USD/EUR: Trh již téměř zacenil zvýšení úrokových sazeb na středečním zasedání FOMC. Pokud by k němu nakonec nedošlo, dolar by měl oslabit. My zvýšení sazeb čekáme, navíc předpokládáme, že se bude jednat o zahájení cyklu. Poklud by se tato jestřábí rétorika potvrdila, dolar by z toho měl profitovat.

CZK/EUR: Zatímco dolarové úrokové sazby půjdou nahoru, ČNB podle nás ponechá tento týden nastavení úrokových sazeb nezměněné. Tato konstelace by měla působit proti české měně.

USD/EUR: Trh již téměř zacenil zvýšení úrokových sazeb na středečním zasedání FOMC. Pokud by k němu nakonec nedošlo, dolar by měl oslabit. My zvýšení sazeb čekáme, navíc předpokládáme, že se bude jednat o zahájení cyklu. Poklud by se tato jestřábí rétorika potvrdila, dolar by z toho měl profitovat.

CZK/EUR: Zatímco dolarové úrokové sazby půjdou nahoru, ČNB podle nás ponechá tento týden nastavení úrokových sazeb nezměněné. Tato konstelace by měla působit proti české měně.

První náznaky lepšící se situace v průmyslu v Evropě i USA

Tento týden bude na globálních trzích dominovat zasedání amerického Fedu. Srpnová inflační data v USA potvrdila, že cenové tlaky zůstávají zvýšené a že návrat inflace ke 2% cíli postupuje jen pomalu. My předpokládáme, že FOMC na středečním zasedání zvýší úrokové sazby o 25 bb, zatímco analytický konsensus nadále počítá se stabilitou sazeb. Tržní zacenění se ale zvýšení sazeb o 25bb již hodně blíží. Vedle samotného rozhodnutí budou důležité i nové makroekonomické projekce a tón následné komunikace Fedu, který může naznačit ochotu k dalšímu zpřísňování měnové politiky v případě přetrvávajících inflačních tlaků. Podrobněji k výhledu na další kroky Fedu v našem reportu zde https://bit.ly/Fed_Sep26.

Z amerických makroekonomických dat budou investoři tento týden sledovat zejména srpnové maloobchodní tržby a průmyslovou produkci. Maloobchod by měl po slabším výsledku z předchozího měsíce vykázat obnovený růst, což by potvrdilo pokračující odolnost spotřebitelské poptávky. Stabilní trh práce a stále solidní domácí poptávka zůstávají jedním z faktorů, které Fedu umožňují zachovat jestřábí rétoriku.

V eurozóně se pozornost soustředí především na dopady rostoucích cen energií. Výrazný růst cen ropy, zemního plynu i elektřiny zvyšuje inflační rizika a současně představuje potenciální brzdu hospodářského růstu. ECB sice na posledním zasedání sazby zvýšila, další krok však podle nás pravděpodobně odloží až na prosinec, protože vedle vyšší inflace narůstají i obavy o ekonomickou aktivitu. Energetické trhy tak zůstanou hlavním faktorem ovlivňujícím evropská aktiva.

Makroekonomický kalendář eurozóny nabídne především červencovou průmyslovou produkci a finální údaj srpnové inflace. Průmyslová výroba by měla podle odhadů mírně klesnout, především kvůli slabším výsledkům Německa a Francie, které byly ovlivněny mimo jiné letními vedry a narušením dopravy, zejména vodní v souvislosti s nízkou hladinou Rýna. Finální inflace by měla potvrdit meziroční růst cen o 3,3 %, přičemž další vývoj bude do značné míry záviset na cenách energií.

V Německu bude sledován také zářijový index ekonomického sentimentu ZEW. Konsensus i prognóza SG očekávají zlepšení jak očekávání ekonomického vývoje, tak hodnocení současné situace. Potvrdilo by to pokračující postupné zlepšování nálady v největší evropské ekonomice navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s energetickými cenami.

V tuzemsku se pozornost zaměří především na zasedání bankovní rady ČNB. Přestože domácí ekonomická aktivita i mzdový vývoj byly v posledních měsících o něco slabší, než předpokládala prognóza centrální banky, vyšší zahraniční sazby a přetrvávající inflační rizika nás vedou k očekávání, že repo sazba zůstane beze změny na 3,75 %. Klíčová bude zejména rétorika guvernéra A. Michla a komentáře k dopadům dražších energií na inflační výhled.

Z tuzemských dat budou zveřejněny červencová bilance běžného účtu a srpnové ceny průmyslových výrobců. Výrobní inflace by měla dále zrychlit, což bude trh vnímat jako jeden z indikátorů možných budoucích tlaků na spotřebitelské ceny. V regionu střední Evropy tak nadále zůstane hlavním tématem otázka, zda současný růst cen energií povede k výraznějším druhotným inflačním efektům a případně k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Dražší ropa podpořila dolar, středoevropské měny pod tlakem

Finanční trhy byly v minulém týdnu pod vlivem další eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní souvisejícím růstem cen energetických komodit. Ropa Brent překonala hranici 100 USD za barel a nad tuto úroveň se dostala také americká ropa WTI. Evropský zemní plyn na spotovém trhu vystoupal nad 70 EUR/MWh, nejvýše od konce roku 2022, přičemž zdražovaly i kontrakty s delší splatností. Vyšší ceny energií posílily globální inflační očekávání a přispěly k růstu tržních úrokových sazeb, výprodeji na dluhopisových trzích a posílení amerického dolaru.

Ve Spojených státech potvrdila srpnová data přetrvávající inflační tlaky. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, zatímco jádrová inflace překvapila růstem o 0,3 %. V kombinaci s vyššími cenami ropy, robustním růstem výrobních cen a nízkým počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti to podpořilo očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu. Dolar díky tomu ve druhé polovině týdne posiloval. Kurz eura klesl ze středečních úrovní poblíž 1,165 USD/EUR v pátek po zveřejnění inflace až k 1,157 USD/EUR. V samotném závěru týdne korekci dolarových zisků pomohl slabší výsledek předběžné zářijové spotřebitelské důvěry od University of Michigan. Za celý minulý týden tak euro vůči dolaru ztratilo zhruba desetinu procenta.

V eurozóně přinesl konečný odhad HDP za druhé čtvrtletí pozitivní překvapení. Růst ekonomiky byl revidován na 0,6 % mezičtvrtletně a 1,2 % meziročně, především díky čistému vývozu. ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby a současně posunula výše svou inflační prognózu. Jednoznačný signál ohledně dalších kroků však neposkytla a nadále zdůrazňuje rozhodování podle aktuálních dat. Bezprostřední reakce eura proto zůstala omezená.

Smíšený obrázek nabídla průmyslová data z Česka a Německa. Česká průmyslová výroba v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 %, německá rovněž o 1,1 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní však český průmysl meziročně vzrostl o 3,1 %, zatímco německý o 1,6 % poklesl. Předstihové indikátory přesto naznačují postupné zlepšování evropského průmyslu, zejména díky růstu nových zakázek, vyšším německým veřejným výdajům a investicím do umělé inteligence a energetických úspor. Rizikem zůstávají drahé energie a opětovné problémy v dodavatelských řetězcích. Podrobnější komentář k červencovým datům z české ekonomiky je k dispozici zde: https://bit.ly/Industry_Jul26_CZ.

Česká inflace v srpnu podle finálních údajů meziměsíčně vzrostla o 0,3 % a její meziroční tempo zrychlilo z 1,7 % na 1,9 %. Jádrová inflace setrvala na 3,0 %, tedy nad prognózou ČNB ve výši 2,8 %. Komunikace členů bankovní rady však naznačuje, že zářijové zasedání pravděpodobně změnu sazeb nepřinese. Podrobnější rozbor srpnové inflace naleznete zde: https://bit.ly/CPI_Aug26_CZ. Podíl nezaměstnaných osob mezitím vzrostl z červencových 5,0 % na 5,1 %, přičemž v pozvolném růstu pokračovala nezaměstnanost i po sezónním očištění.

Středoevropské měny se ve druhé polovině minulého týdne dostaly pod tlak kombinace zhoršujících se úrokových diferenciálů, geopolitické nejistoty a dražší ropy. Polská centrální banka ponechala základní sazbu beze změny na 3,75 %. Nejvýrazněji oslabil maďarský forint, zatímco česká koruna vykázala relativně nižší ztráty. Za celý týden koruna vůči euru oslabila přibližně o 0,2 %, když se z úrovní pod 24,20 CZK/EUR posunula k pátečním 24,25 CZK/EUR. V závěru týdne regionální měny část předchozích ztrát korigovaly, další vývoj koruny však bude ovlivňovat především nadcházející zasedání bankovní rady ČNB.

Cena ropy se vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě vyšplhala až k 110 USD/b, což zvyšuje inflační očekávání. Výrobní inflace (PPI) v USA dopadla podle očekávání, nicméně její hodnota zvyšuje sázky na růst sazeb Fedu. ECB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bb na 2,50 %.

 

Pražská burza

Po dvou týdnech růstu, index PX tento týden ztratil. Jeho hodnota se snížila o 1,01 % t/t. Aktivita investorů zůstává prázdninová. Zobchodovaný objem za tento týden odpovídá pouze asi 40 % dlouhodobého průměru.  

ČEZ ten týden vzrostl o +1,09 % t/t. Jeho cenu podporují vysoké ceny elektřiny, které reagují na ceny ostatních energetických komodit.

Cena ropy se vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě vyšplhala až k 110 USD/b, což zvyšuje inflační očekávání. Výrobní inflace (PPI) v USA dopadla podle očekávání, nicméně její hodnota zvyšuje sázky na růst sazeb Fedu. ECB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bb na 2,50 %.

 

Pražská burza

Po dvou týdnech růstu, index PX tento týden ztratil. Jeho hodnota se snížila o 1,01 % t/t. Aktivita investorů zůstává prázdninová. Zobchodovaný objem za tento týden odpovídá pouze asi 40 % dlouhodobého průměru.  

ČEZ ten týden vzrostl o +1,09 % t/t. Jeho cenu podporují vysoké ceny elektřiny, které reagují na ceny ostatních energetických komodit. Nejlepší výkon tento týden bez podstatnějších zpráv předvedla s růstem +3,15 % t/t společnost Doosan Škoda. Její akcie rostly každý den v týdnu. Z finančního sektoru se podařilo skončit v zelených číslech pouze Monetě, jejíž cena posílila o mírných +0,05 % t/t. Kofola po kvartálních číslech z konce minulého týdne a výhledu do konce roku rostla o +0,97 % t/t.   

Obě zbrojařské firmy Colt CZ i CSG tento týden oslabily. Colt klesl o 3,57 % t/t, a to znamená pátý týden v mínusu. A cena CSG se snížila o 4,02 % t/t. Na rozdíl od Monety oslabily Komerční banka, Erste Group i pojišťovna VIG. Komerční banka po čtyřech rostoucích týdnech v řadě oslabila o 1,47 % t/t. Erste Group odepsala 2,52 % t/t a pojišťovna VIG (-2,52 % t/t) korigovala zisky předchozích týdnů. Philip Morris ČR tento týden skončil v mírné ztrátě 0,21 % t/t.

 

USA

Pracovní týden v USA by kratší o pondělní svátek. Do čtvrtka tak index S&P 500 odepsal 1,64 %, když všechny seance oslaboval.

Dnes začíná index o vysokým růstem o +1 %. Zmírní se tak ztráta tohoto týdne na asi 0,7 %.

Evropa

Evropský index STOXX Europe 600 rostl až v samotný pátek. Krátce před koncem dnešního obchodování je o +0,6 % výše. Za celý týden klesne o asi 1,6 %. Klesá druhý týden v řadě. 

 

Očekávané události

Ve čtvrtek 17. září bude reportoval výsledky za 2Q26 / 1H26 zbrojovka Colt CZ. Čekáme podstatný nárůst hospodaření. Postarají se o tom, jak organický růst, tak i akvizice SNC ze začátku tohoto roku. předpokládáme zopakování celoročních cílů s ambicí dosáhnout horní hranice rozpětí. Naše odhady jsou zde https://bit.ly/Colt_e2Q26.

Příští týden rozhodne na svém měnovém zasedání Fed o nastavení úrokových sazeb. Po inflačních datech by Fed, podle našich odhadů, mohl zvýšit sazby o 25 bb na 4,00 % (horní hranice).

Zasedat bude i ČNB. Na rozdíl od Fedu se změna nečeká a základní 2T repo sazba by měla zůstat na 3,75 %.