Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 jako výrazně proinvestiční. Kapitálové výdaje mají dosáhnout 289,6 miliardy korun, proti letošku o 26,4 miliardy více.  Investice financované z národních zdrojů mají meziročně vzrůst o 47,7 miliardy; evropské prostředky na investice ale mají být oproti letošku o 21,2 miliardy nižší. Současně se však schodek státního rozpočtu prohloubí z letošních plánovaných 310 miliard na 389 miliard korun.

Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 jako výrazně proinvestiční. Kapitálové výdaje mají dosáhnout 289,6 miliardy korun, proti letošku o 26,4 miliardy více.  Investice financované z národních zdrojů mají meziročně vzrůst o 47,7 miliardy; evropské prostředky na investice ale mají být oproti letošku o 21,2 miliardy nižší. Současně se však schodek státního rozpočtu prohloubí z letošních plánovaných 310 miliard na 389 miliard korun.

Samotná rekordní částka ovšem ještě nedělá rozpočet proinvestičním. Jde o nominální údaj, který neříká nic o růstu cen například stavebních prací ani o kvalitě a budoucím ekonomickém přínosu jednotlivých projektů. Podstatné také je, že výdaje státního rozpočtu nejsou totéž co investice celého veřejného sektoru. A především platí, že vyšší veřejné investice nemusí automaticky znamenat stejně velký přírůstek celkových investic v ekonomice.

Ekonomické učebnice v této souvislosti hovoří o vytěsňovacím efektu. Stát zvýší své výdaje, které financuje dluhem. Tím vzroste jeho poptávka po úsporách a kapitálu, což může tlačit vzhůru úrokové sazby. Některé projekty soukromých firem se pak při vyšších nákladech financování přestanou vyplácet. Investice státu tak alespoň částečně nahradí investice soukromého sektoru.

Tento mechanismus ale nefunguje vždy stejně. Pokud se ekonomika nachází v útlumu, firmy mají nevyužité kapacity a domácnosti vysoké úspory, mohou veřejné investice naopak ty soukromé povzbudit. Nová silnice, železnice nebo energetická infrastruktura zvýší návratnost firemních privátních projektů, které by bez ní nevznikly. Ekonomický výzkum proto nachází důkazy jak o vytěsňování, tak i potvrzení opačného efektu, kdy veřejné investice ty soukromé naopak přitahují. Výsledek závisí na kvalitě projektu, způsobu financování, fungování kapitálového trhu a zejména na množství volných zdrojů v ekonomice.

Po globální finanční krizi bylo podle mého názoru riziko vytěsňování v Česku malé. Ekonomika se potýkala s nedostatečnou poptávkou a investiční aktivita se v reálném vyjádření jen pomalu vracela na předkrizovou úroveň. Fiskální restrikce v době evropské dluhové krize navíc omezila veřejné investice právě ve chvíli, kdy byly výrobní kapacity nevyužité. Veřejné a soukromé investice tehdy byly spíše komplementy než konkurenty. Nízké úroky samy o sobě firmy k investování nepřiměly, pokud chyběla poptávka nebo odpovídající infrastruktura.

Nyní je situace jiná. My Komerční bance čekáme, že česká ekonomika si letos připíše 2,1 % a v roce 2027 zrychlí na 2,6 %. Tahounem má zůstat domácí poptávka, tedy spotřeba domácností, pokračující investiční aktivita a expanzivnější fiskální politika. ČNB je pro příští rok ještě o něco optimističtější, když ve své letní prognóze počítá s růstem HDP o 2,7 %. Ministerstvo financí je naopak konzervativnější a ve srpnové makroekonomické predikci uvádí přes navržený „proinvestiční“ rozpočet pro rok 2027 růst o 2,4 %. Celkově rozdíly nejsou dramatické, všechny prognózy ale ukazují stejným směrem: česká ekonomika již není v hlubokém útlumu a prostor pro další růst bez tlaku na ceny, mzdy a výrobní kapacity je omezenější než před deseti lety.

Vytěsňování navíc nemusí probíhat pouze přes úrokové sazby. Stát a firmy budou soutěžit o stejné projektanty, stavební pracovníky, stroje a materiály. Stavební společnosti již letos uváděly dle CEEC Research využití lidských kapacit kolem 93 procent. Jestliže veřejný sektor nabídne velké, dlouhodobé a rozpočtem garantované zakázky, bude pro dodavatele často atraktivnějším zákazníkem než soukromý investor. Výsledkem mohou být vyšší ceny a odklady některých firemních či bytových projektů. V neposlední řadě může v malé otevřené ekonomice s flexibilním měnovým kurzem část vytěsňování probíhat i přes kanál silnější reálné měny. Expanzivnější fiskální politika zvyšuje domácí poptávku a může tlačit na růst mezd a cen v sektorech s omezenými kapacitami. Pokud se to projeví ve vyšší domácí inflaci, případně v silnějším nominálním kurzu koruny díky vyšším úrokovým sazbám, reálný měnový kurz zpevní. To zhoršuje cenovou konkurenceschopnost exportérů a firem soutěžících s dovozem, a může tak brzdit jejich produkci i investiční aktivitu.

Česko veřejné investice potřebuje. Rozhodující ale není rekordní kolonka v rozpočtu, nýbrž výběr projektů, jejich připravenost a načasování. V ekonomice s napjatými kapacitami totiž může stát nakonec postavit více jen za cenu toho, že soukromý sektor postaví méně.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

Pražská burza

Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu. I když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické. V pátek index rostl, ale nedokázal vymazat zejména středeční ztrátu. Stále pokračuje prázdninový mód. Průměrný objem obchodů dosahuje necelých 40 % dlouhodobého průměru. Za tento týden pražská burza mírně oslabila o 0,19 % t/t a přerušila tak sérii čtyř rostoucích týdnů v řadě.   

Vývoj indexu negativně ovlivnil především výrazný pokles akcií CSG o 5,97 % t/t. Cena CSG celý týden klesala. Po pěti rostoucích týdnech tak přišla korekce. Z finančního sektoru oslabila jen Erste Group a to o 1,51 % t/t. Nedařilo se ani společnosti Primoco (-1,92 % t/t) a ani Coltu, jehož akcie ztratily 0,31 % t/t.

ČEZ tento týden vzrostl o +0,81 % t/t. Slušný výkon zaznamenala s růstem +0,80 % t/t Doosan Škoda. Dařilo se i bankám, Monetě a Komerční bance, i pojišťovně VIG. Moneta posílila (+0,56 % t/t) a roste třetím týdnem v řadě. Komerční banka přidala +0,38 % t/t a pojišťovna VIG vzrostla o +0,77 % t/t. Kofola roste třetí týden, tentokrát uzavřela zisk na úrovni +0,20 % t/t. Philip Morris ČR, zejména díky konci páteční seance, za tento týden posílil o +0,75 % t/t.

USA

Za první čtyři dny týdne odepsal americký index S&P 500 1,86 %. Lehce tak klesl z maxim dosažených v předchozím týdnu.

Dnes je S&P 500 krátce po zahájení obchodování o +0,3 % v kladném teritoriu. Za celý týden to nicméně bude ztráta o asi 1,6 % t/t. To následuje po třech růstových týdnech.

Evropa

Podobně jako pražský i evropský index STOXX Europe 600 posiluje jen v pátek. Chvíli před koncem dnešního obchodování je silnější o +0,6 %. Za celý týden klesne o asi 0,5 %.

Očekávané události