Česká meziroční inflace v březnu výrazně zrychlila z 1,4 % na 1,9 %. Skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,0 % a naopak nad naším odhadem čítajícím 1,7 %. Centrální banka pak ve své poslední prognóze z února očekávala březnovou inflaci na 1,6 %. Jedná se prozatím o předběžný odhad, který obsahuje pouze omezené informace o struktuře březnové inflace.

Česká meziroční inflace v březnu výrazně zrychlila z 1,4 % na 1,9 %. Skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,0 % a naopak nad naším odhadem čítajícím 1,7 %. Centrální banka pak ve své poslední prognóze z února očekávala březnovou inflaci na 1,6 %. Jedná se prozatím o předběžný odhad, který obsahuje pouze omezené informace o struktuře březnové inflace.

Hlavní příčinou zvýšení inflace byly dražší pohonné hmoty. Ceny u tuzemských čerpacích stanic v důsledku konfliktu na Blízkém východě a s tím souvisejícího nárůstu ceny surové ropy podle našeho odhadu v březnu povyskočily meziměsíčně o skoro 20 %. Meziročně potom byly ceny pohonných hmot vyšší o zhruba 13 %, zatímco ještě v únoru klesaly o necelých 9 %. K této významné proměně meziroční dynamiky přispěla i nižší srovnávací základna, když loni v březnu naopak ceny pohonných hmot výrazně klesly. Březnový vývoj cen pohonných hmot vytvářel tlak na nárůst meziroční inflace o 0,6-0,7 pb. Zvýšení cen u čerpacích stanic bylo přitom o něco silnější, než s jakým jsme počítali, a vysvětluje zhruba polovinu odchylky od naší prognózy březnové inflace.

Ceny potravin naopak pokračovaly v poklesu a pomohly udržet inflaci pod cílem ČNB. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu meziměsíčně klesly o 0,7 % a ceny alkoholu a tabáku pak o 0,3 %. Pokles v rámci celého agregátu cen potravin, všech nápojů a tabákových výrobků by se tak mohl pohybovat poblíž námi očekávaných 0,6 %. Přispěl k tomu pravděpodobně postupný přeliv předchozího výrazného poklesu cen u potravinářských a zemědělských výrobců v kombinaci s velikonočními slevami. Zatímco tak ceny potravin, všech nápojů a tabákových výrobků v únoru meziročně rostly o 1,2 %, v březnu byly pravděpodobně o 0,1 % nižší. To podle našeho odhadu přispělo ke snížení meziroční inflace v březnu o přibližně 0,3 pb a částečně kompenzovalo výše zmíněný vliv dražších pohonných hmot.

Jádrová inflace by se mohla mírně zvýšit, když meziroční růst cen služeb v březnu zrychlil z 4,5 % na 4,7 %. My jsme přitom očekávali stagnaci jádrové inflace na 2,7 % y/y. Vyšší oproti naší prognóze však mohly být i regulované ceny, které zahrnují i ceny v dopravě, které již mohly částečně zohledňovat vliv dražších pohonných hmot.

Od dubna se inflace nejspíše již dostane nad dvouprocentní cíl centrální banky, kde zřejmě po nějakou dobu zůstane. Důvodem jsou vysoké ceny pohonných hmot a jejich možný postupný přenos do ostatních složek inflace. Jeho síla se bude odvíjet od toho, po jakou dobu velkoobchodní ceny energií zůstanou na zvýšených úrovních. Přímý vliv vládních opatření schválených v minulém týdnu na inflaci bude pravděpodobně pouze omezený. Snížení spotřební daně na naftu podle nás přispěje k redukci meziroční inflace o 0,06 pb. Zastropování marží prodejců pohonných hmot by pak nemělo mít žádný vliv, když ty se podle posledních dostupných informací Ministerstva financí z poloviny března v průměru nacházely pod schváleným stropem. Tato opatření však mohou přispět ke zmírnění přenosu dražších paliv do ostatních složek inflace.

Tento obchodní týden byl kratší o páteční svátek. Akciové trhy reagují na komentáře týkající se konfliktu na Blízkém východě. Z makrodat stojí za zmínku vyšší počet nových pracovních míst dle ADP. Maloobchodní trhy v USA byly také silnější a inflace v eurozóně zrychluje.     

 

Pražská burza

Index PX ve zkráceném týdnu posílil o +2,13 % t/t. Aktivita investorů byla nízká. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem činila asi jen 60 %. Tento týden nebyly zveřejněny žádné podstatnější korporátní kurzotvorné zprávy.

Tento obchodní týden byl kratší o páteční svátek. Akciové trhy reagují na komentáře týkající se konfliktu na Blízkém východě. Z makrodat stojí za zmínku vyšší počet nových pracovních míst dle ADP. Maloobchodní trhy v USA byly také silnější a inflace v eurozóně zrychluje.     

 

Pražská burza

Index PX ve zkráceném týdnu posílil o +2,13 % t/t. Aktivita investorů byla nízká. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem činila asi jen 60 %. Tento týden nebyly zveřejněny žádné podstatnější korporátní kurzotvorné zprávy.

Nejlepší výkon předvedla tento týden společnost CSG. Vlastně celý týden lehce oslabovala, kromě čtvrtečního růstu o +6,62 %. V součtu za zkrácený týden si nakonec připsala +5,66 % t/t (na domácím trhu v Amsterdamu +6,84 % t/t). Velmi slušný výkon zaznamenala taky další emise ze sektoru obrany Colt CZ. Tento týden její cena posílila o +4,54 % t/t. Všechny společnosti z finančního segmentu vzrostly. Nejvíce Komerční banka (+1,96 % t/t), Moneta (+2,61 % t/t) a pojišťovna VIG (+1,82 % t/t). ČEZ oslabil jen ve středu, ostatní dny rostl a za týden si připsal +2,91 % t/t.

Na opačném konci spektra bylo Primoco se ztrátou 4,49 % t/t. Nedařilo se ani Kofole (-1,85 % t/t). Karo Leather oslabila o 3,73 % t/t.

 

USA

Index S&P 500 na začátku týdne klesl. Následovaly dva dny s pozitivním skóre. Dnes zahájil obchodování poklesem o 0,8 %. Za tento zkrácený týden přesto přidá asi +2,5 % t/t.

Evropa

Evropské akciové trhy (STOXX Europe 600) první tři dny rostly, zejména pak ve středu (+2,50 %). Ve čtvrtek přišla korekce. Krátce před koncem obchodování je dnes index slabší o 0,8 %. Za celý týden nicméně vzroste o asi +3,1 % t/t.