čistý zisk 6,0 mld. CZK (-7 % y/y) je ve srovnání s konsensem lehce slabší (-3 %). Meziroční pokles je zejména důsledkem nižších cen elektřiny. Na celoroční bázi ČEZ reportoval EBITDA na horním konci své projekce, čistý zisk cíl lehce překonal. To naznačuje dividendu ve výši až 42 CZK. Nicméně výhled na tento rok je pro nás zejména na čistém zisku zklamáním.  

ČEZ oznámil za 4Q25 výnosy 93 mld. CZK (-7,5 % y/y). EBITDA dosáhla 33,9 mld. CZK, což odpovídá poklesu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 8,9 %. Za poklesem jsou pravděpodobně nižší ceny elektřiny (sektor Výroba, 124 EUR/MWh z 135 EUR/MWh), nižší byl i zisk z obchodování (-0,8 mld. CZK z +0,2 mld. CZK). Jaderné elektrárny nedokázaly kompenzovat pokles emisních a obnovitelných zdrojů. Silný byl meziročně sektor Distribuce. Celková EBITDA za 4Q25 je 33,9 mld. CZK (-8,9 % y/y). Marže meziročně lehce klesla o 0,5 pb na 36,5 %. Upravený čistý zisk dosáhl za poslední kvartál 6,0 mld. CZK (-7 % y/y). Čistý zisk překonal naše očekávání o +12 %, kdy jsme počítali s podstatně vyšší efektivní daňovou sazbou.

Zadlužení (čistý dluh / EBITDA) na konci roku 2025 dosáhlo 1,6x (1,5x v 2024). To je lehce pod naším očekáváním (1,8x).

Výsledky za 2025: Za celý rok činila EBITDA ČEZu 137,0 mld. CZK. V meziročním srovnání je to prakticky beze změny (137,5 nebo -0,3 %). Čistý zisk dosáhl 28,1 mld. CZK a byl nižší o 9 % y/y. ČEZ tak dosáhl horní hranice své celoroční projekce na EBITDA (132-137 mld. CZK). Čistý zisk ve výši 28,1 mld. CZK projekci mírně překonal (26-28 mld. CZK). Reportovaná čísla jsou ve shodě s konsensem.

Dividenda: Návrh představenstva na výplatu ze zisku minulého roku nebyl s reportem za 4Q25/2025 zveřejněn. Stát se tak musí nejpozději měsíc před konáním valné hromady (loni 23. června) v pozvánce na VH. Nicméně dosazený čistý zisk naznačuje dividendu v rozmezí 31-42 CZK (výplatní poměr 60-80 %). V našich očekáváních počítáme s horní hranicí 42 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá hrubému výnosu +3,5 %.

Projekce 2026: ČEZ pro tento rok plánuje dosáhnout EBITDA v rozmezí 103-108 mld. CZK. Čistý zisk by pak podle předpokladů managementu měl být 27-31 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu poklesu o 30 % u zisku EBITDA, a naopak růstu o +7 % u čistého zisku. Růst u čistého zisku na rozdíl od poklesu u EBITDA je kvůli absenci speciální daně (WFT). Projekce jsou nicméně slabší než tržní očekávání a také ve srovnání s naším odhadem. Rozdíl je pravděpodobně kvůli nárůstu finančních položek vzhledem k očekávaným vysokým CAPEX (s tím spojený nárůst dluhu). Konsensus čeká EBITDA ve výši 110,7 mld. CZK a čistý zisk na 34,6 mld. CZK. Naše odhady pak počítají s EBITDA 112,5 mld. CZK a čistý zisk 37,4 mld. CZK. Z našeho pohledu je projekce ČEZu zklamáním, zvláště pak úroveň čistého zisku. Na začátku roku ale bývají projekce většinou hodně konzervativní a v průběhu roku se zvyšují, jak ukázala praxe posledních let.  

Dividenda 2026: Podle projekce ČEZu na tento rok a stávající dividendové politiky (60-80 % čistého zisku) by mohla dividenda (výplata v srpnu 2027) dosáhnout až 43 CZK na akcii. To odpovídá hrubému výnosu +3,6 %. V optimistickém scénáři by z našeho pohledu mohlo dojít i k výplatě celého zisku. To by znamenalo 54 CZK na akcii (výnos +4,5 %). Důvodem je konec speciální daně (WFT) v 2025. Dividenda musí být schválena na VH, která se většinou koná na konci června.