ČNB na dnešním zasedání zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Její komunikace však nejspíše zůstane jestřábí, a to kvůli přetrvávajícím domácím inflačním tlakům v kombinaci s riziky ve spojení s blízkovýchodním konfliktem. Tuzemský průmysl podle našeho odhadu v červnu meziměsíčně silně rostl a za celé druhé čtvrtletí by tak měl potvrdit výrazné oživení. Ze zahraničních dat dnes budou zveřejněny německé tovární objednávky za červen, maloobchodní tržby z eurozóny a týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA.

ČNB na dnešním zasedání zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Její komunikace však nejspíše zůstane jestřábí, a to kvůli přetrvávajícím domácím inflačním tlakům v kombinaci s riziky ve spojení s blízkovýchodním konfliktem. Tuzemský průmysl podle našeho odhadu v červnu meziměsíčně silně rostl a za celé druhé čtvrtletí by tak měl potvrdit výrazné oživení. Ze zahraničních dat dnes budou zveřejněny německé tovární objednávky za červen, maloobchodní tržby z eurozóny a týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA.

Tuzemský průmysl by měl potvrdit výrazné oživení

Česká národní banka podle nás na dnešním zasedání ponechá úrokové sazby beze změny a zároveň bude pravděpodobně pokračovat v jestřábí rétorice. Přestože poslední údaje o růstu HDP i spotřebitelských cen zaostaly za očekáváními ČNB, bankovní rada bude nejspíše i nadále akcentovat přetrvávající domácí inflační tlaky, zejména zvýšenou jádrovou inflaci a silný mzdový růst. Naším základním scénářem je stabilita úrokových sazeb ČNB po zbytek letoška i celý příští rok, nicméně rizika zůstávají vychýlena směrem k jejich případnému dalšímu zvýšení, a to zejména pokud by se domácí inflační tlaky ukázaly jako odolnější nebo by došlo k výraznějším druhotným efektům vyšších cen energií. Podrobněji naše očekávání ohledně dalších kroků centrální banky popisujeme zde: https://bit.ly/OT_preCNB_Aug26.

Tuzemský průmysl by měl za druhé čtvrtletí potvrdit výrazné oživení navzdory nejistotě spojené s vývojem cen energií. Po květnovém poklesu o 0,4 % pro červen odhadujeme meziměsíční nárůst průmyslové produkce o 1,0 %. To by za celé druhé čtvrtletí ve výsledku znamenalo silný mezičtvrtletní nárůst výroby o 1,9 % po poklesu o 0,9 % během prvního čtvrtletí. Předstihové indikátory ukazují na nárůst objemu nových zakázek, vyšší využití výrobních kapacit i příznivější výhled zaměstnanosti v průmyslu, a potvrzují tedy postupné cyklické oživení tuzemského průmyslu. Zahraniční obchod by měl v červnu zůstat robustní, a to i přes předchozí zhoršení způsobené dražšími energiemi a vyššími dovozy kvůli efektu předzásobení z důvodu obav firem před dopady blízkovýchodního konfliktu. Dynamika vývozů však byla v předchozích měsících silná.

Inflace v ČR vzrostla na 1,7 %, globální trhy na vlně optimismu

Domácí data včera přinesla nárůst meziroční inflace a zároveň mírný meziměsíční pokles maloobchodních tržeb. Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční inflace v ČR vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 % v červenci, což bylo v souladu s tržním konsensem. Červencové zvýšení meziroční inflace bylo nejspíše spojeno se zdražením pohonných hmot a vyšší jádrovou inflací. Meziroční růst cen služeb zrychlil z 4,5 % na 4,7 %. Ceny potravin naproti tomu pokračovaly v poklesu navzdory vyšším nákladům spojeným s dražšími pohonnými hmotami. Podrobněji předběžný odhad inflace analyzujeme zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_flash. Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut za červen potom v reálném vyjádření vykázaly meziměsíční pokles o 0,1 %. V meziročním vyjádření byly tyto tržby stále o 3,6 % vyšší, tržní konsensus ovšem očekával silnější růst o 4,0 %. Navzdory slabšímu červnovému výsledku vykázaly tržby bez prodejů aut za celé druhé letošní čtvrtletí nárůst o 0,6 % q/q. To sice oproti prvnímu čtvrtletí značí pomalejší tempo růstu, přesto ale data tržeb nadále indikují robustní zvyšování reálných spotřebitelských výdajů, které by podle nás mělo pokračovat i nadále. Více k tomu píšeme zde: https://bit.ly/Retail_Jun26.

Podle ADP reportu počet zaměstnanců v soukromém sektoru USA vzrostl v červenci pouze o 44 tisíc. Jednalo se o nejslabší výsledek od začátku roku a zároveň o hodnotu nižší než všechny analytické odhady. Červnový údaj růstu zaměstnanosti byl navíc revidován mírně směrem dolů z 98 na 95 tisíc nově vytvořených míst. Počet pracovních míst v sektorech produkujících zboží klesl o 3 tisíce, zatímco sektor služeb jich naopak 47 tisíc vytvořil. V Evropě včerejší finální červencové PMI ze služeb přinesly oproti předběžným odhadům nepatrné revize směrem vzhůru jak pro eurozónu (z 51,6 na 51,7 b.), tak i pro Německo (z 49,6 na 49,8 b.). V eurozóně jde o nejvyšší hodnotu od února 2026 a o výrazné zlepšení oproti červnovým 49,4 b. Německý PMI ze služeb naopak zůstal čtvrtý měsíc v řadě v pásmu kontrakce. Služby proto nyní představují slabší článek postupně se lepšícího výhledu německého soukromého sektoru, když PMI ze zpracovatelského průmyslu v červenci dosáhl 52,2 b.

Nálada na finančních trzích i včera zůstala relativně optimistická, když se množily zprávy ohledně brzké dohody mezi USA a Íránem. Ta by měla zahrnovat i zprůchodnění Hormuzského průlivu. Cena ropy Brent zůstala poblíž 80 dolarů za barel, kam se dostala již předevčírem, kdy přísun těchto optimisticky vyhlížejících zpráv začal. Americký dolar na pozadí snižující se averze k riziku a horších dat z trhu práce USA včera druhý den v řadě ztrácel. Oproti euru odepsal 0,2 %. Na středoevropské měny to ale zásadní vliv nemělo, neboť ty uzavíraly obchodní seanci poblíž svých otevíracích úrovní. Týkalo se to i české koruny, která zůstala mírně pod 24,20 CZK/EUR. Tuzemská měna neměla moc důvodů k pohybu ani z domácích příčin, když červencová inflace skončila v souladu s očekáváními.

V druhém čtvrtletí dosáhne podle našich odhadů EBITDA 26,5 mld. CZK (-14 % y/y). Meziroční pokles je dán zejména poklesem realizační ceny elektřiny. Čistý zisk ale vzroste a to o +99 % y/y na 7,9 mld. CZK. Důvod růstu čistého zisku oproti poklesu EBITDA je v tom, že letos se již neplatí speciální daň, ale pouze standardní sazba.

Den zveřejnění výsledků: úterý, 11. srpna 2026 v 7:00 hod

V druhém čtvrtletí dosáhne podle našich odhadů EBITDA 26,5 mld. CZK (-14 % y/y). Meziroční pokles je dán zejména poklesem realizační ceny elektřiny. Čistý zisk ale vzroste a to o +99 % y/y na 7,9 mld. CZK. Důvod růstu čistého zisku oproti poklesu EBITDA je v tom, že letos se již neplatí speciální daň, ale pouze standardní sazba.  

Pokles výnosů za 2Q26 je dán poklesem ceny prodané elektřiny. Letos odhadujeme průměrnou realizační cenu elektřiny na 105 EUR/MWh, zatímco minulý rok prodával ČEZ za 124 EUR/MWh. Geopolitická situace na Blízkém východě ceny elektřiny zvýšila, nicméně podstatný vliv na hospodaření v tomto roce nečekáme, a to vzhledem k již prodané podstatné většiny letošní produkce. Pozitivní vliv to bude mít, aspoň částečně, na prodejní ceny v dalších letech. Tržby za 2Q26 čekáme na úrovni 69,4 mld. CZK (-6,4 % y/y). Zisk EBITDA by podle našich odhadů měl klesnout o 14,3 % y/y na 26,5 mld. CZK. Odhadujeme, že necelou polovinu bude tvořit segment Výroba a Distribuce pak asi 40 %. Čistý zisk za 2Q26 by měl dosáhnout 7,9 mld. CZK. Jedná se o meziroční růst ve výši +98,5 %. Tento vysoký nárůst je dán efektivní daňovou sazbou, protože letos se již neaplikuje speciální daň (WFT), kterou byly zatíženy zisky v minulých letech. Letos čekáme standardní korporátní daňovou sazbu ve výši 21 %. Loni byla v 2Q na úrovni 74 %. Čistý zisk je očištěný o mimořádné vlivy a o nekontrolní podíly (GasNet).

Projekce 2026: Naše odhady čísel za celé první pololetí (naše odhady za 2Q26 plus již reportované výsledky za 1Q26) odpovídají 56,4 % celoroční aktualizované projekce ČEZu na úrovni EBITDA a 67 % ve srovnání s čistým ziskem. Přesto konzervativně očekáváme, že management ČEZu potvrdí své celoroční projekce. Nicméně v pozitivním scénáři by mohlo dojít k jejich zvýšení. Současné, po výsledcích za 1Q26 aktualizované, cíle ČEZu jsou na EBITDA 107-112 mld. CZK a čistý zisk 30-34 mld. CZK.