Evropská centrální banka ve čtvrtek podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny. Inflace se nyní nachází mírně pod dvouprocentním cílem ECB, což se centrální bance podařilo již v minulých měsících dobře odkomunikovat. Jádrová složka inflace je ale stále nad cílem, kde zřejmě zůstane i v letošním a příštím roce. Silný mzdový růst společně s vyhlídkami na robustní investice do AI technologií by navíc riziko výrazně nižší inflace měl tlumit. Zároveň inflační očekávání zůstávají dobře ukotvená, takže se domníváme, že ECB nyní nemá důvod s úrokovými sazbami hýbat. Ve střednědobém horizontu budou ale podle našeho názoru inflační tlaky sílit, a to v důsledku uvolněnější fiskální politiky, nedostatku pracovní síly a opadávání nejistoty spojené s celními válkami. Z těchto důvodů očekáváme v závěru letošního roku první zvýšení úrokových sazeb, přičemž další takovýto krok by měl následovat v polovině roku 2027.              

Evropská centrální banka ve čtvrtek podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny. Inflace se nyní nachází mírně pod dvouprocentním cílem ECB, což se centrální bance podařilo již v minulých měsících dobře odkomunikovat. Jádrová složka inflace je ale stále nad cílem, kde zřejmě zůstane i v letošním a příštím roce. Silný mzdový růst společně s vyhlídkami na robustní investice do AI technologií by navíc riziko výrazně nižší inflace měl tlumit. Zároveň inflační očekávání zůstávají dobře ukotvená, takže se domníváme, že ECB nyní nemá důvod s úrokovými sazbami hýbat. Ve střednědobém horizontu budou ale podle našeho názoru inflační tlaky sílit, a to v důsledku uvolněnější fiskální politiky, nedostatku pracovní síly a opadávání nejistoty spojené s celními válkami. Z těchto důvodů očekáváme v závěru letošního roku první zvýšení úrokových sazeb, přičemž další takovýto krok by měl následovat v polovině roku 2027.              

Data přicházející z eurozóny potvrdila její relativně dobrou kondici. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se v lednu zlepšila (49,5 bodu), zatímco průmyslová výroba díky německému fiskálnímu balíčku v Q4 zřejmě solidně rostla. Dobře se dařilo i segmentu služeb. V útlumu však zatím stále zůstává spotřebitelská důvěra a s tím spojené výdaje spotřebitelů. I tak ale HDP za Q4 překonal naše i tržní očekávání (0,3 % q/q vs. 0,2 % q/q).

Inflace v prosinci zpomalila na 1,9 % a podle našeho odhadu v lednu dále zvolní na 1,8 %. Její jádrová složka se však bude držet na 2,3 % y/y. V průběhu letošního roku očekáváme inflaci v průměru na 1,7 %, přičemž na cíl se nedostane dříve než koncem roku 2027. Centrální banka však již delší dobu signalizuje, že inflace bude nějakou dobu cíl podstřelovat. Důraz klade na její jádrovou složku, která vzhledem k vysoké inflaci ve službách zůstane zřejmě i v následujících letech bezpečně ukotvena poblíž 2% cíle. Snížení sazeb by v tuto chvíli představovalo riziko růstu této složky, která je i tak nad cílem. ECB bude i nadále monitorovat tempo mzdového růstu, které ve třetím kvartále dosáhlo vysokých 4 % oproti očekávanému zpomalení na 2,8 %. To by mělo tlumit obavy z dalšího zpomalení inflace, které hrozí v důsledku silného kurzu eura vůči americkému dolaru. Oproti našim předpokladům jsou nyní výše i ceny ropy.

Celkově tak předpokládáme, že na čtvrtečním zasedání ponechá Evropská centrální banka úrokové sazby beze změny (depozitní sazba na 2 %), stejně tak i po většinu letošního roku. Trh zaceňuje v jeho průběhu mírné riziko snížení úrokových sazeb.

Ve střednědobém horizontu předpokládáme, že nepříznivý demografický vývoj bude vytvářet tlak na mzdový růst, což se společně s oživením spotřebitelské poptávky odrazí v akceleraci inflace. Vliv sehraje i výrazný fiskální impulz v Německu a uvolněnější fiskální politika v rámci celé eurozóny. Centrální banka tak podle našeho odhadu na konci letošního roku začne úrokové sazby opět zvyšovat. Celkově očekáváme dvojí utažení měnových podmínek o 25 bb (v závěru letošního roku a v první polovině roku 2027), čímž by se depozitní sazba měla dostat na úroveň 2,50 %, kde setrvá.

Na přetřes se bude stále více dostávat i optimální výše bilanční sumy ECB. Zde zatím významnější změny nečekáme. Redukce bilanční sumy bude zřejmě umírněným tempem pokračovat. Likviditní podmínky v bankovním sektoru jsou stále dobré, takže spuštění strukturálních dlouhodobých refinančních operací (SLTRO) očekáváme až v roce 2027.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.   

Čistý úrokový výnos za poslední kvartál minulého roku dosáhl 2,5 mld. CZK (+1,4 % y/y). Poklesly úrokové výnosy, náklady na financování klesly ale ještě vyšším tempem. Výsledkem pak byl růst čistého úrokového výnosu. Čistá úroková marže zůstala na kvartální a meziroční bázi beze změny na hladině 2,0 %. Čistý výnos z poplatků a provizí byl meziročně vyšší o +7,5 % a dosáhl 875 mil. CZK. Překvapil vysoký růst ostatních výnosů (+30,3 % y/y, 262 mil. CZK), když překonal konsensus trhu o +42 %. Celkové provozní výnosy dosáhly 3,6 mld. CZK (+4,5 % y/y). Ve srovnání s konsensem je to o +1,0 % vyšší hodnota. Provozní náklady se vzhledem k nárůstu personálních nákladů zvýšily ve srovnání s 4Q24 o +5,2 % na 1,6 mld. CZK. Provozní zisk za 4Q25 činil 2,0 mld. CZK (+3,9 % y/y). Ve srovnání s trhem je to lehce slabší výsledek (-1,3 %), když překvapil zmíněný mírný nárůst nákladů. Náklady na riziko sice vzrostly meziročně o vysokých +191 % na 102 mil. CZK. Za tímto růstem je ale funkce velmi nízké srovnávací základny. Jsou ale stále velmi nízké a odpovídají pouhým 14 bb. To odráží vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Efektivní daňová sazba v 4Q25 činila 14,1 %, což je níže než konsensus (15,3 %) i náš odhad (15,2 %). Čistý zisk za 4Q25 dosáhl 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To odpovídá návratnosti hmotného kapitálu ve výši 23,4 %. Čistý zisk o +3,0 % překonal očekávání trhu. Důvodem jsou zmíněné nižší náklady na riziko a nižší efektivní daňová sazba.  

Celoroční výsledky jsou na čistém zisku meziročně lepší o +11,9 % na 6,5 mld. CZK, nad aktualizovaným cílem Monety ve výši 6,3 mld. CZK (+3,2 %). Výnosy meziročně vzrostly o +7,8 % na 13,9 mld. CZK. Náklady byly meziročně mírně vyšší o +2,0 %, když dosáhly 5,8 mld. CZK. Náklady na riziko pak činily nízkých 16 bb. To je pod cílem Monety na 17,5-22,5 bb i pod našim odhadem 20 bb.

Moneta předvedla vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Portfolio úvěrů se meziročně rozrostlo o +5,8 % y/y (+1,4 % q/q). Prodej nových úvěrů se vzhledem k silné poptávce jak v komerčním, tak retailovém sektoru zvýšil o +21,9 % y/y. Úvěry v selhání (NPL) klesly na pouhé 3 mld. CZK. To vedlo ke snížení poměru úvěrů v selhání z 1,1 % v 3Q25 na 1,0 %. Jedná se o historicky nejnižší úroveň.   

Kapitálová přiměřenost Monety je na 18,7 %. Nadbytečný kapitál nad cílem (15,25 %) Monety činí 5,7 mld. CZK.

Dividenda: Moneta navrhuje vyplatit dividendu ze zisku minulého roku ve výši 11,50 CZK. To ve srovnání s tržní cenou nabízí slušný +5,6% hrubý výnos. Valná hromada, na které budou akcionáři o návrhu dividendy hlasovat, se bude konat 21. dubna 2026.