Základní repo sazba tedy i po dnešním zasedání centrální banky zůstává na 3,5 %. Rizika měnové politiky ČNB se sice nyní kvůli konfliktu na Blízkém východě vychylují v proinflačním směru, centrální banka se ale stále nachází v relativně příznivé pozici, která jí umožnuje pokračovat ve vyčkávací strategii. K tomu přispívá stále mírně restriktivní úroveň repo sazby, silná česká koruna a nízká výchozí hladina inflace. Dodatečné zpřísnění měnových podmínek navíc zprostředkoval nedávný nárůst tržních korunových sazeb, ke kterému na finančním trhu došlo kvůli obavám z vyšší inflace.

Základní repo sazba tedy i po dnešním zasedání centrální banky zůstává na 3,5 %. Rizika měnové politiky ČNB se sice nyní kvůli konfliktu na Blízkém východě vychylují v proinflačním směru, centrální banka se ale stále nachází v relativně příznivé pozici, která jí umožnuje pokračovat ve vyčkávací strategii. K tomu přispívá stále mírně restriktivní úroveň repo sazby, silná česká koruna a nízká výchozí hladina inflace. Dodatečné zpřísnění měnových podmínek navíc zprostředkoval nedávný nárůst tržních korunových sazeb, ke kterému na finančním trhu došlo kvůli obavám z vyšší inflace.

V našem základním scénáři prognózy očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce příštího roku, rizika jsou ale vychýlena ve směru jejich možného zvýšení. Zásluhou nízké výchozí úrovně a stále mírně restriktivních měnových podmínek by se celková inflace měla podle naší prognózy po většinu letošního i příštího roku udržet uvnitř tolerančního pásma centrální banky. Ta by tak mohla do velké míry přímé efekty dražších energií na tuzemskou inflaci, které nedokáže svými úrokovými sazbami ovlivnit, ze své politiky výjimkovat.

Problémem pro centrální banku mohou být sekundární vlivy na ostatní ceny v ekonomice, a to i kvůli již nyní vysoké úrovni jádrové inflace. Ta v březnu vzrostla na 2,9 %, tedy do blízkosti tříprocentní horní hranice tolerančního pásma ČNB. Pro duben přitom nelze vyloučit další zvýšení. Situaci ohledně jádrové inflace komplikuje robustní domácí poptávka, napjatý trh práce, rostoucí ceny nemovitostí a nově i stavebních materiálů, k čemuž se brzy ještě přidá působení expanzivní fiskální politiky. V tomto prostředí by mohly dodatečné inflační tlaky pramenící z blízkovýchodního konfliktu situaci pro ČNB zkomplikovat a učinit ze zvyšování sazeb nevyhnutelnou součást měnové politiky. Zdali se tento rizikový scénář naplní, bude primárně záviset na délce trvání konfliktu na Blízkém východě.

Za první čtvrtletí odhadujeme pokles EBITDA o 20 % y/y na 34,4 mld. CZK. V tomto roce bude nižší realizovaná cena elektřiny a také očekáváme inflaci provozních nákladů. Čistý zisk ale vzroste o +10,5 % y/y a podle našich odhadů dosáhne 14 mld. CZK. V tomto roce se již neplatí speciální daň, takže podstatným způsobem klesne efektivní daňová sazba, a to pozitivně ovlivní výši čistého zisku.

Den zveřejnění výsledků: čtvrtek, 14. května 2026 v 7:00 hod

Za první čtvrtletí odhadujeme pokles EBITDA o 20 % y/y na 34,4 mld. CZK. V tomto roce bude nižší realizovaná cena elektřiny a také očekáváme inflaci provozních nákladů. Čistý zisk ale vzroste o +10,5 % y/y a podle našich odhadů dosáhne 14 mld. CZK. V tomto roce se již neplatí speciální daň, takže podstatným způsobem klesne efektivní daňová sazba, a to pozitivně ovlivní výši čistého zisku.

V tomto roce podstatně klesla cena prodané elektřiny. Zatímco loni prodával ČEZ elektřinu za asi 124 EUR/MWh letos to bude kolem 105 EUR (náš odhad). Nicméně od začátku konfliktu na Blízkém východě se elektřina obchoduje za o téměř 10 EUR/MWh vyšší ceny. Vliv na průměrnou cenu v tomto roce ale nečekáme podstatný. Mohlo by to částečně zvýšit prodejní ceny pro další roky. Výnosy za 1Q26 odhadujeme ve výši 89,9 mld. CZK. Znamená to meziroční pokles o 3,7 %. EBITDA by měla meziročně klesnout o 20,1 % na 34,4 mld. CZK. Mírně větší polovinu by měl tvořit sektor Výroba. Distribuce pak asi 36 %. Odhadujeme nárůst provozních nákladů (personální, služby). Mírný pokles čekáme i u odpisů. Čistý zisk za první čtvrtletí tohoto roku odhadujeme na 14 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu růstu o +10,5 %. Rozdíl u této položky ve srovnání se stejným obdobím předchozích roku je zejména v daňové sazbě. Letos už neplatí speciální daň (WFT). V 1Q25 byla efektivní daňová sazba 49,7 % zatímco letos odhadujeme standardních 21 %.

Projekce 2026: Stávající cíle ČEZu, které byly zveřejněné 12. března počítají s EBITDA 103-108 mld. CZK a čistý zisk 27-31 mld. CZK. Naše odhady jsou optimističtější. Podle našeho modelu by EBITDA měly být 112,5 mld. CZK a čistý zisk 37,4 mld. CZK. Připomínáme, že na začátku roku bývají projekce velmi konzervativní. Zveřejnění kvartálních výsledků vnímáme jako příležitost, kdy může dojít k jejich aktualizaci. Naše odhady za 1Q26 jsou asi 33 % a 48 % cíle ČEZu na EBITDA a čistý zisk respektive.