Hlavním tématem na finančních trzích zůstává blízkovýchodní konflikt. Rizika pro ekonomický vývoj jsou nadále spojována hlavně s Hormuzským průlivem, jehož déletrvající uzavření by mohlo vyústit v další nárůst cen ropy a plynu, jakož i narušení globálních dodavatelských řetězců. Ropa Brent dnes podražila o dalších 3,3 % na 84 USD/barel. Světové akciové indexy na včerejší růst nenavázaly a opět se propadly do červených čísel. Na dluhopisových trzích stále pokračují obavy o proinflační dopad vyšších cen energií. K redukci sázek na uvolnění měnové politiky pak přispěla rovněž data ze zámoří, kde pozitivně překvapil růst mzdových nákladů v loňském čtvrtém čtvrtletí (2,8 % anual. q/q, oček. 2,0 %).

Hlavním tématem na finančních trzích zůstává blízkovýchodní konflikt. Rizika pro ekonomický vývoj jsou nadále spojována hlavně s Hormuzským průlivem, jehož déletrvající uzavření by mohlo vyústit v další nárůst cen ropy a plynu, jakož i narušení globálních dodavatelských řetězců. Ropa Brent dnes podražila o dalších 3,3 % na 84 USD/barel. Světové akciové indexy na včerejší růst nenavázaly a opět se propadly do červených čísel. Na dluhopisových trzích stále pokračují obavy o proinflační dopad vyšších cen energií. K redukci sázek na uvolnění měnové politiky pak přispěla rovněž data ze zámoří, kde pozitivně překvapil růst mzdových nákladů v loňském čtvrtém čtvrtletí (2,8 % anual. q/q, oček. 2,0 %).

Data jsou tento týden spíše na druhé koleji. Dnešní kalendář byl navíc poměrně skromný. Kromě výše zmíněných jednotkových mzdových nákladů zůstal týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA podle očekávání nízko (213 tis.). Hlavní číslo z amerického trhu práce v podobě únorového počtu nově vytvořených pracovních míst je na programu až zítra. V eurozóně maloobchodní tržby v lednu meziměsíčně poklesly o 0,1 %, to však více než vynahradila vzestupná revize historie. Zatímco meziměsíční dynamika tak za tržním konsenzem zaostala, ta meziroční ji překonala (2,0 % y/y vs. oček. 1,7 % y/y). Zelené bankovky dnes souběhem více proinflačních dat a rozbouřené geopolitické situace dále zpevnily, v páru s eurem o 0,4 % na 1,158 USD/EUR.

Měny středoevropského regionu nezažívají úspěšný týden. Maďarský forint k euru odepsal od jeho začátku již 2,8 % (dnes 0,8 %), polský zlotý 1,2 % (dnes 0,1 %) a česká koruna 0,5 % (dnes zhruba beze změny). Kromě obecné averze k rizikovým aktivům na trzích rezonují také obavy o energetickou bezpečnost regionu a jeho konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucímu riziku negativního nabídkového šoku kvůli vyšším cenám energií. Tržnímu vývoji v našem regionu nepřidalo ani včerejší snížení sazeb polskou centrální bankou o 25 bb, které bylo pro část trhu vzhledem ke geopolitické nejistotě překvapivé.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.