Z globálního hlediska tento týden příliš nových ekonomických dat nenabídne. Zajímavější budou jen statistiky německé průmyslové produkce za květen, které by ale podle nás měly pouze potvrdit přetrvávající slabou výkonnost. Opětovný pokles cen energií, lepšící se globální poptávka a expanzivní působení tamní fiskální politiky ale dávají naději na zlepšení v dalších měsících. Zveřejněny budou také záznamy z posledních zasedání ECB a Fedu, které se však odehrály ještě před výraznou korekcí na energetických trzích v důsledku uklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Dění kolem pokračujícího jednání mezi USA a Íránem zůstane v centru pozornosti finančních trhů, stejně tak i summit členských států NATO v Ankaře, který se koná 7. a 8. července. Hlavní měnový pár eura k americkému dolaru by měl tento týden zůstat spíše stabilní.

Z globálního hlediska tento týden příliš nových ekonomických dat nenabídne. Zajímavější budou jen statistiky německé průmyslové produkce za květen, které by ale podle nás měly pouze potvrdit přetrvávající slabou výkonnost. Opětovný pokles cen energií, lepšící se globální poptávka a expanzivní působení tamní fiskální politiky ale dávají naději na zlepšení v dalších měsících. Zveřejněny budou také záznamy z posledních zasedání ECB a Fedu, které se však odehrály ještě před výraznou korekcí na energetických trzích v důsledku uklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Dění kolem pokračujícího jednání mezi USA a Íránem zůstane v centru pozornosti finančních trhů, stejně tak i summit členských států NATO v Ankaře, který se koná 7. a 8. července. Hlavní měnový pár eura k americkému dolaru by měl tento týden zůstat spíše stabilní.

Na tuzemská data je kalendář o poznání bohatší. Zveřejněna bude červnová inflace, a to jak její předběžný odhad (v úterý), tak i kompletní data o její struktuře (v pátek). Podle nás dojde hlavně v důsledku výrazného zlevnění pohonných hmot k poklesu inflace z 2,1 % na 1,7 % y/y. Jádrová inflace by ovšem měla zůstat stále zvýšená na 2,9 % y/y. Pro českou průmyslovou produkci i maloobchodní tržby za květen očekáváme meziměsíční pokles do velké míry způsobený obavami z důsledků blízkovýchodního konfliktu. Celkově se ale podle nás bude jednat o pouze dočasnou slabost při stále příznivém výhledu ekonomiky. Tuzemský podíl nezaměstnaných osob by pak měl v červnu stagnovat na 4,8 %. Data z domácí ekonomiky zveřejněná v tomto týdnu by podle nás mohla vytvářet tlak na mírné oslabení české koruny.

Tento týden nás čeká velké množství dat z české ekonomiky

Česká inflace v červnu podle našeho odhadu pokračovala v poklesu, a to z květnových 2,1 % na 1,7 % y/y. ČNB naproti tomu v poslední prognóze pro červen očekávala 2,1 % y/y. Za snížením inflace podle nás stálo především zlevnění pohonných hmot, které odhadujeme na 7,4 % m/m. To bylo taženo výrazným poklesem cen surové ropy v důsledku uklidnění situace na Blízkém východě. Spolu s vyšší srovnávací základnou toto přispělo ke zvolnění meziročního růstu cen pohonných hmot z 29,6 % na 18,8 % a zároveň s tím k poklesu celkové inflace o 0,3 pb. K dezinflačnímu vývoji zřejmě pomohly i ceny potravin. V jejich případě pro červen odhadujeme meziměsíční snížení o 0,2 %, které by mělo prohloubit meziroční cenový pokles z 0,4 % na 0,7 % a přispět zbylými 0,1 pb ke zpomalení celkové inflace. Naopak jádrová inflace podle našeho odhadu zůstala čtvrtý měsíc beze změny na zvýšených 2,9 % y/y. Hlavní příčinou by měl zůstat pokračující rychlý růst cen služeb, zejména nákladů na bydlení. Ty odrážejí jak rostoucí ceny nemovitostí, tak nově i zdražování stavebních materiálů. Snížení inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky by mělo být jen dočasné, když se podle nás začnou ve druhé polovině letošního roku se zpožděním projevovat druhotné efekty dražších energií a dalších výrobních vstupů. To by mělo vést k tomu, že celková inflace se ke konci letošního roku dostane k hranici 3 % y/y a svého vrcholu dosáhne v únoru 2027 na 3,6 % y/y. Korekce cen na energetických trzích ale znamená, že nárůst inflace pravděpodobně nebude tak výrazný, jak jsme se původně domnívali. Odhad celkové inflace pro letošní rok jsme tedy snížili z 2,4 % na 2,2 % a pro příští rok z 2,8 % na 2,7 %. Prognózu jádrové inflace ale ponecháváme prozatím beze změny na 3,0 % v roce 2026 a 2,8 % v roce 2027. Důvodem jsou domácí faktory jako robustní ekonomika, rychle rostoucí mzdy, strukturální nerovnováha na trhu s bydlením a očekávaná expanze fiskální politiky. Zmírnění proinflačních rizik v souvislosti s otevřením Hormuzského průlivu zároveň podle nás potvrzuje naše očekávání, že po červnovém zvýšení sazeb již další od ČNB v nejbližší době nejspíše neuvidíme. Jejich brzké opětovné snížení však kvůli výše zmíněným domácím faktorům podle nás očekávat rovněž nelze.

Očekáváme, že měsíční data tuzemské ekonomické aktivity v květnu vykreslila smíšený obrázek. Průmyslová produkce podle nás dočasně poklesla (-0,9 % m/m) po silném dubnovém výsledku (+1,2 % m/m). Důvodem mohly být opětovně vyšší ceny energií a zhoršení nálady v průmyslu. Nicméně trend průmyslového vývoje by měl zůstat příznivý díky rostoucímu počtu nových zakázek a postupnému odeznívání geopolitických rizik. Meziročně by průmyslová produkce po očištění o rozdílný počet pracovních dní (WDA) měla podle nás v květnu stále o 1,2 % růst. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v květnu podle našeho odhadu rovněž meziměsíčně klesly (-0,5 % m/m), meziročně ale rostly o stále silných 3,0 % (WDA). Nepříznivě se i u spotřebitelů mohl projevit efekt obav z důsledků konfliktu na Blízkém východě. S jeho odezníváním a v prostředí pokračujícího růstu reálných mezd by však mělo dojít k obnovení vyšší dynamiky spotřebitelské poptávky ve druhé polovině letošního roku. V zahraničním obchodě očekáváme částečné zlepšení obchodní bilance po nedávném zhoršení způsobeném především silným růstem nominální hodnoty dovozů kvůli výrazně vyšším cenám energií a snaze firem předzásobit se. Vývozy si přitom nadále udržují solidní růstovou dynamiku.

Slabší data z trhu práce USA a nižší inflace v Evropě

V americkém nezemědělském sektoru bylo v červnu vytvořeno 57 tis. nových pracovních míst, oproti očekáváním tedy o zhruba polovinu méně. Konsensus analytiků totiž činil 113 tis. Za slabšími statistikami do velké míry stála odvětví spojená s trávením volného času a pohostinstvím, kde se počet pracovních míst snížil navzdory očekávanému pozitivnímu efektu konání mistrovství světa ve fotbale. Oproti květnu, kdy celkový počet pracovních míst v nezemědělském sektoru vzrostl o 129 tis., tak došlo k významnému zpomalení tempa růstu zaměstnanosti. Za duben a květen byl navíc počet nově vytvořených pracovních míst revidován směrem dolů v souhrnu o 74 tis. I po této revizi však bylo tempo růstu zaměstnanosti za poslední tři měsíce stále slušné (v průměru o 111 tis. za měsíc), i když ne tak silné, jak to původně vypadalo. Významnější ochlazování tamního trhu práce neindikuje ani vývoj nezaměstnanosti. Ta oproti očekávané stagnaci v červnu po sezonním očištění nepatrně klesla z 4,3 % na 4,2 %. Stejně tak týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se nadále drží poblíž nízkých 200 tis. V souladu s odhady se pak vyvíjely průměrné hodinové výdělky v USA. Ty vzrostly v nominálním vyjádření meziměsíčně o 0,3 % a jejich meziroční růst zrychlil z 3,4 % na 3,5 %. Americká inflace za červen sice ještě zveřejněna nebyla, s ohledem na její květnovou výši 4,2 % y/y (CPI) lze nicméně předpokládat, že reálné výdělky meziročně klesaly. V souhrnu tedy poslední data z trhu práce USA ukazují na zmírnění růstového momenta tamní zaměstnanosti a o něco snižují bezprostřední tlak na zvýšení úrokových sazeb Fedu.

Inflace v eurozóně klesla z květnových 3,2 % na 2,8 % y/y v červnu a skončila tak dvě desetiny pod tržním konsensem. Jádrová inflace potom zvolnila z 2,6 % na 2,4 % y/y a ve srovnání s očekáváními byla o desetinu nižší. K červnovému poklesu celkové inflace přispělo především zlevnění pohonných hmot o 5,5 % m/m, stejně tak ale i zmírnění cenové dynamiky potravin (+1,9 % y/y) a služeb spojených s cestovním ruchem (růst cen služeb jako celku zpomalil z 3,5 % na 3,2 % y/y). Sekundární dopady vyšších cen energií v ostatních složkách inflace zatím příliš patrné nejsou. K jejich zhmotnění však podle nás dojde až se zpožděním, konkrétně v průběhu letošního druhého pololetí. S ohledem na nedávný výrazný pokles cen ropy lze ovšem předpokládat, že jejich rozsah bude oproti původním očekáváním omezenější. V červenci může vlivem zlevnění pohonných hmot inflace v eurozóně podle nás dále klesnout na 2,5-2,6 % y/y, poté by ale měla postupně opět narůstat ke 3 % y/y. Pod odhady se inflace v červnu nacházela také v Polsku, kde klesla z 3,1 % na 2,5 % y/y oproti očekávaným 2,7 %. Rovněž zde se jednalo zejména o vliv výrazného zlevnění pohonných hmot o 7,4 %, nižší ale byly i ceny potravin (-0,7 % m/m).

V červnu zároveň došlo k mírnému nárůstu optimismu ohledně vývoje ekonomiky eurozóny. Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise vzrostl z 93,7 b. na 95,0 b. a byl tedy vyšší než očekávaných 94,3 b. K mírnému zlepšení nálady došlo v průmyslu, službách i u spotřebitelů. Přesto ale důvěra v evropskou ekonomiku zůstává významně pod průměrem poslední dekády. Směrem vzhůru byly navíc revidovány indexy PMI ze služeb jak pro Německo (z 46,8 b. na 48,6 b.), tak i celou eurozónu (z 48,9 b. na 49,4 b.). Nicméně indexy setrvaly v pásmu kontrakce (pod 50 b.) a nadále indikují spíše slabší poptávku evropských spotřebitelů. Dílčím pozitivním signálem by ale v tomto ohledu mohl být květnový vývoj maloobchodních tržeb v Německu, které se bez prodejů aut v reálném vyjádření zvýšily meziměsíčně o 1,1 % a meziročně byly vyšší o 1,8 %. Registrovaná míra nezaměstnanosti za červen zůstala v Německu beze změny na 6,3 %, kde se v podstatě nachází již více než rok.

Mezičtvrtletní růst tuzemské ekonomiky v Q1 26 byl potvrzen na 0,2 %, zatímco PMI z českého zpracovatelského průmyslu za červen velmi pozitivně překvapil. Nadále přitom platí, že důvodem zpomalení mezičtvrtletního ekonomického růstu z 0,7 % v Q4 25 byl výrazně záporný příspěvek čistého vývozu (-0,8 pb), zatímco ostatní složky HDP přispívaly kladně. Negativní vliv čistého vývozu ovšem nesouvisel se slabší zahraniční poptávkou, neboť české vývozy v Q1 26 vzrostly v reálném vyjádření o 2,9 % q/q. Důvodem byl hlavně neobvykle silný růst dovozů o 4,4 % q/q, který mohl souviset jednak s robustní domácí poptávkou, stejně tak ale i se snahou firem předzásobit se z důvodu obav o narušení dodavatelských řetězců kvůli konfliktu na Blízkém východě, který vypukl v závěru února. K mezičtvrtletnímu růstu domácí poptávky v Q1 26 přispěly zejména fixní investice (+1,5 % q/q), zatímco tempo zvyšování spotřeby domácností bylo relativně slabé (+0,3 % q/q). Pozitivní výhled vývoje tuzemské ekonomiky v dalších čtvrtletích pak potvrdil PMI z českého zpracovatelského průmyslu. Ten v červnu narostl na nejvyšší hodnotu od dubna roku 2022, když se zvýšil z 52,2 b. na 53,9 b. Zároveň s tím výrazně překonal tržní konsensus, který naopak očekával jeho mírně zhoršení na 52,0 b. V rámci struktury měl pozitivní vliv hlavně růst objednávek a v menší míře i lepší hodnocení produkce. Průmyslníci přesto stále pociťují inflační tlaky způsobené blízkovýchodním konfliktem a souvisejícím narušením dodavatelských řetězců, i když intenzita těchto tlaků o něco zeslábla. Celkově by tedy měl tuzemský průmysl postupně oživovat. Český stát potom v první polovině letošního roku hospodařil se schodkem ve výši 183,6 mld. CZK. Jeho prohlubování v průběhu letošního druhého čtvrtletí reflektuje ukončení rozpočtového provizoria. Postupný náběh expanzivního působení fiskální politiky podle nás ve zbytku roku povede k dalšímu prohlubování deficitu až na schválených 310 mld. CZK za celý rok 2026.

Cena ropy se v minulém týdnu dostala na úroveň před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě, tržní úrokové sazby klesaly a americký dolar slábl. Cena surové ropy Brent klesla mírně nad 70 USD za barel, když odrážela uklidnění situace na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Pokles cen rafinovaných ropných produktů ovšem tak výrazný na velkoobchodních trzích nebyl, neboť obnova poničené energetické infrastruktury na Blízkém východě bude nejspíše nějakou dobu trvat. Přesto silná korekce cen energetických komodit zmírňuje tlak na další růst inflace a zároveň tedy i tlaky na zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. Tržní úrokové sazby tak minulý týden klesaly jak na dolarových, tak i eurových trzích. Přispěla k tomu rovněž výše zmíněná data o slabším růstu zaměstnanosti v USA a nižší inflaci v eurozóně. Vliv mohl mít také charakter vyjádření pronesených centrálními bankéři na výročním symposiu v Sintře. Jak prezidentka ECB Lagardeová, tak i nový šéf Fedu Warsh uvedli, že jimi vedené centrální banky nepociťují potřebu bezprostřední silné reakce na blízkovýchodní konflikt. Trh přesto stále plně zaceňuje jedno zvýšení úrokových sazeb Fedu, a to konkrétně na prosincovém zasedání. V případě ECB ale po červnovém zvýšení sazeb již další v letošním roce nečeká. Americký dolar vůči euru v průběhu uplynulého týdne oslabil o 0,5 %. Působit mohl na finančních trzích nyní převládající trend ustupující rizikové averze, nejvýraznější oslabení však přišlo zejména v reakci na slabší data americké zaměstnanosti.

Zmírňující se riziková averze byla nejspíše hlavním důvodem posílení všech třech měn středoevropského regionu, z čehož nejlépe vyšla česká koruna. Ta v mezitýdenním srovnání vůči euru zpevnila o 0,3 % a její kurz se dostal pod 24,20 CZK/EUR. Pomoci mohl i již zmíněný a optimisticky vyhlížející PMI z tuzemského průmyslu. Maďarský forint vůči společné evropské měně posílil o 0,2 %, zatímco polský zlotý byl silnější pouze o 0,1 %. Posílení polského zlotého pravděpodobně vyvažoval vliv nižší než očekávané tamní inflace.

Z makrodat se čekalo na data z amerického trhu práce NFP. Výsledek byl zhruba na polovině toho, co se čekalo. To zmírňuje tlak na Fed a nahrává stabilitě sazeb. Inflace v eurozóně byla také nižší oproti tržnímu odhadu. A podobně jako v zámoří to snižuje bezprostřední tlak na zvyšování sazeb ECB.

Pražská burza

Kromě mírného úterního oslabení hlavní index pražské burzy PX tento týden rostl. Celkem za tento týden posílil o +2,13 % t/t. 

Opravdu silný růst předvedla společnost CSG. Na pražském parketu posílila o vysokých +17,16 % t/t. Částečně tak kompenzovala ztráty předchozích pěti týdnů, kdy setrvale klesala. Colt CZ se od středy obchoduje bez dividendy 30 CZK na akcii (níže). Cena ve středu skutečně oslabila ale o nižší hodnotu než dividenda. Za tento týden si Colt připsal +3,20 % t/t. Obrátil se tak trend čtyř klesajících týdnů v řadě. Bez podstatnějších zpráv ČEZ vzrostl za týden o +1,54 % t/t. Zajímavý byl snad jen masivní objem, který se zobchodoval poslední červnový den. Pravděpodobně se jednalo o „window dressing“ spojený s koncem čtvrtletí, respektive pololetí. Odpovídal zhruba šestinásobku průměrného denního objemu. 

Z makrodat se čekalo na data z amerického trhu práce NFP. Výsledek byl zhruba na polovině toho, co se čekalo. To zmírňuje tlak na Fed a nahrává stabilitě sazeb. Inflace v eurozóně byla také nižší oproti tržnímu odhadu. A podobně jako v zámoří to snižuje bezprostřední tlak na zvyšování sazeb ECB.

Pražská burza

Kromě mírného úterního oslabení hlavní index pražské burzy PX tento týden rostl. Celkem za tento týden posílil o +2,13 % t/t. 

Opravdu silný růst předvedla společnost CSG. Na pražském parketu posílila o vysokých +17,16 % t/t. Částečně tak kompenzovala ztráty předchozích pěti týdnů, kdy setrvale klesala. Colt CZ se od středy obchoduje bez dividendy 30 CZK na akcii (níže). Cena ve středu skutečně oslabila ale o nižší hodnotu než dividenda. Za tento týden si Colt připsal +3,20 % t/t. Obrátil se tak trend čtyř klesajících týdnů v řadě. Bez podstatnějších zpráv ČEZ vzrostl za týden o +1,54 % t/t. Zajímavý byl snad jen masivní objem, který se zobchodoval poslední červnový den. Pravděpodobně se jednalo o „window dressing“ spojený s koncem čtvrtletí, respektive pololetí. Odpovídal zhruba šestinásobku průměrného denního objemu. Domy z finančního sektoru měly rozdílnou výkonnost. Zatímco Erste Group (+2,26 % t/t), Komerční banka (+2,38 % t/t) a pojišťovna VIG (+2,53 % t/t) posílily, Moneta ztratila 0,16 % t/t. Pro Erste a VIG je to čtvrtý rostoucí týden v řadě.

Doosan Škoda se od pátku obchoduje bez dividendy ve výši 28 CZK. Cena akcie v pátek odepsala 4,72 % a za celý týden dosáhla ztráta 6,13 % t/t. To byl tento týden nejhlubší pokles na pražské burze. Pátý týden klesá Philip Morris ČR. Tentokrát odepsal 1,76 % t/t. Kofola ztratila tento týden 2,38 % t/t. Karo Leather (-0,69 % t/t) neroste pět týdnů a Primoco (-0,27 % t/t) zase čtyři. Pět týdnů bez růstu je taky Gevorkyan (-1,03 % t/t).

 

USA

Index S&P500 tento týden vzrostl o +1,76 % t/t. Připomínáme, že obchodní týden byl kratší o páteční svátek.

 

Evropa

Evropský index STOXX Europe až na středeční korekci v tomto týdnu jen roste. V pátek tak s největší pravděpodobností uzavře na svém novém historickém maximu. Dnes je chvíli před koncem obchodování silnější o +0,6 %. Zhodnocení za celý týden bude asi +2,5 % t/t. je to čtvrtý týdenní růst v řadě.

 

Podstatné korporátní zprávy

Colt CZ se od středy 1. 7. 2026 obchoduje již bez práva na dividendu 30 CZK ze zisku 2025. Více si přečtete zde https://bit.ly/Colt_exDVD30.

Ex-dividend je od pátku 3. 7. 20236 taky Doosan Škoda. Dividenda ze zisku za minulý rok činí 28 CZK.