Prosincové výsledky potvrdily, že se českému průmyslu v závěrečném čtvrtletí loňského roku navzdory barierám v zahraničním obchodě, nejistotě i strukturálním problémům mimořádně dobře dařilo. Prosincová průmyslová výroba navázala na silnou expanzi v listopadu, přičemž růst výroby se týkal většiny odvětví. Nové zakázky se díky velkoobjemovým dlouhodobým zakázkám ze zahraničí zvýšily meziročně o téměř jednu čtvrtinu. Po listopadové stagnaci vykázalo růst i české stavebnictví, a to především v oblasti inženýrského stavitelství. Vyšší než očekáváný přebytek přinesla bilance zahraničního obchodu.

Prosincové výsledky potvrdily, že se českému průmyslu v závěrečném čtvrtletí loňského roku navzdory barierám v zahraničním obchodě, nejistotě i strukturálním problémům mimořádně dobře dařilo. Prosincová průmyslová výroba navázala na silnou expanzi v listopadu, přičemž růst výroby se týkal většiny odvětví. Nové zakázky se díky velkoobjemovým dlouhodobým zakázkám ze zahraničí zvýšily meziročně o téměř jednu čtvrtinu. Po listopadové stagnaci vykázalo růst i české stavebnictví, a to především v oblasti inženýrského stavitelství. Vyšší než očekáváný přebytek přinesla bilance zahraničního obchodu.

Tuzemská průmyslová výroba v prosinci pokračovala v silné expanzi a na ostré listopadové zvýšení o 2,4 % navázala nárůstem o dalších 0,4 %. Meziročně byla v prosinci vyšší o 6,8 %. To představovalo oproti tržnímu konsensu pozitivní překvapení, když ten předpokládal růst o 5,2 %. I náš optimističtější odhad ve výši 5,9 % byl překonán. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní činil nárůst 3,8 % a po očištění o sezónní vlivy byla úroveň indexu průmyslové výroby druhá nejvyšší v historii časové řady. To svědčí o tom, že se českému průmyslu navzdory nejistotě v zahraničí, bariérám v mezinárodním obchodu a ostatním strukturálním tlakům v závěrečném čtvrtletí loňského roku extrémně dařilo.

Mezičtvrtletně byla v Q4 25 průmyslová produkce vyšší o 2,2 % a v případě zpracovatelské výroby byl růst ještě silnější na 2,7 %. To značilo ostrý obrat oproti mezičtvrtletnímu poklesu o 0,6 % v Q3 25, respektive o 0,5 % ve zpracovatelském průmyslu. Indikátory sentimentu sice na přelomu roku zůstávají umírněné, vývoj nových objednávek ale minimálně přislibuje další pozitivní vývoj průmyslu v letošním roce.

Zpracovatelská výroba v prosinci meziměsíčně narostla o 0,8 %, zvýšení produkce se navíc týkalo většiny odvětví. K meziměsíčně lepšímu výsledku přispěla odvětví výroby farmaceutických výrobků (+0,3 pb), ostatních nekovových výrobků (+0,5 pb), kovodělných výrobků (+0,3 pb) či strojírenství (+0,2 pb). Z růstu naopak ukrojil pokles výroby aut o 1,1 % m/m. To ale následovalo listopadový nárůst o 6,5 %. Automobilový průmysl v závěru roku operoval dle dostupných informací téměř na hranici svých kapacitních možností, což se ale na začátku roku změnilo. Využití kapacit v Q1 26 ostře kleslo pod 90 %. To je ale stále výše ve srovnání s eurozónou či Německem. K loňskému nárůstu průmyslové produkce o 1,5 % zřejmě významně přispěl obranný průmysl, což se odráží v meziročně vyšší výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 4,4 %, kam řadíme i výrobu zbraní a střeliva. Odolnost domácího automobilového sektoru a rostoucí významnost toho obranného přispívají k lepší kondici českého průmyslového sektoru.

Hodnota nových zakázek v prosinci meziročně skokově narostla o 25 %. Vliv na to měl 40% nárůst dlouhodobých zakázek ze zahraničí v odvětví ostatních dopravních prostředků. Po očištění o tuto mimořádnou zakázku byla dle vyjádření ČSÚ hodnota průmyslových zakázek v prosinci vyšší o 6 % y/y, tedy výše oproti listopadovému nárůstu o 4,1 %. Samotný vývoj nových průmyslový zakázek v Q4 25 a lepší hodnocení poptávky mezi průmyslníky, byť nedostatečná poptávka dle šetření ČSÚ zůstává dominantní bariérou růstu, jsou příslibem pro další růst průmyslové produkce v letošním roce.

Silné momentum průmyslové produkce v závěru loňska, nárůst zakázek u nás i v Německu, který může odrážet první známky německého fiskálního stimulu, nižší ceny energií od letošního ledna a domácí fiskální expanze jsou faktory, které by měly jednoznačně podpořit domácí průmyslovou výrobu. Ta podle nás letos zaznamená nárůst 2,5 % po loňských 1,5 %.

Výsledek zahraničního obchodu za prosinec pozitivně překvapil

Bilance zahraničního obchodu v prosinci vykázala přebytek ve výši 14,8 mld. CZK. Výsledek tak překonal náš i tržní konsenzus. Po sezónním očištění byl přebytek ještě vyšší, když dosáhl 25,8 mld. CZK. To v meziročním srovnání znamenalo nárůst o 7 mld. CZK. Vývoz po sezónním očištění meziměsíčně stoupl o 1,7 %, dovoz byl naopak o 0,8 % nižší.

Celkové saldo zahraničního obchodu bez sezónního očištění bylo v prosinci příznivě ovlivněno zejména meziročně vyšším přebytkem obchodu s motorovými vozidly (o 5,1 mld. CZK) a stroji a zařízeními (o 3,0 mld. CZK). Deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 2,7 mld. CZK. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl hlavně obchod s elektřinou, kde se snížilo aktivum o 2,8 mld. CZK. Schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se prohloubil o 1,8 mld. CZK a přebytek obchodu s elektrickými zařízeními se zmenšil o 1,5 mld. CZK.

Za rok 2025 vykázala obchodní bilance přebytek 216,5 mld. CZK, který byl meziročně o 4,0 mld. CZK nižší. Na celoroční bázi vzrostl meziročně vývoz o 2,6 % a dovoz o 2,8 %. Ve srovnání s rokem 2024 byl i navzdory celním válkám zahraniční obchod překvapivě odolný. Podobná tempa vývozu a dovozu očekáváme i v letošním roce. Přebytek zahraničního obchodu podle našeho odhadu dosáhne 220 mld. CZK.

Stavebnictví loni silně rostlo, počet stavebních povolení ale čtvrtý rok klesal

Stavební produkce v ČR meziměsíčně vzrostla v prosinci o 1,7 % poté, co v listopadu stagnovala. Za celý rok 2025 pak byla po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o 9,3 %, zatímco v předchozích dvou letech klesala (v roce 2024 o 1,4 % a v roce 2023 o 2,4 %). K oživení přispělo jak inženýrské stavitelství (+10,5 % v roce 2025), tak to pozemní (+8,6 % v roce 2025). Pomohly pravděpodobně jednak vyšší vládní investice do infrastruktury, a pak také nižší úrokové sazby, které přispěly k oživení na realitním trhu.

V samotném závěru loňského roku rostlo hlavně inženýrské stavitelství. Po listopadové stagnaci jeho produkce v prosinci meziměsíčně povyskočila o 3,9 %. Meziročně pak byla vyšší o 10,9 %. V pozemním stavitelství naproti tomu produkce meziměsíčně vzrostla jen o skromných 0,5 %, a to navíc poté, co v říjnu a listopadu stagnovala a v srpnu a září dokonce klesla. Meziročně pak byla vyšší o 2,3 %. Poptávka po bydlení je přitom silná, což dokazuje vývoj na hypotečním trhu. Problém tak bude nejspíše na straně drhnoucího povolování staveb.

Z hlediska počtu vydaných stavebních povolení byl rok 2025 bezkonkurenčně nejhorší za celou dobu existence statistik. Za celý loňský rok bylo vydáno v souhrnu 61,6 tis. stavebních povolení, což je meziročně o 14,5 % méně. Důvodem do velké míry pravděpodobně byly problémy s digitalizací stavebního řízení. Nejde ovšem pouze o jednorázový výkyv, nýbrž celkově negativní trend. Počet vydaných stavebních povolení se totiž setrvale snižuje již poslední čtyři roky, a to tempem v rozsahu 5-10 % ročně (během let 2022 až 2024). Stejné je i hodnocení v případě počtu stavebních povolení vydaných čistě na rezidenční výstavbu. Ten v loňském roce dosáhl pouze 23 tis. a byl nejnižší od počátku pozorování tohoto ukazatele v roce 2002. I zde přitom v posledních čtyřech letech dochází k setrvalému poklesu, přičemž v roce 2023 jeho tempo dokonce atakovalo 20 %. Vliv nicméně může mít i změna struktury rezidenčního trhu, kdy preference výstavby bytových domů s vyšším počtem obytných jednotek na úkor domů rodinných může vést k setrvale nižším počtům vydaných povolení. S ohledem na silný růst cen nemovitostí v posledních letech může být pro řadu kupujících cena rodinného domu oproti menšímu bytu již příliš vysoká.

Nadějí pro stavebnictví je hlavně oživení investiční aktivity. Vládní investice zatím rostly rychlým tempem, je ovšem otázkou, zdali ho nezbrzdí střídání vlády a aktuálně platné rozpočtové provizorium. Naproti tomu dynamika investic firem byla dosud spíše slabá. S oživující ekonomikou a průmyslem by ale mohlo dojít ke změně, neboť celkový hospodářský výhled se nyní zdá být poměrně pozitivní. Pro letošní rok odhadujeme nárůst celkové stavební produkce o zhruba 2 %. Rezidenční výstavba ale bude tento růst spíše nadále tlumit, jelikož lze předpokládat, že nízké počty vydaných stavebních povolení se budou do statistik stavební produkce propisovat se zpožděním.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.   

Čistý úrokový výnos za poslední kvartál minulého roku dosáhl 2,5 mld. CZK (+1,4 % y/y). Poklesly úrokové výnosy, náklady na financování klesly ale ještě vyšším tempem. Výsledkem pak byl růst čistého úrokového výnosu. Čistá úroková marže zůstala na kvartální a meziroční bázi beze změny na hladině 2,0 %. Čistý výnos z poplatků a provizí byl meziročně vyšší o +7,5 % a dosáhl 875 mil. CZK. Překvapil vysoký růst ostatních výnosů (+30,3 % y/y, 262 mil. CZK), když překonal konsensus trhu o +42 %. Celkové provozní výnosy dosáhly 3,6 mld. CZK (+4,5 % y/y). Ve srovnání s konsensem je to o +1,0 % vyšší hodnota. Provozní náklady se vzhledem k nárůstu personálních nákladů zvýšily ve srovnání s 4Q24 o +5,2 % na 1,6 mld. CZK. Provozní zisk za 4Q25 činil 2,0 mld. CZK (+3,9 % y/y). Ve srovnání s trhem je to lehce slabší výsledek (-1,3 %), když překvapil zmíněný mírný nárůst nákladů. Náklady na riziko sice vzrostly meziročně o vysokých +191 % na 102 mil. CZK. Za tímto růstem je ale funkce velmi nízké srovnávací základny. Jsou ale stále velmi nízké a odpovídají pouhým 14 bb. To odráží vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Efektivní daňová sazba v 4Q25 činila 14,1 %, což je níže než konsensus (15,3 %) i náš odhad (15,2 %). Čistý zisk za 4Q25 dosáhl 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To odpovídá návratnosti hmotného kapitálu ve výši 23,4 %. Čistý zisk o +3,0 % překonal očekávání trhu. Důvodem jsou zmíněné nižší náklady na riziko a nižší efektivní daňová sazba.  

Celoroční výsledky jsou na čistém zisku meziročně lepší o +11,9 % na 6,5 mld. CZK, nad aktualizovaným cílem Monety ve výši 6,3 mld. CZK (+3,2 %). Výnosy meziročně vzrostly o +7,8 % na 13,9 mld. CZK. Náklady byly meziročně mírně vyšší o +2,0 %, když dosáhly 5,8 mld. CZK. Náklady na riziko pak činily nízkých 16 bb. To je pod cílem Monety na 17,5-22,5 bb i pod našim odhadem 20 bb.

Moneta předvedla vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Portfolio úvěrů se meziročně rozrostlo o +5,8 % y/y (+1,4 % q/q). Prodej nových úvěrů se vzhledem k silné poptávce jak v komerčním, tak retailovém sektoru zvýšil o +21,9 % y/y. Úvěry v selhání (NPL) klesly na pouhé 3 mld. CZK. To vedlo ke snížení poměru úvěrů v selhání z 1,1 % v 3Q25 na 1,0 %. Jedná se o historicky nejnižší úroveň.   

Kapitálová přiměřenost Monety je na 18,7 %. Nadbytečný kapitál nad cílem (15,25 %) Monety činí 5,7 mld. CZK.

Dividenda: Moneta navrhuje vyplatit dividendu ze zisku minulého roku ve výši 11,50 CZK. To ve srovnání s tržní cenou nabízí slušný +5,6% hrubý výnos. Valná hromada, na které budou akcionáři o návrhu dividendy hlasovat, se bude konat 21. dubna 2026.