Data z USA v tomto týdnu ukázala na přetrvávající silné a navíc dále zesilující inflační tlaky, zatímco statistiky z reálné ekonomiky mírně zklamaly. Cenový index PCE, tedy Fedem preferovaný ukazatel inflace, vzrostl v únoru o silných 0,4 % meziměsíčně a 2,8 % meziročně, což ale odpovídalo konsensu. V souladu s očekáváními se vyvíjel i jádrový index PCE, u kterého došlo k nárůstu o 0,4 % meziměsíčně a o 3,0 % meziročně. V rámci toho růst cen jádrových služeb zůstal zvýšený na 3,2 % y/y, zatímco dynamika cen jádrového zboží pokračovala v trendovém zrychlování na 2,3 % y/y. Statistiky CPI, které jsou k dispozici již za březen, potom přinesly silný meziměsíční nárůst o 0,9 %, který přispěl k výraznému zrychlení meziroční inflace z 2,4 % na 3,3 %. Důvodem byl především nárůst cen pohonných hmot meziměsíčně o 21,2 %. Mírně ale zrychlila také jádrová inflace CPI, která v březnu vzrostla z 2,5 % na 2,6 % y/y. Celková i jádrová inflace však v meziroční vyjádření byly ve srovnání s konsensem o desetinu nižší.

Data z USA v tomto týdnu ukázala na přetrvávající silné a navíc dále zesilující inflační tlaky, zatímco statistiky z reálné ekonomiky mírně zklamaly. Cenový index PCE, tedy Fedem preferovaný ukazatel inflace, vzrostl v únoru o silných 0,4 % meziměsíčně a 2,8 % meziročně, což ale odpovídalo konsensu. V souladu s očekáváními se vyvíjel i jádrový index PCE, u kterého došlo k nárůstu o 0,4 % meziměsíčně a o 3,0 % meziročně. V rámci toho růst cen jádrových služeb zůstal zvýšený na 3,2 % y/y, zatímco dynamika cen jádrového zboží pokračovala v trendovém zrychlování na 2,3 % y/y. Statistiky CPI, které jsou k dispozici již za březen, potom přinesly silný meziměsíční nárůst o 0,9 %, který přispěl k výraznému zrychlení meziroční inflace z 2,4 % na 3,3 %. Důvodem byl především nárůst cen pohonných hmot meziměsíčně o 21,2 %. Mírně ale zrychlila také jádrová inflace CPI, která v březnu vzrostla z 2,5 % na 2,6 % y/y. Celková i jádrová inflace však v meziroční vyjádření byly ve srovnání s konsensem o desetinu nižší. Osobní příjmy amerických domácností v únoru neočekávaně meziměsíčně klesly o 0,1 % oproti očekávanému růstu o 0,3 %, zatímco osobní výdaje meziměsíčně vzrostly o 0,5 % a rovněž skočily pod konsensem ve výši +0,6 %. Reálné osobní výdaje potom rostly pouze o 0,1 % m/m, což bylo méně než odhadovaných +0,2 %. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v USA zvýšil o 16 tis. na 219 tis., což bylo více než odhadovaných 210 tis. Počet stávajících žádostí ale naproti tomu klesl na 1,79 milionu a byl tak nejnižší za poslední téměř dva roky. V pořadí třetí odhad amerického HDP za Q4 25 dále zhoršil anualizovaný mezičtvrtletní růst z původních 0,7 % na pouhých 0,5 %. Důvodem takto slabého růstu byl ovšem zejména tamní shutdown, tedy uzavření federálních úřadů kvůli problémům s financováním. Obrázek mírného zhoršení americké ekonomiky pak doplnil i březnový ISM ze služeb (snížení z 56,1 b. na 54,0 b.) a pokles objednávek dlouhodobé spotřeby (o 1,4 % m/m). Navzdory tomu ale samotná úroveň většiny ekonomických indikátorů nadále značí přetrvávající odolnost tamního hospodářství.

V Německu byly zveřejněny únorové statistiky průmyslové produkce a zahraničního obchodu, které ovšem přinesly smíšené výsledky. Tamní vývoz zaznamenal silný meziměsíční nárůst o 3,6 %, čímž výrazně překonal tržní konsensus ve výši 1,3 % a zároveň se zotavil z lednového poklesu o 1,5 %. Meziměsíční růst byl tažen zejména vývozy v rámci EU (+5,8 % m/m). Přebytek obchodní bilance se sice mírně snížil z lednových 20,3 mld. EUR na 19,8 mld. EUR, přesto ale překonal očekávání (konsensus činil 18,5 mld. EUR). Průmyslová produkce naproti tomu meziměsíčně poklesla o 0,3 %, čímž významně zaostala za odhadem trhu očekávajícím růst o 0,7 %. V meziročním vyjádření německá průmyslová produkce stagnovala po lednovém poklesu o 0,9 %. Zklamaly i tamní tovární objednávky, které v únoru meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,9 % oproti očekávanému růstu o 3,0 %. To navíc následovalo po silném lednovém propadu o 11,1 % m/m. Ačkoliv tedy některé indikátory ukazují na dílčí zlepšení situace v německém průmyslu, strukturální problémy přetrvávají.

Tuzemská průmyslová i stavební produkce v únoru svižně rostla, zatímco spotřebitelská poptávka zhruba stagnovala. Průmyslová produkce byla meziměsíčně vyšší o 1,3 % a stejným tempem rostla i v meziročním vyjádření. To bylo zhruba v souladu s tržním konsensem, který očekával jen nepatrně nižší meziroční zvýšení o 1,2 %. V samotném zpracovatelském průmyslu byl pak růst výroby ještě silnější, když v meziměsíčním vyjádření dosáhl 2,0 % a z hlediska jednotlivých odvětví byl poměrně plošný. Stavební produkce pak v únoru meziměsíčně vzrostla o 3,5 % a meziročně byla s přispěním vlivu srovnávací základny vyšší o 4,1 %. Maloobchodní tržby bez prodejů aut naproti tomu v reálném vyjádření pouze meziměsíčně stagnovaly, zatímco tržby za prodej služeb nepatrně vzrostly o 0,1 %. To však v obou případech následovalo po svižném růstu tržeb na přelomu roku. V souhrnu tedy únorová data potvrdila silnou pozici české ekonomiky, která by měla být oporou v současném prostředí opětovně zvýšené globální nejistoty kvůli konfliktu na Blízkém východě. Detailněji jsme únorová data z reálné ekonomiky ČR popisovali zde: https://bit.ly/Industry_Feb26_CZ. Zveřejněn byl v tomto týdnu rovněž předběžný odhad tuzemské inflace za březen. Ten přinesl její výrazný nárůst v meziročním vyjádření z 1,4 % na 1,9 %, což bylo desetinu pod tržním konsensem, avšak tři desetiny nad prognózou ČNB. Přestože informace o struktuře inflace jsou v rámci předběžného odhadu velmi omezené, lze předpokládat, že hlavním důvodem jejího nárůstu bylo jako v ostatních zemích hlavně skokové zdražení pohonných hmot. Podrobněji jsme březnový vývoj tuzemských spotřebitelských cen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_flash_03.

Vývoj na finančních trzích byl v tomto týdnu opět ve vleku geopolitických událostí souvisejících s konfliktem mezi USA a Íránem, resp. dohody o dočasném příměří. Obě strany souhlasily s podmíněným dvoutýdenním příměřím a vedením následných rozhovorů. To přispělo k oživení akciových trhů, zatímco index volatility VIX v podstatě klesl na předválečnou úroveň kolem 20 bodů. Nicméně dohoda zůstává stále křehká, když ji ohrožuje skutečnost, že Hormuzský průliv zůstává podle všeho nadále vesměs neprůchodný, stejně tak i pokračující spory mezi Izraelem a Libanonem. Energetické trhy zaznamenaly v tomto týdnu extrémní volatilitu, když cena ropy po úterním oznámení příměří propadla o skoro pětinu, poté se ale vrátila mírně pod hladinu 100 USD za barel, právě v souvislosti s obavami o udržitelnost dohodnutého příměří. Částečný ústup rizikové averze a s tím související nižší poptávka po americkém dolaru jako měně bezpečného přístavu vedly k významnému oslabení jeho kurzu vůči euru o skoro dvě procenta. Z tohoto vývoje profitovaly i všechny měny středoevropského regionu. Nejvíce oproti společné evropské měně posílil maďarský forint, který v mezitýdenním srovnání zpevnil o 2,5 %. K tomu mohly pomoci i výsledky předvolebních průzkumů před tamními parlamentními volbami, které favorizují opoziční stranu Tisza. Následoval polský zlotý s posílením o skoro 1 % a česká koruna, která přidala zhruba 0,5 %. Kurz tuzemské měny se tak v závěru týdne dostal k 24,37 CZK/EUR. Ve středoevropském regionu tento týden zasedala také polská centrální banka, úrokové sazby ovšem podle očekávání nezměnila.

Akciové trhy tento týden rostly. Pozitivní byl výhled na příměří na Blízkém východě.  Výrazně klesla cena ropy a akcie tedy naopak vzrostly.      

Pražská burza

Pražský index PX korigoval jen ve čtvrtek (-0,70 %), ostatní dny rostl (v pondělí byl svátek). Za celý o Velikonoční pondělí zkrácený týden dosáhl růst +4,54 % t/t.

Burzu tlačil nahoru opět finanční sektor. Erste Group si připsala +11,99 % t/t a stala se velikonočním zajíčkem. S tatarem ji naháněly Komerční banka (+6,03 % t/t) i Moneta (+4,72 % t/t). Růstem o +6,44 % t/t se neztratila ani pojišťovna VIG.   

Akciové trhy tento týden rostly. Pozitivní byl výhled na příměří na Blízkém východě.  Výrazně klesla cena ropy a akcie tedy naopak vzrostly.      

Pražská burza

Pražský index PX korigoval jen ve čtvrtek (-0,70 %), ostatní dny rostl (v pondělí byl svátek). Za celý o Velikonoční pondělí zkrácený týden dosáhl růst +4,54 % t/t.

Burzu tlačil nahoru opět finanční sektor. Erste Group si připsala +11,99 % t/t a stala se velikonočním zajíčkem. S tatarem ji naháněly Komerční banka (+6,03 % t/t) i Moneta (+4,72 % t/t). Růstem o +6,44 % t/t se neztratila ani pojišťovna VIG.   

Colt CZ bez podstatnějších zpráv posílil o +5,61 % t/t. V součtu to znamená třetí týdenní růst v řadě. Slušný výkon předvedlo růstem o +4,94 % t/t Primoco. Pravděpodobně je to reakce na zprávu, že postaví novou továrnu, která navýší kapacitu výroby. Kofola posílila za tento týden o +3,78 % t/t a vymazala tak většinu ztráty z předchozích čtyř týdnů. A po pěti týdnech si polepšil také Philip Morris ČR (+3,67 % t/t). Doosan Škoda přidala tento týden +1,26 % t/t a Karo Leather +0,65 % t/t.

ČEZ je jedním ze dvou titulů, které oslabily. ČEZ za tento týden klesl o 1,17 % t/t. Zajímavé je, že na ČEZu se ztratila likvidita. Aktivita investorů se, co se týká zobchodovaného objemu s akciemi ČEZu, smrskla na zhruba třetinu. Dlouhodobě tvořil asi 35 % objemu celé burzy. Tento týden asi jen 12 %.    

Nejhlubší ztrátu za tento týden zaznamenala emise CSG. A to přes uzavřený kontrakt v hodnotě 2,5 mld. USD. Cena její akcie spadla o 12,30 % t/t (v Amsterodamu -12,03 % t/t, krátce před pátečním závěrem). Cena se zastavila na 537,40 CZK, což je -11,61 % ve srovnání s IPO cenou (608 CZK). Výplach přišel ve čtvrtek (-6,47 %) a zejména v pátek (-7,47 %). Z mého pohledu se jednalo o naprosto přehnanou reakci trhu. I přes očekávání konce války na Ukrajině, který doufejme, že přijde co možná nejdříve, má před sebou obraný průmysl roky pozitivního výhledu.

USA

V USA se na rozdíl od evropských burz obchodovalo i v pondělí. Index S&P 500 rostl každý den a od pondělí do čtvrtka přidal +3,68 %. Dnes zahájil seanci výše o +0,2 %. Za celý týden by mělo být zhodnocení kolem +3,9 %.

Evropa

Evropský index STOXX Europe 600 střídal dny poklesu s růstovými seancemi. Zejména vzhledem ke středečním +3,88 % za celý týden vzroste. Dnes, krátce před koncem obchodování, je silnější o +0,7 %. Za celý týden nicméně vzroste o asi +3,4 % t/t.

Podstatné korporátní zprávy

V pátek (10. 4. 2026) se konala valné hromada společnosti Colt CZ. Akcionáři na ní hlasovali o duálním listingu v Amsterodamu a navýšení kapitálu. Náš komentář je zde https://bit.ly/Colt_GMapr26. Jen připomínáme, že tato VH nehlasovala o navržené dividendě 30 CZK. O té rozhodnou akcionáři na červnové VH.