Bankovní rada ČNB hlasy všech svých sedmi členů rozhodla na dnešním zasedání o ponechání úrokových sazeb beze změny. Podle guvernéra Michla se ČNB nachází v příznivé pozici, když měnová politika je stále mírně restriktivní a inflace se nachází pod cílem centrální banky. Podle jeho slov navíc dosavadní nárůst cen energetických komodit nepředstavuje významné riziko pro dosahování inflačního cíle. Důraz guvernéra na vývoj jádrové inflace by navíc mohl naznačovat, že ČNB může část dopadů dražší ropy výjimkovat. Scénář zvyšování sazeb se tedy nezdá být aktuální a proti jejich poklesu naopak hovoří přetrvávající proinflační tlaky z domácí ekonomiky, ke kterým se nyní přidává riziko plynoucí z vyšších cen energetických komodit. Ve výsledku tedy ponecháváme naši prognózu úrokových sazeb ČNB beze změny a do konce roku očekáváme jejich stabilitu.

Bankovní rada ČNB hlasy všech svých sedmi členů rozhodla na dnešním zasedání o ponechání úrokových sazeb beze změny. Podle guvernéra Michla se ČNB nachází v příznivé pozici, když měnová politika je stále mírně restriktivní a inflace se nachází pod cílem centrální banky. Podle jeho slov navíc dosavadní nárůst cen energetických komodit nepředstavuje významné riziko pro dosahování inflačního cíle. Důraz guvernéra na vývoj jádrové inflace by navíc mohl naznačovat, že ČNB může část dopadů dražší ropy výjimkovat. Scénář zvyšování sazeb se tedy nezdá být aktuální a proti jejich poklesu naopak hovoří přetrvávající proinflační tlaky z domácí ekonomiky, ke kterým se nyní přidává riziko plynoucí z vyšších cen energetických komodit. Ve výsledku tedy ponecháváme naši prognózu úrokových sazeb ČNB beze změny a do konce roku očekáváme jejich stabilitu.

Česká národní banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba zůstává na 3,5 % a její výše by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je většinou odhadována poblíž 3 %. Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i zhruba s tím, co zaceňoval finanční trh. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo všech sedm členů bankovní rady.

K pokračující stabilitě sazeb přispívají přetrvávající proinflační rizika zesílená konfliktem na Blízkém východě. Inflace, která v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % y/y, se nachází pod dvouprocentním cílem i poslední prognózou centrální banky, neboť ta pro únor očekávala 1,6 %. Důvodem jsou však zejména volatilní složky energií a potravin. Jádrová inflace a růst cen služeb naopak zůstávají nad cílem, když v únoru dosáhly 2,7 % y/y, resp. 4,5 %. K tomu přispívá i pokračující svižný růst mezd, který v Q4 25 činil 7,4 % y/y a o 0,3 pb tak předčil prognózu ČNB. Spolu se spotřebitelským sentimentem tak roste i poptávka domácností, která by měla být hlavním tahounem námi odhadovaného letošního růstu ekonomiky o 2,7 %. Současný konflikt na Blízkém východě a s tím související výrazný nárůst cen energetických komodit významně zvyšuje rizika ve směru vyšší budoucí inflace a zesiluje tedy důraz na opatrnost centrální banky.

Diskuze o zpřísňování měnové politiky jsou ale pro ČNB nejspíše předčasné. My jsme prozatím zvýšili náš odhad letošní inflace pouze mírně, a to z 1,6 % na 1,8 %. To je však postaveno na předpokladu jen dočasného působení ropného šoku, bez významnějších přelivů do ostatních složek inflace, a jeho následného postupného odeznění ve druhé polovině letošního roku (s průměrnou cenou ropy Brent v roce 2026 kolem 85 USD za barel). Vliv dražší ropy navíc v naší aktualizované prognóze kompenzuje slabší dynamika cen potravin na začátku letošního roku, než s jakou jsme původně počítali. Rizika naší prognózy tudíž zůstávají vychýlena ve směru vyšší letošní inflace. Nadále přitom platí, že síla dopadů současného energetického šoku se bude odvíjet od délky a intenzity blízkovýchodního konfliktu, což je parametr spojený se značnou nejistotou. S ohledem na stále mírně restriktivní působení měnové politiky a nízkou celkovou inflaci se ČNB nachází v relativně komfortní pozici. Tu navíc posiluje skutečnost, že ekonomika je nyní pravděpodobně vůči energetickým šokům více odolná, než byla před válkou na Ukrajině. K tomu pomohly významné investice do energetické efektivnosti a rostoucí obliba smluv na dodávky energií s fixovanou cenou. Možná i v souladu s tím vykazuje také česká koruna neobvyklou odolnost, když od vypuknutí války na Blízkém východě ztratila vůči euru pouze zhruba jedno procento.

Guvernér Michl na tiskové konferenci vyzdvihl příznivou výchozí pozici centrální banky a kladl důraz na vývoj jádrové inflace. Příznivá výchozí pozice podle něj souvisí s již zmíněnou restriktivní úrovní úrokových sazeb a nízkou inflací. Zároveň dodal, že podle aktualizované prognózy ČNB, která již částečně zohledňuje zvýšené ceny ropy, by se celková inflace měla letos nacházet pod 2 % a v příštím roce v těsné blízkosti inflačního cíle. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená. Guvernér Michl několikrát zdůraznil, že vývoj jádrové inflace má pro centrální banku primární důležitost, a to i přesto, že ostatní položky inflace mohou dočasně vykazovat vyšší růst. To může naznačovat, že by část dopadů vyšších cen ropy mohla centrální banka výjimkovat. Podle guvernéra je důležité, aby se vyšší ceny energií nepromítly do zvýšení inflačních očekávání. Rizika výhledu plnění inflačního cíle jsou podle něj nyní zhruba vyrovnaná, přičemž makroekonomické dopady blízkovýchodního konfliktu představují významnou nejistotu. Guvernér Michl zároveň uvedl, že dosavadní dopady konfliktu podle analýzy sekce měnové neohrožují setrvalost nízkoinflačního prostředí. Další kroky centrální banky budou podle jeho slov založeny na vyhodnocení nových dat a závěrů analýz.

Naši prognózu úrokových sazeb ČNB prozatím ponecháváme beze změny a nadále tedy očekáváme jejich stabilitu do konce letošního roku. Kombinace přetrvávajících domácích proinflačních tlaků a nárůstu cen energetických komodit nejspíše znamená, že scénář snižování úrokových sazeb již nejspíše nebude nějakou dobu na jednacím stole bankovní rady. Scénář zvyšování sazeb se ale také podle výše uvedených výroků guvernéra Michla nezdá být aktuální a podle nás přijde na přetřes až ve chvíli, kdy bude zřejmé, že se nárůst cen energií začne promítat také do ostatních složek inflace. Samotný nárůst cen energií je externí povahy a centrální banka s tím příliš nezmůže, na druhotné efekty by ale již reagovat nejspíše musela. Síla těchto druhotných efektů bude záviset nejen na tom, kde a po jakou dobu se ceny energetických komodit usadí, ale rovněž na síle tuzemské poptávky. Ta ve výsledku rozhodne to tom, do jaké míry by mohli prodejci promítnout zvýšené náklady na energie do konečných cen. Současný růstový trend spotřebitelské poptávky tak může situaci ohledně druhotných efektů pro centrální banku ztížit.

Předpokládáme, že Colt CZ ve svých číslech za 4Q25 ukáže nadále slabost komerčního trhu v USA, který je pro něj klíčový. Stabilně silný očekáváme výkon muničního sektoru Coltu. Za 4Q25 odhadujeme pokles EBITDA o 17,5 % y/y na 1,3 mld. CZK. Tržby by měly být meziročně nižší o 6,3 % y/y na 6,9 mld. CZK. Za celý minulý rok by pak EBITDA měla činit 4,7 mld. CZK (+2,9 % y/y) při tržbách 23 mld. CZK (+2,8 % y/y). Tím by byly splněny celoroční cíle Coltu.

Den zveřejnění: středa 25. března 2026 před otevřením trhu     

Předpokládáme, že Colt CZ ve svých číslech za 4Q25 ukáže nadále slabost komerčního trhu v USA, který je pro něj klíčový. Stabilně silný očekáváme výkon muničního sektoru Coltu. Za 4Q25 odhadujeme pokles EBITDA o 17,5 % y/y na 1,3 mld. CZK. Tržby by měly být meziročně nižší o 6,3 % y/y na 6,9 mld. CZK. Za celý minulý rok by pak EBITDA měla činit 4,7 mld. CZK (+2,9 % y/y) při tržbách 23 mld. CZK (+2,8 % y/y). Tím by byly splněny celoroční cíle Coltu.  

Výsledky za 4Q25: V segmentu zbraní je zásadní civilní trh v USA. Podle dostupných dat klesl o téměř 13 % y/y. Na celkových výnosech Coltu za 4Q25 by se měl podílet asi čtvrtinou. Stabilní výkonnost čekáme od muniční divize. Zejména v Evropě by měla být vidět silná čísla. Tržby Coltu za 4Q25 odhadujeme na 6,9 mld. CZK (-6,3 % y/y). EBITDA dosáhne 1,3 mld. CZK (-17,5 % y/y). To je v souladu s očekáváním Coltu na výnosy 7-8,5 mld. CZK a EBITDA 1,1-1,3 mld. CZK. Čistý zisk za poslední kvartál minulého roku čekáme na 629 mil. CZK (-1,8 % y/y).

Výsledky za 2025: Za celý minulý rok by podle našich očekávání se měly tržby lehce zvýšit o +2,8 % y/y na 23 mld. CZK. Zisk EBITDA odhadujeme na 4,7 mld. CZK (+2,9 % y/y). Colt by tak dosáhl svých cílů na výnosy 23-24,5 mld. CZK a EBITDA 4,5-4,8 mld. CZK.