Česká inflace v září vzrostla v meziročním vyjádření z 1,9 % na 2,5 %. Mírně tak překonala tržní konsensus i náš odhad, který v obou případech činil 2,4 %. Vyšší byla zářijová inflace také oproti prognóze centrální banky, která očekávala 2,2 %. Prozatím jde o předběžný odhad zářijové inflace, jenž obsahuje jen velmi omezené informace o její struktuře.

Česká inflace v září vzrostla v meziročním vyjádření z 1,9 % na 2,5 %. Mírně tak překonala tržní konsensus i náš odhad, který v obou případech činil 2,4 %. Vyšší byla zářijová inflace také oproti prognóze centrální banky, která očekávala 2,2 %. Prozatím jde o předběžný odhad zářijové inflace, jenž obsahuje jen velmi omezené informace o její struktuře.

Hlavní příčinou zářijového nárůstu inflace bylo zdražení pohonných hmot. Ceny u tuzemských čerpacích stanic v září meziměsíčně vzrostly podle našeho odhadu o 8,3 %, což představovalo jejich třetí zvýšení v řadě. To souviselo s obnovenou eskalací konfliktu na Blízkém východě, které vedlo k opětovnému nárůstu ceny surové ropy do blízkosti 100 dolarů za barel. Meziroční růst cen pohonných hmot v ČR tak zrychlil do rozmezí 30-40 % a na zářijovém nárůstu celkové inflace se podle našeho odhadu podílel z 0,3-0,4 pb., tedy více než z poloviny.

Ceny potravin nadále klesaly, energie zřejmě naopak mírně zdražily. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v září meziměsíčně klesly o 0,4 % a meziročně byly nižší o 3,5 %. To naproti tomu kompenzovalo zdražení alkoholických nápojů a tabákových výrobků, jejichž ceny byly meziměsíčně vyšší o 0,5 % a meziročně o 4,6 %. Přestože údaje o zářijovém vývoji cen elektrické energie a plynu pro domácnosti nejsou součástí předběžného odhadu inflace, na základě informací od dodavatelů energií lze v tomto případě očekávat mírný nárůst cen. Na velkoobchodních energetických trzích totiž kromě ropy došlo k významnému zdražení i u elektřiny a plynu, což jejich dodavatelé pravděpodobně budou postupně přenášet do cen pro konečné spotřebitele.

U jádrové inflace nelze vyloučit mírné zvýšení ze srpnových 3,0 % na 3,1 % y/y. Rizikem působícím v tomto směru je již oznámený nárůst meziroční inflace ve službách ze srpnových 4,5 % na 4,6 % v září. Za tím ale mohly stát i vyšší ceny v oblasti vzdělávání, k jejichž úpravě tradičně dochází právě v září se začátkem nového školního roku. Školství ovšem spadá do regulovaných cen a jejich nepříznivý vývoj by se tak jádrové inflace nedotkl.

Na přelomu letošního a příštího roku se bude inflace podle naší prognózy pohybovat kolem 3 %. K jejímu dalšímu růstu bude pravděpodobně nadále přispívat vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny energií a následně na ostatní ceny v ekonomice. Doposud ceny energií a potravin meziroční inflaci brzdily, brzo však může dojít k obratu jejich příznivého trendu. V případě potravin tímto směrem bude zřejmě působit i slabá letošní úroda v důsledku výrazného sucha. Zatímco tedy za celý letošní rok odhadujeme průměrnou inflaci kolem 2 %, pro rok příští již očekáváme její zvýšení na 2,6 %. S ohledem na pokračování blízkovýchodního konfliktu je přitom možný i výraznější nárůst inflace, než s jakým aktuálně počítáme. Vše se do velké míry bude odvíjet právě od situace na Blízkém východě.

Centrální banka bude vyhodnocovat zejména vliv druhotných efektů dražších energií a pohonných hmot na ostatní ceny v ekonomice, v důsledku čehož nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb ČNB. Inflační tlaky z vnějšího prostředí sílí s tím, jak se blízkovýchodní konflikt protahuje. Naproti tomu ale česká ekonomika roste oproti očekávání pomalejším tempem. Podle revidovaných dat totiž mezičtvrtletní růst jejího HDP v prvním letošním čtvrtletí dosáhl pouze 0,1 % a ve čtvrtletí druhém jen nepatrně zrychlil na 0,3 %. Předstihové indikátory pro třetí čtvrtletí navíc také příliš šancí na rychlejší dynamiku nedávají. Z hlediska struktury růst táhnou hlavně investice, zatímco soukromá spotřeba spíše zaostává a míra úspor domácností se drží na vysokých úrovních. To by mohlo tlumit přenos vyšších nákladů spojených s blízkovýchodním konfliktem do ostatních cen v ekonomice.

Trhy stále ovlivňuje geopolitika a další díl seriálu Příměří versus Blokáda.

Nižší jádrový deflátor PCE snížil sázky na míru utažení měnové politiky v USA. Podobně vyzněla také hlavní makrodata – zářijové NFP (nová místa mimo zemědělství). Ta byla podstatně nižší a skončila pod všemi odhady.   

Pražská burza

V ČR byl pracovní týden kratší o pondělní svátek.

Každý pracovní den v týdnu index PX klesal. Týdenní ztráta 3,86 % je nejhlubší za posledního zhruba půl roku. Aktivita investorů nadále zůstává slabší. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu asi na 75 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem.  

Pouze Kofole se tento týden podařilo vzrůst. Ani jednou v týdnu její cena neklesla a v součtu to znamená týdenní růst o +1,18 % t/t. Všechny ostatní emise oslabily.

Trhy stále ovlivňuje geopolitika a další díl seriálu Příměří versus Blokáda.

Nižší jádrový deflátor PCE snížil sázky na míru utažení měnové politiky v USA. Podobně vyzněla také hlavní makrodata – zářijové NFP (nová místa mimo zemědělství). Ta byla podstatně nižší a skončila pod všemi odhady.   

Pražská burza

V ČR byl pracovní týden kratší o pondělní svátek.

Každý pracovní den v týdnu index PX klesal. Týdenní ztráta 3,86 % je nejhlubší za posledního zhruba půl roku. Aktivita investorů nadále zůstává slabší. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu asi na 75 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem.  

Pouze Kofole se tento týden podařilo vzrůst. Ani jednou v týdnu její cena neklesla a v součtu to znamená týdenní růst o +1,18 % t/t. Všechny ostatní emise oslabily.

CSG po poklesu (-4,33 % t/t) v předchozím týdnu spadlo tento týden o výrazných 6,84 % t/t, a to přes oznámený kontrakt na dodávku houfnic do Lotyšska. Oslabil ale i další zbrojař, Colt CZ o -3,25 % t/t. Všechny společnosti z finančního sektoru klesly. Erste propadem o 7,04 % t/t eliminovala růst (+3,65 % t/t) předchozího týdne. Moneta odepsala 4,56 % t/t, pojišťovna VIG 4,49 % t/t a Komerční banka 2,54 % t/t. Pro VIG a KB se jedná o čtvrtý týden poklesu v řadě. Ve srovnání s ostatními si docela dobře vedl se ztrátou o „jen“ 0,74 % t/t ČEZ. Je to jeho třetí týden v mínusu.

USA

Index S&P500 je za první čtyři dny týdne slabší o 0,99 % (Po-Čt). Od pondělí do středy klesal, ve čtvrtek přišel malý růst.

Dnešní obchodní seance začala silným růstem o +1 %. Zcela to vymaže ztrátu začátku týdne. Za celý týden by mohl být výkon indexu kolem nuly.   

Evropa

Index STOXX Europe 600 rostl jen na konci týdne v pátek. Začátek týdne byl v mínusu. Dnes je krátce před koncem obchodování silnější o +0,9 %. Za celý týden nicméně oslabí o zhruba 1 %.  

Podstatné korporátní kurzotvorné zprávy

Výsledky za první polovinu roku zveřejnil Philip Morris ČR. Čistý zisk klesl o 7,2 % y/y na 1,5 mld. CZK při stabilních tržbách. Za celý rok 2026 to naznačuje dividendu ve výši 1 080 CZK na akcii. To odpovídá hrubému výnosu +6 %. Naše zhodnocení pololetního reportu je k dispozici zde https://bit.ly/PMCR_1H26.  

Hospodářské výsledky reportovalo také Karo Leather. Tržby za 2Q26 vzrostly o +39,4 % y/y na 101 mil. CZK a EBITDA +33 % y/y na 52 mil. CZK. Projekce na tento rok byla potvrzena (titul nesledujeme).

Slovenská vláda schválila odkup 49% podílu ČEZu ve společnosti JSEE za 189,4 mil. EUR (cca 4,6 mld. CZK nebo 8,6 CZK na jednu akcii ČEZu).