Domácí makroekonomický kalendář dnes nabízí především předběžný odhad červencové inflace, u které očekáváme zvýšení z červnových 1,5 % na 1,8 % y/y, a to zejména vlivem vyšších cen pohonných hmot a zrychlení jádrové inflace. Tuzemské maloobchodní tržby bez aut pak podle našeho odhadu v červnu zhruba stagnovaly, i tak ale za celé druhé čtvrtletí pravděpodobně vykáží další robustní nárůst. V eurozóně dnes budou zveřejněna pouze finální data červencových PMI ze služeb. V USA bude pozornost směřovat na červencový ADP report o vývoji zaměstnanosti v tamním soukromém sektoru, zejména kvůli indikacím ohledně vývoje v nezemědělském sektoru, neboť tzv. payrolls přijdou na řadu již tento pátek. Kromě toho bude v USA zveřejněn ještě červencový ISM index ze služeb, který by podle tržního konsensu měl potvrdit přetrvávající robustnost tamní spotřebitelské poptávky. Na finančních trzích by měl nadále spíše převládat zvýšený optimismus, a to kvůli množícím se zprávám ohledně možné dohody mezi USA a Íránem zahrnující i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Domácí makroekonomický kalendář dnes nabízí především předběžný odhad červencové inflace, u které očekáváme zvýšení z červnových 1,5 % na 1,8 % y/y, a to zejména vlivem vyšších cen pohonných hmot a zrychlení jádrové inflace. Tuzemské maloobchodní tržby bez aut pak podle našeho odhadu v červnu zhruba stagnovaly, i tak ale za celé druhé čtvrtletí pravděpodobně vykáží další robustní nárůst. V eurozóně dnes budou zveřejněna pouze finální data červencových PMI ze služeb. V USA bude pozornost směřovat na červencový ADP report o vývoji zaměstnanosti v tamním soukromém sektoru, zejména kvůli indikacím ohledně vývoje v nezemědělském sektoru, neboť tzv. payrolls přijdou na řadu již tento pátek. Kromě toho bude v USA zveřejněn ještě červencový ISM index ze služeb, který by podle tržního konsensu měl potvrdit přetrvávající robustnost tamní spotřebitelské poptávky. Na finančních trzích by měl nadále spíše převládat zvýšený optimismus, a to kvůli množícím se zprávám ohledně možné dohody mezi USA a Íránem zahrnující i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Tuzemské maloobchodní tržby v červnu nejspíše stagnovaly

Česká inflace podle našeho odhadu v červenci v meziročním vyjádření vzrostla z červnových 1,5 % na 1,8 %. Jednou desetinou se na tomto nárůstu podílelo obnovené zvyšování cen pohonných hmot, které po červnovém poklesu o 8,2 % podle nás v červenci meziměsíčně vzrostly o 3,6 % a meziročně byly vyšší o zhruba 20 %. Další desetinou by pak k nárůstu celkové meziroční inflace mělo podle nás přispět zrychlení jádrové inflace. Očekáváme, že meziměsíční dynamika jádrové inflace zesílila z 0,2 % na 0,3 % (SA), což přispělo k nárůstu její meziroční dynamiky z červnových 2,8 % na námi odhadovaných 2,94 % pro červenec. Příčinou tohoto vývoje podle nás byla odolná domácí poptávka, pokračující růst nákladů na bydlení a postupný průsak druhotných efektů dražších energií. Zbylá desetina námi očekávaného nárůstu celkové inflace na 1,8 % by pak měla jít na vrub mírně vyšší dynamice regulovaných cen a cen potravin, kde však půjde hlavně o vliv srovnávací základny. V případě cen potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků odhadujeme další meziměsíční pokles, avšak o pouze nepatrných 0,1 %. Za celý letošní rok očekáváme celkovou inflaci v průměru na 2,1 % a příští rok její zrychlení na 2,6 %. Více k naší prognóze píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q26_CZ.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v červnu pravděpodobně zhruba stagnovaly. V reálném vyjádření odhadujeme jejich meziměsíční zvýšení o 0,1 % po silném květnovém růstu o 1,3 %. Navzdory tomuto zpomalení meziměsíční dynamiky však náš odhad stále implikuje, že za celé druhé letošní čtvrtletí by maloobchodní tržby bez aut měly vykázat mezičtvrtletní nárůst o 0,7 % (po +1,7 % q/q dosažených v prvním čtvrtletí). Spotřebitelská poptávka společně s vyšší investiční aktivitou by podle nás měly být hlavním zdrojem letošního růstu tuzemské ekonomiky, který odhadujeme ve výši 2,1 %.

Trhy opět oživily naději na uzavření dohody mezi USA a Íránem

Včerejšek se na finančních trzích nesl na pozitivní vlně vzhledem k nadějím na uzavření dohody mezi USA a Íránem. Podle zástupců Kataru již dokonce existuje návrh této dohody. Vidina opětovného otevření Hormuzského průlivu tak tlačila cenu surové ropy Brent dále směrem dolů k hranici 80 dolarů za barel či dokonce nepatrně pod ní. Vzhledem k předchozí velké proměnlivosti konfliktu je však nutné tyto zprávy brát s jistou rezervou. Rezervovaná ve výsledku byla i reakce hlavního měnového páru, když americký dolar vůči euru oslabil o 0,1 %. Středoevropské měny nárůst tržního optimismu ve svém vývoji také vesměs promítly. Maďarský forint oproti euru zpevnil o 0,6-0,7 % a polský zlotý o 0,2 %. Kurz české koruny naproti tomu zůstal zhruba beze změny poblíž 24,20 CZK/EUR. Korunoví investoři teď spíše již vyčkávají na výsledek čtvrtečního zasedání ČNB. To ale podle nás změnu v nastavení tuzemské měnové politiky nepřinese, když očekáváme ponechání repo sazby beze změny na 3,75 %.

Zveřejněna včera byla pouze data z USA, která byla spíše slabší. Deficit amerického zahraničního obchodu se v červnu zmírnil na 73,3 mld. USD z květnových 77,6 mld. USD, což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem. Dovoz meziměsíčně klesl o 1,8 %, zatímco vývoz se snížil o 0,9 %. Zklamaly průmyslové objednávky, které byly v červnu meziměsíčně nižší o 0,3 % oproti očekávanému nárůstu o 0,2 %. Objednávky bez dopravních prostředků klesly o ještě hlubších 0,4 %. Na americkém trhu práce se potom snížil počet volných pracovních míst podle JOLTS na 7,359 mil. v červnu, což bylo méně než trhem odhadovaných 7,454 mil. a také méně než v květnu (7,537 mil.). V souhrnu tedy tato data mohla mírně přispět ke včerejšímu oslabení amerického dolaru.

V druhém čtvrtletí dosáhne podle našich odhadů EBITDA 26,5 mld. CZK (-14 % y/y). Meziroční pokles je dán zejména poklesem realizační ceny elektřiny. Čistý zisk ale vzroste a to o +99 % y/y na 7,9 mld. CZK. Důvod růstu čistého zisku oproti poklesu EBITDA je v tom, že letos se již neplatí speciální daň, ale pouze standardní sazba.

Den zveřejnění výsledků: úterý, 11. srpna 2026 v 7:00 hod

V druhém čtvrtletí dosáhne podle našich odhadů EBITDA 26,5 mld. CZK (-14 % y/y). Meziroční pokles je dán zejména poklesem realizační ceny elektřiny. Čistý zisk ale vzroste a to o +99 % y/y na 7,9 mld. CZK. Důvod růstu čistého zisku oproti poklesu EBITDA je v tom, že letos se již neplatí speciální daň, ale pouze standardní sazba.  

Pokles výnosů za 2Q26 je dán poklesem ceny prodané elektřiny. Letos odhadujeme průměrnou realizační cenu elektřiny na 105 EUR/MWh, zatímco minulý rok prodával ČEZ za 124 EUR/MWh. Geopolitická situace na Blízkém východě ceny elektřiny zvýšila, nicméně podstatný vliv na hospodaření v tomto roce nečekáme, a to vzhledem k již prodané podstatné většiny letošní produkce. Pozitivní vliv to bude mít, aspoň částečně, na prodejní ceny v dalších letech. Tržby za 2Q26 čekáme na úrovni 69,4 mld. CZK (-6,4 % y/y). Zisk EBITDA by podle našich odhadů měl klesnout o 14,3 % y/y na 26,5 mld. CZK. Odhadujeme, že necelou polovinu bude tvořit segment Výroba a Distribuce pak asi 40 %. Čistý zisk za 2Q26 by měl dosáhnout 7,9 mld. CZK. Jedná se o meziroční růst ve výši +98,5 %. Tento vysoký nárůst je dán efektivní daňovou sazbou, protože letos se již neaplikuje speciální daň (WFT), kterou byly zatíženy zisky v minulých letech. Letos čekáme standardní korporátní daňovou sazbu ve výši 21 %. Loni byla v 2Q na úrovni 74 %. Čistý zisk je očištěný o mimořádné vlivy a o nekontrolní podíly (GasNet).

Projekce 2026: Naše odhady čísel za celé první pololetí (naše odhady za 2Q26 plus již reportované výsledky za 1Q26) odpovídají 56,4 % celoroční aktualizované projekce ČEZu na úrovni EBITDA a 67 % ve srovnání s čistým ziskem. Přesto konzervativně očekáváme, že management ČEZu potvrdí své celoroční projekce. Nicméně v pozitivním scénáři by mohlo dojít k jejich zvýšení. Současné, po výsledcích za 1Q26 aktualizované, cíle ČEZu jsou na EBITDA 107-112 mld. CZK a čistý zisk 30-34 mld. CZK.