První letošní indikátory naznačují, že solidní růst české ekonomiky, který jsme zaznamenávali v loňském roce, by se měl udržet i v tom letošním, jak koneckonců předpokládá naše prognóza z konce ledna. Po loňských 2,6 % by si letos měl tuzemský reálný hrubý domácí produkt připsat v reálném vyjádření dalších 2,7 %.

První letošní indikátory naznačují, že solidní růst české ekonomiky, který jsme zaznamenávali v loňském roce, by se měl udržet i v tom letošním, jak koneckonců předpokládá naše prognóza z konce ledna. Po loňských 2,6 % by si letos měl tuzemský reálný hrubý domácí produkt připsat v reálném vyjádření dalších 2,7 %.

Významnou měrou se na současném růstu podílí spotřeba domácností, která se tak zřejmě konečně dostala ke konci loňského roku na svou předpandemickou úroveň, a to ruku v ruce s růstem reálných mezd. Optimismus přinesl zejména listopadový konjunkturální průzkum, který ukázal na výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu, a to na nejvyšší hodnotu od konce roku 2019, tedy těsně před začátkem pandemie. Zřejmě zde sehrál roli i výsledek parlamentních voleb a vysoká očekávání od nové vlády, pokud jde o zlepšení situace domácností. Od té doby se nálada domácností snižuje, únorový konjunkturální průzkum poukazuje na významný pokles podílu domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. I tak ale zůstává nad svým historickým průměrem a potvrzuje, že domácnosti budou letos významně přispívat k hospodářskému růstu.

Z produkční strany předpokládáme, že se letos významnějším způsobem na výkonnosti české ekonomiky podepíše i průmysl. Ten v letech energetické krize 2022 a 2023 klesal, v loňském roce jeho produkce reálně přidala 1,5 %. Pro letošek očekáváme, že by to mohlo být již kolem 2,5 %. V posledních letech se bohužel nedařilo našemu klíčovému odběrateli – německým průmyslníkům, na které energetická krize a geopolitické turbulence i obchodní války měly mnohem výraznější dopad. Na rozdíl od české německá průmyslová produkce výrazně klesla, a to na nejnižší úroveň za poslední více než dekádu.

Německé předstihové indikátory v podobě PMI, ZEW či Ifo indexů naznačují opatrný optimismus, když přináší první známky oživení tamního průmyslu, jak to okomentoval šéf Ifo institutu C. Fuest. Silná je tamní domácí poptávka díky tomu, že se již začíná realizovat fiskálním stimul. Vývozci se ale nadále potýkají s potížemi kvůli clům a konkurenci čínských výrobců. Hodně nyní bude záležet na efektivitě vládních investic do infrastruktury a obrany.

I když se český průmysl od pandemie od toho německého do určité míry odpoutával, je jasné, že tamní oživení bude tuzemskými producenty kvitováno. Únorová důvěra v tuzemském podnikatelském sektoru se zvýšila, a to právě v průmyslu, a ne překvapivě také ve s tím souvisejícím sektoru stavebnictví. Sami průmyslníci očekávají vyšší tempo růstu výrobní činnosti.

Je jasné, že jedna vlaštovka jaro nedělá, nicméně to se nezadržitelně blíží.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.