Česká národní banka znovu snížila úrokové sazby o 50 bb a klíčová repo sazba tak klesla na 5,25 %. Rozhodnutí bylo tentokrát jednohlasné. Inflace se dostala na dvouprocentní cíl, poblíž kterého by se podle ČNB měla udržet i na celém horizontu prognózy. Bankovní rada ale nadále upřednostňuje pomalejší pokles sazeb, než ukazuje prognóza ČNB. Důvodem je hlavně slabší koruna a rychlý růst cen služeb. Na každém z dalších dvou zasedání očekáváme snížení úrokových sazeb opět o 50 bb. Na konci letošního roku by pak podle nás měla repo sazba klesnout na 3,5 %, což by zároveň měla být její terminální úroveň. Poblíž 3,5 % vidí neutrální sazbu podle slov guvernéra Michla také většina bankovní rady. Prognóza ČNB však bude sazby nadále směrovat ke 3 % a k žádné změně tak v tomto ohledu nakonec nedošlo.

Česká národní banka znovu snížila úrokové sazby o 50 bb a klíčová repo sazba tak klesla na 5,25 %. Rozhodnutí bylo tentokrát jednohlasné. Inflace se dostala na dvouprocentní cíl, poblíž kterého by se podle ČNB měla udržet i na celém horizontu prognózy. Bankovní rada ale nadále upřednostňuje pomalejší pokles sazeb, než ukazuje prognóza ČNB. Důvodem je hlavně slabší koruna a rychlý růst cen služeb. Na každém z dalších dvou zasedání očekáváme snížení úrokových sazeb opět o 50 bb. Na konci letošního roku by pak podle nás měla repo sazba klesnout na 3,5 %, což by zároveň měla být její terminální úroveň. Poblíž 3,5 % vidí neutrální sazbu podle slov guvernéra Michla také většina bankovní rady. Prognóza ČNB však bude sazby nadále směrovat ke 3 % a k žádné změně tak v tomto ohledu nakonec nedošlo.

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla o snížení úrokových sazeb o dalších 50 bb, tedy stejně jako v únoru a březnu. Základní repo sazba tak klesla na 5,25 %. Toto rozhodnutí bylo v souladu s naší prognózou i konsensem analytiků. Finanční trh však před dnešním zasedáním zaceňoval mírnější snížení sazeb v rozmezí 25-50 bb. Jestřábím signálem je poměr, jakým dopadlo hlasování. Snížení sazeb o 50 bb totiž podpořilo všech sedm členů bankovní rady, zatímco ještě na minulém zasedání dva členové dávali přednost poklesu o 75 bb.

Pokračujícímu uvolňování měnové politiky nahrává pokles inflace na dvouprocentní cíl, poblíž kterého by se měla pohybovat i na horizontu prognózy. Meziroční inflace v únoru a březnu dosáhla rovných 2 %, což je zároveň cíl centrální banky. Jádrová složka sice zůstává nad ním, i tak ale na začátku roku klesla do tolerančního pásma ČNB, tedy pod 3 % y/y. Celková i jádrová inflace se v Q1 24 nacházely výrazně pod únorovou prognózou ČNB. Nově zveřejněná prognóza centrální banky pak odhaduje letošní inflaci v průměru na 2,3 %, a to navzdory očekávanému mírnému zrychlení v nejbližších měsících ke 2,5 % y/y. V příštím roce by podle ČNB měla inflace dosáhnout průměrných 2,0 %. Naše prognóza je jen mírně nižší: 2,1 % pro rok 2024 a 1,8 % pro rok 2025. Na zrychlení meziroční inflace se v nejbližších měsících pravděpodobně podepíše zdražení pohonných hmot a potravin, v kombinaci s nižší srovnávací základnou. Následně lze však očekávat příznivý vliv klesajících cen elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Jádrovou inflaci v letošním roce centrální banka stejně jako my odhaduje na 2,6 %. My v příštím roce však očekáváme pokles jádrové inflace na 1,9 %, kdy by se měl plně projevit vliv přísné měnové politiky. Bankovní rada nadále hodnotí rizika prognózy ČNB jako vychýlená ve směru mírně vyšší inflace.

Bankovní rada snižuje úrokové sazby pomaleji, než by podle prognózy ČNB bylo žádoucí, a bude v tom pravděpodobně pokračovat. Repo sazba byla oproti únorové prognóze ČNB v Q1 24 v průměru vyšší o skoro 1 pb. Centrální bankéři nadále preferují pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Jako důvod nejčastěji uvádějí slabší kurz české koruny a rychlý růst cen služeb. Kurz koruny vůči euru byl v Q1 24 oproti očekávání centrální banky slabší o 1,6 %. Ceny služeb, které jsou běžně nejvíce perzistentní složkou inflace, v březnu rostly tempem přesahujícím 5 % y/y. Vývoj kurzu koruny a cen služeb v hledáčku bankovní rady pravděpodobně zůstane, když další trajektorie úrokových sazeb bude podle guvernéra Michla záviset na nově zveřejněných datech. My očekáváme, že ČNB v červnu a srpnu sníží sazby opět o 50 bb a následně na všech zbývajících letošních zasedáních o 25 bb. Na konci letošního roku by tak repo sazba měla podle nás dosáhnout 3,5 %, což by měla být její konečná úroveň v tomto cyklu měnové politiky. Sazby by měly pokračovat v poklesu s ohledem na příznivý vývoj inflace a stále slabou ekonomiku.

Veškerý pokles úrokových sazeb v současném cyklu měnové politiky by se měl odehrát v letošním roce, repo sazba ale zůstane pravděpodobně vyšší, než bylo zvykem. Terminální úroveň repo sazby jsme v naší prognóze zvýšili na 3,5 % z původních 3,0 %. Bankovní rada dlouhodobě uvádí, že chce držet sazby výše, než bylo dříve zvykem. V prognóze ČNB však k žádné změně rovnovážné či politicky neutrální sazby nakonec nedošlo, ačkoliv předchozí vyjádření centrálních bankéřů na možnost změny ukazovala. Došlo ale k významné revizi výše úrokové sazby 3M PRIBOR v letošním roce, která by se na jeho konci měla podle nové prognózy centrální banky pohybovat poblíž 4 %, zatímco v té minulé to bylo kolem 3 %. Lze předpokládat, že k tomu přispěla revize odhadů zahraničních sazeb směrem vzhůru v rámci vnějších předpokladů prognózy. V prognóze ČNB úrokové sazby nadále směřují ke 3 %, kterých by měly dosáhnout na konci roku 2025. Podle guvernéra Michla bankovní rada vidí rovnovážnou sazbu výše, a to poblíž námi očekávaných 3,5 %. Oproti předchozím zasedáním se tak v podstatě nic nezměnilo. Bankovní rada chce úrokové sazby držet výše, než ukazuje prognóza ČNB. Nová vyšší trajektorie úrokových sazeb je však podle guvernéra Michla názoru bankovní rady bližší. Ve výsledku je pravděpodobné, že měnová politika v první polovině letošního roku zůstane přísnější, než by bylo třeba.

Vyšší americká inflace a silný tamní trh práce potvrdily že ústup cenových tlaků je pomalejší, než se čekalo. To znamená, že Fed sníží sazby později. Podle našeho odhadu až v březnu příštího roku. To samozřejmě rizikovým aktivům typu akcií nepřeje.  

Duben byl pro pražskou burzu docela úspěšný měsíc. Hlavní index PX rostl každý měsíc tohoto roku, tedy i v dubu. To ale není případ zbytku Evropy (STOXX Europe 600) a USA (S&P 500). Pro které znamenal duben první měsíční pokles v tomto roce. Tyto indikátory tak klesly ze svých historických maxim, které byly právě na konci března.

Zatímco trend pražského indexu byl v dubnu prakticky jen růstový, u evropského i amerického došlo v prvních asi třech týdnech měsíce ke korekci, kterou nicméně aspoň z části dokázal vymazat silný konec měsíce.

Vyšší americká inflace a silný tamní trh práce potvrdily že ústup cenových tlaků je pomalejší, než se čekalo. To znamená, že Fed sníží sazby později. Podle našeho odhadu až v březnu příštího roku. To samozřejmě rizikovým aktivům typu akcií nepřeje. 

Duben byl pro pražskou burzu docela úspěšný měsíc. Hlavní index PX rostl každý měsíc tohoto roku, tedy i v dubu. To ale není případ zbytku Evropy (STOXX Europe 600) a USA (S&P 500). Pro které znamenal duben první měsíční pokles v tomto roce. Tyto indikátory tak klesly ze svých historických maxim, které byly právě na konci března.

Zatímco trend pražského indexu byl v dubnu prakticky jen růstový, u evropského i amerického došlo v prvních asi třech týdnech měsíce ke korekci, kterou nicméně aspoň z části dokázal vymazat silný konec měsíce.

 

Duben

Pražský index PX v dubnu přidal +2,22 % m/m (1 548,85 b.). Zato evropský index STOXX Europe 600 ve stejném měsíci odepsal 1,11 % m/m (507,18 b.). Hodnota klesla i u amerického širokopásmového S&P 500 o 2,79 % m/m (5 108,88 b.), když se z březnových maxim dostal dokonce na chvíli pod hranici 5 tisíc bodů. 

Na pražském parketu pouze jeden titul v dubnu klesl. Moneta v dubnu odepsala 6,76 % m/m (95,10 CZK). Přes silné kvartální výsledky a růst ceny Monety na historická maxima došlo na konci měsíce k podividendovému propadu. Akcie Monety se začaly obchodovat bez nároku na dividendu ze zisku minulého roku a její cena podle očekávání spadla.

Hvězdou dubna se stala Erste Group. Její akcie vzrostly o +6,53 % m/m (1 110 CZK). Pokračuje tak ve slušné rally (v březnu +11,42 % m/m). Podobný výkon měl taky Colt CZ (+6,39 %, 649 CZK). ČEZ posiluje taky druhým, měsícem v řadě a v dubnu je silnější o +3,94 % m/m (870 CZK). Komerční banka letos rostla každý měsíc. Jen v dubnu to bylo +3,51 % m/m (869,50 CZK). Stejně tak se může pochlubit čtyřmi měsíci růstu v řadě i pojišťovna VIG (+1,24 % m/m, 734 CZK). Philip Morris ČR (+1,14 % m/m, 16 000 CZK) posílil o více než procento a Kofola (0,0 % m/m, 270 CZK) skončila na měsíční bázi beze změny.

 

Výkon od začátku roku

Index PX od začátku roku, každý měsíc, jen roste. V součtu to pro pražskou burzu znamená růst o +9,54 % YTD. To evropský ani americký index se takovým výkonem pochlubit nemohou. Oba totiž v dubnu předvedly jako v prvním měsíci v roce pokles a tím lehce korigovaly výkon od začátku roku. Evropský STOXX Europe 600 je od začátku roku silnější o +5,84 % YTD a americký S&P 500 je výše o +7,08 % YTD.

Co se týká jednotlivých emisí, slabší jsou od začátku roku jen tři. ČEZ vzhledem k tragickým prvním dvěma měsícům spadl od začátku roku o 9,23 % YTD (870 CZK), nicméně poslední dva měsíce velkou část propadu korigovaly. Kofola odepsala lehkých 2,17 % YTD (270 CZK). Gevorkyanu (-8,51 % YTD, 258 CZK) se ještě v žádném měsíci roku 2024 růst nepodařilo.

Zato hned čtyři společnosti předvedly dvouciferný růst. Erste Group vede se zhodnocením +23,05 % YTD (1 110 CZK). Hned za ní je Colt CZ (+22,22 % YTD, 649 CZK) a Komerční banka (+20,01 % YTD, 869,50 CZK). Zdaleka se neztratila ani pojišťovna VIG (+12,92 % YTD, 734 CZK). O asi dvě procenta je od začátku roku výše cena Monety (+1,60 % YTD, 95,10 CZK) a Philip Morris ČR (+2,43 % YTD, 16 000 CZK).